Rozhovor s Charlaine Harris
Americká spisovatelka Charlaine Harris byla dalším hostem pořadu The Author Hour, vysílaného 19. 11. 2009, jehož tématem byli upíři.
Přepis rozhovoru (moderátor Matthew Peterson):
MP: Posloucháte Autorskou hodinku, kterou můžete najít na www.theauthorhour.com. Pořadem vás provází Matthew Peterson, autor knihy Paraworld Zero. Mým dalším hostem je Charlaine Harrisová, autorka světových bestsellerů o Sookie Stackhousové, za které získala Cenu Anthony za nejlepší brožovanou fantasy a které byly adaptovány stanicí HBO jako televizní seriál Pravá krev. Charlaine také napsala sérii o Auroře Teagarden, o Lily Bard a o Harper Connelly. Dvě z jejích knih byly nominovány na cenu Agatha pro nejlepší román. Charlaine byla také členkou organizací Mystery Writers of America, Sisters in Crime, Americké ligy spisovatelů krimi a byla prezidentkou Aliance arkansaských spisovatelů detektivek. Díky, že jste dnes tady, Charlaine.
CH: Děkuji! To byl pěkný úvod, líbí se mi být nazývána jako autorka světových bestsellerů. (směje se) To je skvělé!
MP: (směje se) To jo. Musí to být vzrušující pocit vědět, že spousta lidí po celém světě čte vaše knihy.
CH: Je to vzrušující, obzvlášť poté, co spoustu let mé knihy skoro nikdo nečetl.
MP: Máte docela hodně fanoušků a romány o Sookie Stackhouseové jsou teď trhákem. Máte i další série, ale začněme s romány o Sookie.
CH: Dobrá.
MP: Můžete říct něco o těchhle Southern vampire mysteries (Pravá krev) těm posluchačům, kteří je ještě nečetli?
CH: Jsou to knihy o mladé ženě v Severní Louisianě, která chodí s upírem. Je barmanka a telepatka.
MP: A tihle upíři, oni nejsou tajemstvím. Myslím tím, že lidé o nich vědí. Prostě jsou součástí toho světa, že?
CH: Ano, jsou obyvatelé Spojených států svým způsobem, ale obyvatelé druhé kategorie. Nemají všechna práva jako lidé, což je velké téma těch knih. Ale oznámili světu, že jsou skuteční, protože Japonci vynalezli syntetickou krev, kterou můžou pít místo krve lidské.
MP: No, to je milé. (směje se) Je to detektivní série. A je tu mnoho nadpřirozeného. Sookie má speciální schopnost, jak jste zmínila. Je telepatka.
CH: Ano. Je telepatka. Opravdu ta nejhorší věc, kterou jsem mohla udělat, byla, že jsem jí dala tuhle schopnost. Ve většině knih o Sookie je jádrem nějaká záhada.
MP: To mě zajímá. Proč říkáte, že jedna z nejhorších věcí je dát někomu telepatické schopnosti?
CH: Můj bože! Lidé jsou citliví na to, co se o nich říká, takže myslím, že musí být naprosto hrozné vědět, co si lidé o vás myslí.
MP: No, ano. To si umím představit. Myslím, že pak otupíš. Uvědomíš si, že každý je citlivý na to, co se říká.
CH: No, když si uvědomíš všechny ty nelaskavé věci, na které myslíš každý den. Něco jako, „Bože, v těch kalhotách má strašně velký zadek.“ Nebo, „Ten řidič přede mnou je úplný idiot.“ Nebo, „Jestli ta ženská nepřestane mluvit, tak začnu křičet a uteču.“ Kdybychom mohli slyšet všechny tyhle malé myšlenky, svět by byl hrozný.
MP: Jasně. Její schopnosti, to není jako rádio, že ne? Neslyší vše kolem sebe najednou, že?
CH: Může a stojí ji to hodně úsilí se tomu bránit.
MP: Umím si představit, že se z toho může jeden zbláznit.
CH: Jo, zbláznila bych se z toho.
MP: Vaše poslední kniha o Sookie vyšla v první polovině tohoto roku (2009) pod názvem Dead and Gone. Jaká byla hlavní zápletka?
