Upíří sestry: Kapitola 5. – Výcvik

Po malé pauzičce vám přinášíme další kapitolu příběhu.

„Ale o tom až později.Nejdřív to vypijte.“

Upírky nic nenamítaly a každá vypila půlku lahvičky.Po celém těle se jim rozlilo zvláštní teplo a nutkání skočit po Hardym a zakousnout se mu do krku bylo pryč.Podaly mu prázdnou nádobku a on ji položil na stůl.

„Tak a teď by bylo dobré začít s výcvikem.“ řekl vážně a otevřel druhou větší tašku.

„Tady je pár zbraní, které budete potřebovat.“

Vyndal pistoli, ale ne takovou, jako měl ráno, ale mnohem modernější.

„Naučíte se střílet, “ položil zbraň a z tašky vytáhl meč „ovládat umění meče,“ protočil meč v ruce

„ale především…bojová umění.“Nadčeně se na ně usmál.

Ony mu to ale neoplatily a velice nejistě se na sebe podívaly.

„Tak musíme nějak začít…“přemýšlel.

„Jedna z nejduležitějších věcí, které budete must umět, než se všechno naučíte je …jaksi..rychle vyklidit pole.“

„Jinak řečeno, co nejrychleji zdrhnout.“upřesnila Kate.

„Nebo tak.Tahle továrna je ale dost velká na to aby jste si to mohly vyzkoušet.“

Prstem ukázal na konec haly:

„Poběžíte odtamtud až ke mně a já vám to stopnu.“poklepal si na hodinky.

„Takže první poběžíte…“ ukázal na Kate .

„Sakra, kdyť já ani nevím, jak se jmenujete.“zamračil se .

„Kate Morisová.“ podala si sním ruku.

„Elena Sandersová.“udělala to samé.

„Takže první půjde Kate.“ oznámil.

Kate došla na konec haly.

„Připravit..pozor..teď!“

Kate běžěla jak nejrychleji mohla a jak jí to terén plný starých krabic dovoloval.Za chviličku měla svých zhruba sto metrů odběhnutých.

„Tak, to bylo 15 vteřin.“

„Cože ?To jsem běžela tak rychle?“ vykulila oči.

„Ano a to budete ještě rychlejší.“

Na řadě byla Elena.

„Připravit..pozor..teď!“

„Čtrnáct a půl.“oznámil, když doběhla.

„Teď si půjdeme zaskákat.Pojďte za mnou.“

„Počkat…jak zaskákat?“

Zavedl je do druhého patra po zrezivělých schodech.

„Takhle zaskákat!“ukázal dolů z okna.

Ne, že by to byla nějaká závratná výška, ale na zlomení končetin by to stačilo.

„Tak kdo chce skákat první?“zeptal se, jako by to byla naprosto běžná věc.

„Já bych to raději nezkoušela, ještě-“ nestihla doříct Kate, protože Elena se rozběhla a skočila.V Kate leknutím hrklo a podívala se za ní.Elena padala nepřirozeně pomalu, jakoby letěla.Potom lehce dopadla na obě dvě.

„Pojď Kate, nic to není!“ zvolala ze zdola s úsměvem.

Kate zakroutila hlavou, na nesouhlas toho, co hodlá udělat a skočila.Dopadla vedle Eleny.

„Páni, fakt to nic nebylo.“ oddechla si.

Hardy jim ze zhora ukázal zdvyžený palec.

Po deseti minutách………….

„Snažte se trefit tu modrou plechovku!“radil Hardy Eleně, která teď v ruce držela pistoli s tlumičem.Kus od ní stálo na prkně několik sarých plechovek.Elena zamířila a vystřelila a netrefila.Vedle stála Kate a také vystřelila, trefila, ale jinou.

„To nevadí, chce to čas.Povyprávím vám o zbraních.“

Následujících několik hodin do nich hustil spousta pojmů a informací a nakonec ještě cvičily nějaké bojové prvky.K večeru se vrátily domů.Unavené se svalily na gauč.

Hardy se opřel o minibar:

„Můžu u vás pár dní zůstat?“

„Jasně.“přitakala Kate.

„Ale budete muset spát na gauči.“ dodala Elena.

„To mi nevadí.“