Anita Blake – Obchod i potěšení (3. část)

Třetí část povídky od BeElleGee aneb Rainino „obchodní jednání“ s Jean-Claudem pokračuje.
Upozorňuji, že povídka není vhodná pro osoby mladší 13 let.

Cítil, jak mu vlkodlačice svádivě přejíždí patou po stehně, ale jen se ještě víc napjal. Zavřel oči a zanadával si. Hrát si s Rainou bylo jako hrát si s ohněm. I malý plamen se může vymknout  z rukou. Foukat do plamene způsobem, jakým to dělal, způsobí jen to, že se oheň ještě rozroste a brzy se dostane mimo jeho kontrolu. Nenáviděl, když neměl nad vším kontrolu.

Raina dokázala úplně rozepnout jeho džíny a stáhla jednu stranu dolů. Vklouzla rukou troufale pod černé džíny.

„Co myslíš? Zní do dobře?“

Jean-Claude se přiměl k úsměvu. Elegantně pokrčil rameny a dotýkal se rukou její paže. „Pornografie není…  zrovna můj styl, cherie.“ Popadl její zápěstí a vytáhl její ruku ze svých kalhot, pak propletl své prsty s jejími a přejel smířlivě rty po její ruce.

„Naše filmy budou jiné,“ pokračovala nadšeně. „Naše budou zahrnovat nadpřirozený sex. Spousta S&M, otročení, možná znásilnění či dvě. Nakrmíme morbidní fascinaci společnosti, nakrmíme jejich vášně. Chci, abychom ty a já je uspokojili jako první. Chci, abychom během sexu ve filmu krváceli.“

Jean-Claude si náhle uvědomil něco jiného. „Tys tu dnes večer přišla, aby sis mne vyzkoušela,“ pronesl jemným, nízce položeným hlasem. „Že ano?“

Raina se uličnicky zasmála. „No, znáš lepší způsob jak zjistit, zda se k sobě hodíme?“ přiznala. Její úsměv se rozšířil. „A vůbec, máš určitou reputaci, Jean-Claude. Chtěla jsem poznat na vlastní kůži, jestli všechny ty rozkošné povídačky o tobě jsou pravdivé. Vím, že si musíš užívat bolest, stejně jako já si užívám ji způsobovat, když jsi prožil určité věci během všech těch let.“ S tím mu prudce přejela nehty po zádech a vzhlédla na něj. Pozorně sledovala jeho reakci na způsobenou bolest.

Upír se krátce rychle nadechl a pomalu vydechl. Podíval se netečně zpátky na vlkodlačici a odmítal ji dát to, co chtěla.

Raina se zamračila. „Nesnaž se popřít, co cítíš,“ pokračovala. „Poddej se tomu.“ Rukama putovala lehce přes šrámy, které mu způsobila, jako by teď chtěla utišit bolest. „Ve svých filmech chci opravdovou vášeň, stejně tak chci skutečnou sílu a bolest. Pomysli na to, jak pěkně bude ve filmu vypadat tvá tmavá rudá krev pomalu tekoucí po tvé krásné bílé kůži.“ Lehce vzdychla. „Zvlhnu, jen když na to pomyslím.“ Přitáhla si Jean-Clauda k sobě pro lehký polibek.

Její polibek byl žhavý a smyslný, ale Jean-Claude se nedokázal přinutit, aby jí ho oplatil. Pán upírů se od ní pomalu odtáhl a posadil se. „A prošel jsem tvým testem?“ zeptal se a jeho hlas zněl hluboce a lehce melancholicky. „Dostál jsem těm řečem, cos o mně slyšela?“

Raina na něj pohlédla přimhouřenýma očima a pomalu přikývla. „Z toho, cos mi dosud předvedl.“

Jean-Claude na ni pohlédl a těžce vydechl. Raina byla překrásná žena, ale Pán upírů věděl, že mimo to je mu lhostejná, a v tomhle momentě i fyzická přitažlivost, kterou k ní cítil, začala pomíjet. Jak jiný by tenhle večer byl, kdyby jeden k druhému něco cítili. Jaký rozdíl představují vzájemné city při sexu. Milování bylo mnohem sladší než… šukání.