CH: Hlavní linie v knize byla válka mezi dvěma skupinami fae.
MP: Dobrá. Vyšly vám dvě knihy povídek – A Touch of Dead a Must Love Hellhounds. Vím, že A Touch of Dead jsou povídky o Sookie.
CH: Když to má „dead“ v názvu, je to o Sookie.
MP: Jasně. A tyhle povídky nejsou můstkem k dalšímu pokračování, že? Ony se klenou celou sérií, že?
CH: Ano. Je to sbírka povídek o Sookie, které jsem napsala a které se objevily v jiných antologiích.
MP: Dobrá. A ta Hellhounds kniha, tam je více autorů. Je v ní příběh o Sookie, nebo něco jiného?
CH: Ne. Je to příběh dvou osobních strážců z jiné dimenze, kteří byli představeni v knize All Together Dead, Clovache a Batanya. Je to úplně jiné, než knihy o Sookie, ale moc mě bavilo o nich psát.
MP: Když jsem vás poprvé před lety potkal, byla jste nadšená, že HBO adaptovala vaše knihy pro televizi. Řekla jste mi, že vaše série potřebovala něco takového jako HBO kvůli svému obsahu. Teď, po dvou řadách a třetí na obzoru, jaké jsou vaše dojmy ze seriálu True Blood?
CH: Musela bych být blázen, aby mě seriál netěšil. Alan je takový génius a líbí se mi, že mě překvapuje, co se děje, stejně jako ostatní. Herci jsou skvělí. Celý tým se věnuje tomu, aby výsledek byl dokonalý a zábavný. Je to jako cadillac.
MP: Oni ovšem mají svobodu v tom, udělat adaptaci, jak chtějí. Jsou nějaké změny, které byste si přála v třetí řadě?
CH: Myslím, že třetí řada se bude držet volně třetí knihy. Zatím to prováděli co kniha, to řada. Předpokládám, že tak budou pokračovat. Seriál se ubíral několika vedlejšími cestami, což já ne, a věděla jsem, že je to nutné. Takže se to může vydat úplně jiným směrem. Nevím, co se stane.
MP: Pokud tomu správně rozumím, váš desátý román o Sookie vyjde v květnu 2010.
CH: Ano, v květnu.
MP: Co nám o něm můžete říct?
CH: Můžu vám říct, že zodpovídá spoustu otázek. A můžu říct, že se to týká rodiny.
MP: Rodiny, dobrá. No, je to jižanská detektivka. Víte, žil jsem na jihu krátký čas. Vím, že ta oblast je orientována na rodinné vztahy. Kolik ještě románů očekáváte, že k této sérii napíšete?
CH: Podepsala jsem smlouvu na tři další knihy. Takže ještě nejméně tři, co vím. Pak se uvidí. Nemám ráda, když série pokračuje i poté, co ztratila svou jiskru. Myslím, že to poškodí jak postavy, tak čtenáře. Tak myslím, že ty tři další knihy po desátém dílu budou poslední. Uvidíme, jak se budu cítit po napsání těch dvou.
MP: Řekla jste, že nemáte ráda, když série pokračuje, když ztratí jiskru. Máte pár dalších sérií, jako Lily Bard nebo Aurora Teagarden, které už jste delší dobu nepsala. Plánuje přidat další díly k těmto sériím, nebo máte pocit, že už jste s nimi skončila?
CH: Ne. Jsou v podstatě ukončené. Možná někdy napíšu další Auroru, ale nemyslím, že bych ještě někdy psala Lily. Mám pocit, že už jsem řekla vše, co jsem chtěla.
MP: Ale máte novou sérii a novou knihu: sérii Harper Connelly. Tyhle knihy jsou o mladé ženě jménem Harper Connelly, do které uhodí blesk a ona získá schopnost nalézat mrtvá těla díky jasnovidectví.
CH: Správně.
MP: Takže máte další postavu, která má speciální schopnost a tahle schopnost jí v knihách pomáhá.
