J. R. Wardová – rozhovor s Wrathem

Autorka Bratrstva Černé dýky, J. R. Wardová, pro svůj web "vyzpovídala" členy bratrstva. Rozhovory se odehrávají po prvním díle série. Jako první tu máme rozhovor s Wrathem. Obsahuje mírné spoilery!

Wrath: poslední upír s čistou krví a upírský král. V podstatě slepý. Je vůdcem, který si nepřál vládnout, dokud ho okolnosti nedonutily postarat se o ženu se smíšenou krví, do níž se zamiloval.

Když jsem se s Wrathem setkala, bylo září a on se sotva postavil na nohy po střelném zranění. Souhlasili jsme, že se setkáme v archívu Caldwellské knihovny. Chtěla jsem se s ním setkat v jejich sídle, ale Wrath odmítl. Myslím, že si nebyl jistý, jestli nás nevyruší ostatní bratři, a proto trval na veřejném místě. Kdybych se s ním sešla u něj, jeho bratři by mě nejspíš začali vyslýchat.
Do knihovny jsem dorazila jako první. Sešli jsme se v přízemí vzadu u jednoho ze stolů, co byly rozmístěny mezi regály.
Wrath se objevil odnikud, najednou se u mě materializoval, bez jakéhokoli zvuku, bez varování, a příšerně mě tím vyděsil. Jak jsem se dala dohromady, napjala jsem se. Kdykoli jsem se s ním setkala, jako by mi pokožka ztvrdla a páteř se narovnala. Částečně strachem, částečně úctou.
Dnes měl na sobě černé vojenské boty, černé kožené kalhoty a černou košili s vyhrnutými rukávy. Viděla jsem tetování na jeho předloktí – černá a skvěle udělaná tetování, jeho rodokmen ve starém jazyce. Černé vlasy má dlouhé, sahají mu na ramena. Rovné. Zářící. Jako obvykle měl oči schované za černými brýlemi, protože jeho zorničky nedokážou pracovat ve světle a je téměř slepý. Má postoj aristokrata, ale tělo má sílu bojovníka. Tělo má obrovské. Ohromující.