Myšlenky na Anitu spontánně zavály jeho myslí. Ona ho chtěla a on chtěl ji, přesto spolu ještě nikdy intimně nebyli. Chtíč nebyl dost na to, aby mu přivedl Anitu. Potřebovala cítit něco mnohem závažnějšího, aby se komukoli odevzdala. A v tom momentu Jean-Claude toužil po „něčem závažném“ víc, než po čemkoli jiném. Uvědomil si, že bez toho už o sex nestojí.

Raina se viditelně cítila přehlížena, zakňučela a natáhla se vyzývavě po něm. „Ráda bych, abys mi ukázal víc. Pokud jsi ochotný, můžeme zkoušku zopakovat…“
Lehce zahanbený Jean-Claude pomalu zatřásl hlavou. „Snad jsem byl až příliš ochotný,“ oznámil rozhodně. Naštěstí se dnes večer s Rainou nedostali k ničemu podstatnému, přesto se cítil, jako by zradil své city k Anitě.

Upír se zvedl z pohovky a stál zády k lupě, jak si upravoval oděv. Jestli má někdy získat Anitinu lásku, musí si ji zasloužit. A nikdy si ji nezíská, pokud bude spát s každou ženou, po které zatouží. Jean-Claude se zamračil. Záleželo mu na tom, protože věděl, že kdyby pokračoval jako doposud, Anita mu nikdy neuvěří, že jeho city vůči ní jsou skutečné.

Poslední věcí, kterou teď potřeboval, bylo dát Anitě další důvod, aby se jí znechutil. Věděl nyní, že věci, které ji na něm vadí mnohokrát převyšují to, co má na něm ráda. Což byl další důvod, aby nesouhlasil s tím, že se objeví v Raininých filmech. Kdyby Anita někdy zjistila, že hrál v sadomasochistickém porno filmu s vlkodlačicí, byl by jí odporný.

Naděje na to, že ji přece jen někdy získá, ho přiměla k odhodlání zůstat kvůli ní v celibátu. Věděl, že až se mu Anita konečně poddá, bude to tak mnohem významnější pro ně pro oba. Daleko za tím, co mu Raina nebo kdokoli jiný může nabídnout. Ano. Počká si na Anitu. Bude žít toliko v očekávání doby, kdy se její srdce stane jeho a ochotně za ním přijde.

Raina se zjevně cítila nepohodlně v upírem prodlužovaném mlčení. Posadila se a vzala Jean-Claudovu ruku do své, otočila ho k sobě.

„Řekni ano, Jean-Claude. Gabriel a já už máme nachystané studio,“ pokračovala. „Už jsem si pořídila několik svých vlků jako herce. Gabriel mi dá nějaké z jeho leopardů. Ale pro náš první film potřebujeme někoho speciálního. Někoho, kdo podnítí zájem veřejnosti.“ Odmlčela se a zvedla jeho ruku ke rtům a políbila ji. „To je příležitost pro tebe. Nic není úchvatnějšího než upír; turisti ve městě jsou toho důkazem. Jsi sexy jako ďábel a ještě víc, máš… zkušenosti ve spoustě věcí, které ve svých filmech chci.“

Jean-Claude přemýšlel o taktní odpovědi. „Jsem opravdu polichocen tvou nabídkou na účinkování s tebou v pornofilmu a ten nápad má jiskru, má vlčice, ale bohužel musím odmítnout. Má tajemnost je to, co mnozí pokládají za… úchvatné. Když odevzdám svá tajemství kameře, co mi zůstane?“

Raina pustila upírovu ruku s podrážděným povzdechem a postavila se. „Dobrá, Jean-Claude, nech si ty kecy. Co je třeba udělat, abych tě dostala do svého filmu? Můžeš mít podíl na zisku, jestli chceš. Až uděláš mě, můžeš mít sex na kameru, s kýmkoli chceš. Můžeš si taky sakra dělat, co chceš, se svými partnery – třeba je vysát do sucha, je mi to jedno, jen pokud mne necháš to natočit.“

„Ne,“ řekl upír pevně.

