Rozhovor s P. C. a Kristin Cast

Čtvrtým hostem pořadu Autorská hodinka se zaměřením na upíry byly dne 19. 11. 2009 matka a dcera Castovy, autorky knižní série Škola noci. Moderátorem je opět Matthew Peterson.
Přepis rozhovoru:

MP: Vítejte v Autorské hodince. Váš průvodce fantazií je také na www.theauthorhour.com. Od mikrofonu vás zdraví Matthew Peterson. Tento týden máme upírskou epizodu s hosty P. C. a Kristin Cast, Charlaine Harris, L. J. Smith a Laurell K. Hamilton. Teď tu mám P. C. a Kristin Cast, autorky bestsellerů Škola noci, což je upírská série pro mládež. P. C. je také známá díky sériím Goddess Summoning, Parthalon a Divine Series, které získaly prestižní ceny jako Prism, Holt Medallion, Daphne du Maurier, Booksellers“ Best a cenu Laurel Wreath. Díky, že jste dnes tady, dámy.
KC: Ahoj! Díky, že tu můžeme být.
PCC: Jo.

MP: Takže vy dvě jste tým matka a dcera. Proč jste se rozhodly psát společně?
PCC: No, jak jste řekl, už jsem napsala několik sérií pro dospělé a nápad na školní sérii o vampýrech (v sérii se píše vampyre, ne vampire, pozn.překl.) vzešel od mého agenta. Nemyslela jsem si, že bych měla problém to psát, protože jsem v té době učila na střední škole téměř deset let. Ale když jsem si pak sedla a začala psát první tři kapitoly…
KC: Uvědomila si, že je mimo.
PCC: (směje se) Nebyla jsem tak mimo. Uvědomila jsem si, že jsem teenager ze 70. let.
KC: Děsivé, velmi děsivé.
MP: (směje se) Och.
PCC: Opravdu to bylo děsivé. Tak jsem zavolala Kristin. Volávala jsem jí a ptala se na výběr různých slov a pak se rozhodla, „Víš ty co? Tohle bude jednodušší, když budeme spoluautorky.“ Já to napsala a ona to celé prošla a pozměnila, aby to neznělo jako od staré ženské.

MP: Kolik vám bylo, Kristin, když to začalo?
KC: Bylo mi devatenáct.
MP: Devatenáct roků.
PCC: Jo, bylo ti devatenáct. (směje se)

MP: Byla jste nadšená, když vaše matka řekla: „Hej, budeš spoluautorkou mé knihy?“
KC: Ano, protože ve svých devatenácti jsem si myslela, že to bude má cesta ke slávě.
PCC: (směje se)
KC: Takže ano, byla jsem nadšená. Patřit mezi lidi, co jsou slavní, to musí být přece fantastické.
PCC: A pak zjistila, že sláva není tak vzrušující, jak si myslela, když je ti devatenáct.
MP: (směje se) Občas je to osamělá zkušenost.
PCC: Jo, je to lepší, že v tom jsme spolu. To je fajn.
KC: Ano.

MP: Tak, P.C. Rozumím tomu, že sloužíte v letectvu Spojených států a učila jste angličtinu. Hrálo to nějakou roli ve vašem psaní?
PCC: Ovšem. Vše z mé minulosti stále ovlivňuje moje psaní. Ano, vzdušné síly, dala jsem se k Air Force, když mi bylo osmnáct, takže to mne utvářelo. Myslím, že mne to stále upevňuje v disciplíně, víte, protože spisovatelé jsou váhaví.
KC: Ano!
PCC: (směje se)
KC: Ano, jsme!
PCC: Kristin je teď v mém domě, dokončuje příběh pro Harper Teen.
KC: Protože nemůžu psát doma, jinak začnu uklízet nebo něco.
PCC: (směje se)
MP: Ó, ne. (směje se)
PCC: Ale má vojenská minulost mi opravdu pomáhá a ovšem, přestala jsem učit po 15 letech, tedy minulý listopad (2008), a to se odráží v mých knihách pro mládež.

MP: Co je nejlepší na tom psát spolu?
PCC: Já to napíšu, pak udělám první koncept a pošlu to Kristin, a to mi dovoluje opravdu psát, zaměřit se na zápletku, vývoj postav, dát na papír to, co chci, protože vím, že mi ona hlídá záda. Vím, že jí to můžu poslat, a pokud jsem neodhadla nějaká teenagerská slova nebo píšu příliš dospěle, ona to podchytí a přepleje.