J.R.: Ahoj. (Usmívám se a cítím se trochu hloupě.)
Wrath: Ahoj, challa. (Sedá si naproti mně a usměje se, ukazujíc tak svoje tesáky. Je tak velký, že vedle něj stůl vypadá jako stoleček ze školky.)
J.R.: Díky, že jsi svolil k rozhovoru.
W: Uvidíme, jak to půjde.
J.R.: Kdykoli můžeme skončit …
W: Já vím. (Jeho tón mi připomíná, že to on stanovuje pravidla, ale jeho výraz tak hrubý není.)
J.R.: Jak se ti léčí to zranění?
W: Ta zranění. A všechna se léčí dobře.
J.R.: Ty vypadáš dobře. (Warth nadzvedne obočí.) Okej. Přejdeme k otázkám. (Uchechtne se) Dobře, tak: jak si vedeš jako král?
W: Vedu si lépe, než jsem myslel. Celá ta věc s uctíváním mě dere. Nesnáším, když si lidi o mně myslí, že jsem nějaký jejich zachránce. Můj táta se s těmihle záležitostmi dokázal vypořádat líp. Já to neumím.
J.R.: Takže jaké to je, být král?
W.: Jediná moje slabost je, že nevím, co s tím. Den co den se v těch věcech spoléhám na Tohra. Však víš, nechávám to na něm. A samozřejmě na Beth … Bez ní nic nedokážu. Vládne spolu se mnou, díky bohu. Máme v plánu v příštích pěti letech najít jednotlivé skupiny našich lidí, znovu vybudovat infrastrukturu, znovu zavést předpisy a zákony. V posledních čtyřech stech letech šlo všechno tak do háje a bylo to … no, kvůli mně. Mám toho hodně co na práci.
J.R.: Chápu to tak, že je tvá rasa nadšená z toho, že jsi na trůnu?
W.: Jo. Uvidíme, jestli se o ně dokážu postarat tak, jak jsem měl už od začátku.
J.R.: O Beth. Hodně ji miluješ.
W: Ty víš, že ano. Ty znáš náš příběh, vyprávěl jsem ti ho.
J.R.: Ano, vyprávěl. A já ti za to děkuji.
W: No, Bratrstvo potřebuje, aby lidé znali jejich příběhy, challa.
J.R.: Nebojíš se toho, že mé knihy odhalí vaši identitu?
W: Ne. Najdou nás, jen pokud to my budeme chtít.
J.R.: Neporušuje to váš kodex o utajení?
W.: Lidé nás nedokážou najít, ani dokázat, že existujeme, takže ne, neporušuje to náš kodex. Co by kodex porušilo … Kdybychom například vystoupili na veřejnost a odhalili, co jsme. Nebo kdybychom podstoupili před lidským svědkem bitvu a pak mu nevymazali vzpomínky.
J.R.: Lidé si ale o vás budou povídat, až knihy vyjdou.
W.: To oni dělají, nebo jsi zapomněla na ten humbuk kolem Drákuly, co mě vždycky přivede do varu? Podívej, knihy o Bratrstvu jsou prezentovány jako fikce. A pokud někdo vystoupí na veřejnost, například pro Fox News nebo CNN a řekne, že upíři existují? Vysmáli by se mu. Takže jsme v bezpečí.
J.R.: Kromě … Proč ty příběhy vůbec vyprávět?
W.: Naše rasa bude ty knihy číst. Jistě, máme spojení přes internet, ale je těžké sdílet detailní informace a v dnešní době je také nebezpečné, abychom naše lidi soustředili na jedno místo. Potřeboval jsem něco, co sdělí pravdu širokému okruhu našich lidí najednou. A potřeboval jsem, aby to bylo na fyzickém nosiči, aby mí lidé doopravdy pochopili, co se stalo. Má kniha je … no, zpověď z hříchu a selhání vůči mým lidem. Ostatní bratři – oni také potřebují být očištěni a jsou připraveni na svou zpověď.
J.R.: Zpátky k Beth. Bylo pro tebe zamilování se do ní překvapením?
W: (Rozesmál se, nahlas a živě.) No, to jo, zatraceně.
J.R.: Co je na ní tak zvláštního?
W: Ona mi zachránila život, proboha. Ale jo, jde tu o mnohem víc. Myslím tím, miloval jsem ji už před tou střelbou. Ona je … Když jsem s ní, mám sílu deseti mužů, jen abych ji ochránil. Ona mě dělá tak silným. A do háje, ona je jediná, kdo mi dokáže naservírovat moji hlavu na talíři. Respektuju ji.
J.R.: Chcete děti? (Když vzhlédl, uvědomila jsem si, že to není dobré téma k hovoru pro někoho z rasy, ve které se vyskytuje vysoká úmrtnost jak matek, tak dětí.) Omlouvám se, Wrathe. Nechtěla jsem-
W: To je v pohodě. (Trochu si odkašlal) Jistě, chci děti. Ale ona ještě neměla svoji potřebu, protože jen nedávno prošla proměnou. Chci ji mít chvíli jen pro sebe, aspoň pár stovek let. Bože, kdybych o ni přišel při porodu … Jiné téma.
J.R.: Pojďme si promluvit o Bratrstvu. Máš mezi nimi oblíbence?
W: Á, řeknu ti, s některými se dá vyjít snadněji než s jinými. Záleží na jejich náladě (Usměje se) Chceš na tah? Jdi s Rhagem. Chceš pomoct s nějakým osobním problémem? Jdi za Tohrem. Potřebuješ dát dohromady hi-fi, DVD, domovní alarm, dát dohromady počítač? S tím ti pomůže V. A taky ti pomůže, pokud máš nejasnosti v částicové fyzice. A když si chceš odpočinout? Jdi za Phurym.
J.R.: Jste si teď mnohem bližší. Tím myslím, mnohem bližší než dřív, je to tak?
W: Jo. Po celá staletí jsem pracoval sám. Šel jsem po našich nepřátelích sám. Teď od sebe bratry neodeženu. A tak by to mělo být.
J.R.: Teď, když jsi na trůnu, máš i svou osobní gardu, že?
W.: Správně. Chrání mě a moji rodinu. Takže dává smysl, že bydlíme spolu.
J.R.: Taky jsem slyšela, že už nebojuješ.
W.: Jo. Jako král už nemám dovoleno jít na bitevní pole. Ale, však víš … (Mám pocit, že na mě za černými brýlemi mrká.)
J.R.: A jak se vám žije dohromady s bratry?
W: Popravdě? Ten dům je blázinec. Nechápu, jak se s tím Beth dokáže vypořádat a proč je … nás už dávno nevykopla. Butch a V nedokážou přestat mluvit o Red Sox a ten mrňavej človíček do nás pořád šťourá. Rhage nás pořád vyžírá – vidělas, jak dokáže jídlo prostě vcucnout? Ježíši Kriste, ten má bezmeznej žaludek. Aspoň ten Phuryho klid … s ním člověk vyjde snadno. Ale řeknu ti, ten hulí … Tohr, ten je chytrej. Každý den odchází domů za Wellsie.
J.R.: A co Zsadist?
W: (Zvážní a chvíli přemýšlí.) On je … však víš, je to prostě Z.
J.R.: Což znamená?
W: Je uzavřenej do sebe. Což je jedině dobře. S ním je to těžký. Je tak … chladný.
J.R.: Bojíš se, když se tak ochomítá kolem Beth, že?
W.: Jo. Ale on složil slib, že ji bude chránit jako královnu. A já nevím. Měl možnost mě zabít a neudělal to. Takže nabral trochu morálky, kterou dříve neměl. Ale jedno ti řeknu. Ona je moje shellan a já se o ní bojím, ať je s kýmkoli. Tak se prostě zadaní muži chovají. Však to znáš.
Mluvili jsme o trochu dýl a trochu jsme se zamotali.
J.R.: Děkuju za interview.
W.: Bylo to moje potěšení, challa.
J.R.: Dovolíš ostatním, aby si  se mnou také popovídali?
W.: Ano.
J.R.: Než půjdeš, co znamená challa?
Vstal a obešel stůl. Srdce mi tlouklo, když se sklonil k mému uchu. Neuvěřitelně krásně voněl. Nedokážu to popsat. Voda po holení a syrovost a nebezpečí.
W: (Šeptá.) Znamená to pisalka.
Něžně mě políbil na tvář. Cítila jsem na krku jeho vlasy. A pak byl pryč.

Zdroj: www.jrward.com
Překlad: Axia