CH: Správně. Tahle série je daleko víc detektivní než knihy o Sookie. A Harpeřina schopnost je velmi omezená. V těch knihách není nic dalšího nadpřirozeného. Jsou to klasické detektivní příběhy, nebo aspoň doufám, že jsou, s malým fíglem. Ona se živí tím, že hledá těla.
MP: No, to je myslím ale velký fígl. (směje se)
CH: No, trošku.
MP: No, když pomyslíte na skutečný svět.
MP: Tak. Ta nová kniha, Grave Secret. Povězte nám trochu o téhle knize, co od ní můžeme čekat?
CH: Každá kniha se odehrává jinde a Harper a její domnělý bratr Tolliber, který vůbec není její bratr, jedou do Texasu, protože Harper chce navštívit dvě malé dcery své nevlastní sestry, které adoptovala její teta poté, co se zbavila iluzí o svých vlastních rodičích, a do cesty se jim připlete práce. Zastaví na ranči, aby ohledala hrob, a zbytek knihy obsahuje jak scény z Harpeřiny rodiny, tak scény z další rodiny.
MP: Takže vaše hlavní hrdinka Harper se živí tím, že chodí k hrobům a sděluje rodině, co by jim mrtvý chtěl říct nebo jak zemřel? Jak přesně tahle schopnost…?
CH: Nemluví přímo se zesnulým, ale vidí, jak ta osoba zemřela.
MP: Vidí, jak zemřeli, dobrá. Takže to snad rodině přinese tak nějak zakončení.
CH: Ano.
MP: Ano, protože vím, že je spousta nevysvětlených případů. Jsou v téhle sérii i další lidé se zvláštními schopnostmi, nebo je ona jediná?
CH: Je tu ještě médium Xylda Bernardo a její vnuk Manfred. Xylda je opravdu stará podvodnice, ale sem tam má pravdivou vizi.
MP: Dobrá. Na čem teď pracujete?
CH: Předělávám ještě desátou Sookie a poté budu psát o ní povídku pro Sookie Companion, co vyjde příští rok (2010). A pak ještě musím napsat krátkou povídku pro antologii a poté budu mít na výběr ze dvou věcí.
MP: Víte, všechny vaše knihy obsahují záhady a detektivní práci, zvažovala jste někdy psát jiný žánr? Zkusit třeba pod pseudonymem něco jiného?
CH: No, moje první dvě série byly detektivky. Lily Bard a Aurora Teagarden byly tradiční detektivky.
MP: Tradiční, no dobrá. Moje žena hodně čte detektivky. Já je mám taky rád, ale zároveň mám rád něco navíc, něco nadpřirozeného, protože to je legrace.
CH: Hmm.
MP: Viděla jste někdy seriál Castle? (směje se)
CH: Jasně. Castle je legrace, že?
MP: Jo. Je to tak nějak mysteriózní krimi, a autor je jeden z těch postav. Slyšel jsem, že se ráda díváte na filmy a televizi, tak jsem si myslel, že sledujete tento seriál.
CH: Líbí se mi taky Bones. Je to sranda a hlavní hrdinka je patoložka, která taky píše mystery.
MP: Viděla jste někdy Medium? Já viděl jen jednu epizodu.
CH: Ne, na to se nedívám, což je zvláštní.
MP: Nevím, jak moc se to blíží schopnosti Harper Connelly, ale ona má jakoby sen…
CH: Ano, její vize přicházejí ve snech, ale jak jsem řekla, neviděla jsem to víc jak dvakrát.
MP: No, překvapilo mne, že seriál pokračuje tak dlouho, už několik sezón. Protože má sen, jak může člověk zemřít, myslím, že to je zajímavé.
MP: Tak, opravdu si cením toho, že jsem s vámi mohl mluvit, Charlaine. Mluvil jsem s Charlaine Harrisovou, autorkou bestsellerů o Sookie Stackhouseové, a povídali jsme si také o Harper Connelly a poslední knize Grave Secret. Děkuji moc, že jste byla s námi, Charlaine. Doufám, že se ještě uvidíme.
CH: Děkuji za pozvání. Moc jsem si to užila.
Zdroj: www.theauthorhour.com
Překlad: Renča