MP: Aha, jasně. A Kristin, co je nejhoršího na tom psát spolu? (směje se)
KC: Myslí si, že má vždy pravdu.
PCC: Mám pravdu téměř pokaždé. (směje se)
KC: Opravdu nemá. (směje se) Tohle je tak nějak dvousečné, protože také jedna z nejlepších věcí na psaní společně je to, že jsem jí ukázala, že nemá pravdu, a ona to teď uznává.
PCC: Vlastně jsem musela říci: „Jo, Kristin, máš pravdu.“
KC: Víc jak jednou!

MP: Řekla jste, že jste byla teenager v 70. letech, že P.C.?
PCC: Ano.
MP: Potřebujete malé špunty, aby vás drželi v kurzu. (směje se)
PCC: (směje se) Opravdu jo. Ale měla jsem jich stovky za těch patnáct let, co jsem učila.

MP: Dobrá. Promluvme si trochu o sérii Škola noci. Kristin, můžete nám shrnout, o čem tato série je?
KC: Je to v podstatě o střední škole, kdybyste byl vampýr a pil lidem krev a měl blízký vztah s různými elementy. Kromě té nadpřirozené části je to prostě o úzkosti ze střední školy a záchraně světa.
PCC: (směje se)
MP: To je trochu…
KC: Trochu jsem přidala.

MP: Tak trochu přidala. A vampýři jsou běžnou součástí života, ano? Neskrývají se nebo něco. Všichni o nich ví, ano?
PCC: Ano, všichni o nich ví. Nejsou ale moc začleněni do společnosti. Jsou mocní a krásní, dominují v umělecké oblasti a lidé na ně žárlí.
MP: Aha.
PCC: Je to taková nesnadná aliance, na kterou ráda vymýšlím zápletku.

MP: Takže jak si vampýři a lidé na sebe zvykají? Házejí po sobě vidlemi a dřevěnými kůly, bojí se lidé upírů nebo tihle vampýři našli způsob, jak pít krev, aniž by ohrozili lidstvo?
PCC: No, tady v Oklahomě, hází se tu vidlemi a tak.
MP: (směje se)
PCC: Po celém světě jsou Školy noci a většina vampýrů má vysoký etický standard. Pijí krev a navazují vztahy s lidmi, lidé se stávají jejich životními partnery.
KC: Neběhají kolem a nezabíjí lidi.
PCC: Ne, nezabíjí lidi, i když je tu pár divokých vampýrů.
KC: Ano.
PCC: A ovšem, hrajeme na strach z neznámého.
MP: Jasně.
PCC: Je to strach z něčeho jiného. A protože vampýři jsou díky Školám noci velmi odloučení, nahrává to strachu lidí z někoho jiného a silnějšího, přidejte k tomu nadpřirozený element a máte pěkný svinčík.
MP: Je to román pro mládež, myslím, že hlavní hrdince Zoey Redbirdové je 16 let.
PCC: Jo, je označená na začátku… na začátku románu Označená… (směje se)
KC: No… (směje se)
PCC: …je to náhoda, je to fyzická změna, která se stane některým teenagerům. Moderní věda neví proč. Vědí, jak se to projevuje, ale nevědí, proč některým dětem. Je to proces, který trvá čtyři roky, tělo akceptuje změnu a promění se či vyvine ve vyšší bytost, vampýra, nebo tělo změnu odmítne, což se stává často, a osoba zemře.
MP: To není sranda.
KC: Velké neštěstí.

MP: Takže tohle označení, znám spoustu způsobů, jak se lidé promění ve vampýry, a obvykle jsou kousnuti nebo vypijí krev samotného vampýra, ale ve vašem světě se člověk stane vampýrem docela jinak.
PCC: Je to věc biologie.
KC: Je to spíš jako evoluce.
PCC: Jo. Protože můj otec je biolog.
MP: Aha! Dobrá.
PCC: A tak jsme spolu seděli a mluvili o DNA, evoluci a změnách, a rozhodli se to vše založit na evoluci, což je také důvod, proč všechna magie ve Škole noci je založena na zemské magii. Není to magie jako v Harry Potterovi, jak ji znáte, ačkoli máme rády Harryho Pottera, ale nemůžete třeba nikoho proměnit v myš.
MP: Jo.
PCC: Je v tom více šamanství.