Raina sklouzla rukou kolem jeho pasu a dolů na zadek, hrála si se švem na džínách. „No tak. Víš, že to chceš.“

Jeho trpělivost se ztenčovala, Jean-Claude se naklonil k ní, jeho rty těsně u jejích, když promluvil. „To ses spletla. Já nechci. A krása na tom, že jsem svůj vlastní pán, je to, že nemusím dělat, co nechci. Nikdo mě teď nemůže donutit.“ Odvrátil se od ní a kráčel ke dveřím. „Jestli nemáš nějakou další obchodní nabídku k projednání, pak ti přeji dobrou noc, Raino.“

Raina si založila ruce v bok a zírala dlouze na upíra, než zatřásla hlavou a potichu zaklela. Rychle si zapínala halenku a uhlazovala sukni.

„Po vší té podpoře, kterou jsme ti Marcus a já projevili od té doby, co ses stal Pánem města, očekávala bych, že se budeš cítit více zavázán,“ pronesla ledově a mířila ke dveřím. „Ještě to nevzdávám. Chci tě a nakonec tě dostanu, tak či tak. Nenuť mne, abych do toho zatáhla Marcuse, Jean-Claude. Potřebuješ nás v záloze, aby sis udržel tohle město, a ty to víš.“ Stála před ním a nafoukaně se usmívala.

Jean-Claude pohlédl zpět na vlkodlačici, jeho tvář byla maskou lhostejnosti, ale v jeho očích byla jiskra nevole. „Uznávám, že nyní vás potřebuji k udržení tohoto města, ale ty zapomínáš, že vy mne potřebujete také. Jsem si silně vědom, jak tenounce Marcus drží svůj trůn. Až se ten mladý vlk, Richard Zeeman rozhodne vyzvat Marcuse, bude představovat vážnou hrozbu vaší vládě.“

Rainin úsměv se pomalu změnil v zavrčení. „Richard Zeeman není pro nás žádná hrozba. Není dost mocný. Nemá šanci.“

Jean-Claudův úsměv byl nefalšovaný. „Richard a já jsme se docela sblížili. Znám ho. Znám jeho srdce. Je mnohem mocnější, než si uvědomuješ. A pokud mu nějaká moc chybí, můžu mu pomoci. Pokud chce Marcusův trůn, bude ho mít. Dohlédnu na to.“ Naklonil se k ní a potřásl hlavou. „Už mi nevyhrožuj, ma charie. Nebo budeš nakonec litovat.“

Lupa zavřela oči a sevřela pěsti. „Zatraceně, Jean-Claude. Nevyhlásíme kvůli tomu válku. Něco vymyslíme. Jeden film, to je vše, co žádám.“

Jean-Claude se neobtěžoval s odpovědí a jen jí otevřel dveře. Raina se rezignovaně měla k odchodu, ale ještě se zastavila a pomalu si ho prohlédla, její chování se změnilo, výraz změkl.

„Vím, že bychom spolu byli dokonalí. Sežehli bychom plátno.“ Zvedla ruku a položila ji na jizvu ve tvaru kříže na jeho hrudi. „Přemýšlej o tom, ano?“ dodala tiše.

Jean-Claude s povzdychnutím přikývl. „Dobrá. Budu na to myslet.“ Věděl, že nebude, ale pokud ji to přiměje k odchodu, bude souhlasit s čímkoli.

Rainina tvář se okamžitě rozjasnila. Usmála se a vtiskla mu polibek, než vyšla ze dveří.

Jean-Claude je za ní pevně zavřel a opřel se o ně. Čekal několik minut, než je znovu otevřel a vydal se to haly. Vracel se do Cirkusu prokletých. Chtěl být po zbytek noci sám, aby si věci promyslel. Ne Raininy filmy, ale jiné, důležitější věci.

A taky měl náhlou potřebu si vzít dlouhou, horkou sprchu.

Konec

Autor: BeElleGee
Překlad: Renča