MP: No, já jsem velký fanoušek magických sil a podobných věcí. Takže jaké jsou některé z vašich oblíbených schopností, co vampýři mají?
PCC: Mám ráda ten vztah k elementům. Zoey je jediný nováček, který kdy měl vztah ke všem pěti elementům. Ve skupině jejích přátel má každý vztah k nějakému elementu, jeden z nich pro vítr, jeden pro zemi, a tak je mohou ovládat. Ale ovšem je to něco stojí. V mém světě, v našem světě nedostanete magické schopnosti, aniž byste za tyto dary zaplatili nějakou cenu.
KC: A ne všichni je mají.
PCC: Správně, každý je nemá.
MP: Och, to je ale průšvih. (směje se)

MP: Chodíte do školy pro vampýry, jako „Já jsem normální vampýr.“
PCC: (směje se) Ale všichni mají krásné vlasy.
MP: Aha, dobrá.
PCC: Většinou jsou velmi hezcí, protože můj otec říká „Evolučně, když jste predátor a chcete přilákat kořist, musíte dobře vypadat.“ Takže když se stanete vampýrem, jste víc atraktivní.
KC: Správně, protože naše společnost má ráda pěkné lidi.
PCC: Jo!
MP: Jasně, to je pravda.
PCC: A je to matriarchální společnost, takže dívky jsou velmi, velmi krásné.
KC: Ano.

MP: Aha, dobrá. Četl jsem různé ukázky z vašich knih a o vaší hlavní hrdince, ona má přítele. Možná má jednoho, možná dva, možná dokonce tři v jednu dobu.
PCC: Možná jo!
MP: Je to normální pro vampýry takový postoj, „Jsem krásná, tak mám kluky.“
PCC: Kristin, odpověz na tohle.
KC: No, v matriarchální společnosti není pro ženu netypické mít víc jak jednoho společníka. Nicméně každý má jinou roli jako ochránce a tak, ale ve světě teenagerů si myslím, že je to fajn, když dívky chodí s víc jak jednou osobou…  najednou. (směje se)
PCC: (směje se) No, opatrně.

MP: (směje se) Víte, já s tím souhlasím, že je dobré chodit s víc než jednou osobou, obzvlášť u mladých lidí, protože poznáte…
KC: Přesně!
PCC: Nelíbila se nám ta představa, že Zoey v 16 či 17 letech potká kluka, kterého bude milovat po celý zbytek života. Vždyť ještě nemůže ani volit.
MP: Chápu. (směje se)
PCC: Myslím, že by měla chodit na rande a odmítat spoustu kluků.
MP: Jasně. Úplně souhlasím. Myslím, že je dobré vědět, co je k mání. Místo jen jedné osoby.
PCC: Jo.

MP: Vaše poslední kniha, Tempted. Kristin, povězte nám trošku o ní.
KC: No, poslední kniha je vyprávěna z pohledu několika osob. Není to jen Zoey… Je tu také Stevie Rae a Heath a Stark a ovšem Zoey a Afrodita a jedna záhadná postava. Ano, je to trošku jiné. Udělaly jsme to hlavně, abychom tak nějak načaly navazující sérii o červených upírech, ale je to opravdu cool. Poznáte mnohem více postav, obzvlášť Afroditu. Brečela jsem, víte, třikrát, štěstím i smutkem.
PCC: Jo, třikrát jsem ji přiměla plakat u téhle knihy. To se mi líbí.
MP: Och. Přiměla jste dceru k pláči. (směje se)

MP: Takže tyhle knihy měly velký úspěch, myslím, že Hunted vyšel letos a stal se bestsellerem číslo 1 v USA Today a Wall Street Journal. Takže jsem nadšený, že pracujete na pokračování, na navazující sérii, nebo že to chystáte.
PCC: Ano, domluvily jsme se na tom pár knih zpátky. Myslím, že jsme zaseli semínko už při Chosen (Vyvolená). Jo, taky jsme nadšené. A opravdu se ráda ponořím do dalších postav a fanouškům se to bude líbit, protože máme velké fanoušky Stevie Rae, a jsou tu další postavy, o kterých nemůžete vědět vše, protože je to z pohledu Zoey. Ale bude něco i z pohledu Zoey.

MP: No, to je skvělé. Dámy, moc vám děkuji. Povídal jsem si s P. C. a Kristin Cast, autorkami série Škola noci. Díky, že jste tu dnes byly, dámy.
KC: Děkuji.
PCC: Děkuji, bylo to fajn.

Zdroj: www.theauthorhour.com
Překlad: Renča