Patricia Briggs

Patty tvrdohlavě odmítá napsat životopis. Ona radši píše knihy. Její manžel Mike ho tedy napsal za ni. Přeložili jsme ho pro vás z oficiálních stránek autorky www.patriciabriggs.com

Asi vás nebude zajímat, kde se narodila (*1965, Butte, Montana, USA), nebo její oblíbené zvíře (kůň). Seznam toho, co dělala v průběhu let, vám ani tak neřekne moc o Patty, jako spíš to, jaká práce zrovna byla k mání. Mohl bych zaplnit stránky různými fakty a událostmi z jejího života. Ale radši bych vám řekl, jaká je.

Náš svět zapomněl, jak snít. Potápíme se v moři faktů, necháme se unášet událostmi a jsme ztraceni ve světě, který známe a zároveň je nám cizí. Při zoufalém hledání bezpečí, jistoty a účelnosti se našich snů vzdáváme, opouštíme je jako zapomenuté hračky našeho dětství.

Sny jsou drahocenné, prchavé záblesky průzračných vílích křídel na zaplaveleném poli. Patty se dávno rozhodla nevšímat si pobouření kritiků a pronásledovat skřítky a víly. Setkali jsme se, když byla na střední škole, a brzy se do sebe zamilovali.

Byla jedním z mála členů dramatického kroužku. Nikdy vlasně nedokázali vytvořit dramatické představení, ale ona stále umí citovat repliky, které si zapamatovala v naději, že někdy vystoupí na jevišti. Zabývala se hudbou se stejně nakažlivou intenzitou. Tančila s vervou. Ale vždy tu byly sny. Byla návyková, opojná a nespoutaná. Byl jsem k ní přitahován jako můra k ohni.

Na univerzitě, zatímco se jiní studenti zabývali právem, medicínou či účetnictvím, ona milovala historii. Ne tu očištěnou verzi, kterou krmí nudící se žáky základních škol. Ale ten drsný, neuctivý, obscénní a krvavý destilát života druhých. Zatímco já jsem se snažil porozumět světu, ona se snažila porozumět lidem.

Během let jsme museli často volit mezi usilováním o sen a mapováním bezpečnější cesty. Navzdory radám přátel, rodiny a zdravého rozumu jsme stále usilovali o naplnění snu. Některé sny nemají být naplněny a každá volba má svůj následek. Byly tu slzy, odřená kolena i krvavé lokty. Patty se vždy zašklebí, otřepe se z prachu a řekne „To byla sranda“ než se vydá na další dobrodružství. Sny, jak chápete, mají svou vlastní magii. Když jeden zemře, jiný, ještě krásnější, vyroste a jste znovu na lovu…

Její knihy z nedávné doby jí přinesly určitý úspěch. Náhle se někteří začali ptát, jak to dělá, a ona vůbec neví. Když se na ni dívám, stále vidím tu mladou dámu, která si zpívá s rádiem, je vzhůru do pozdních hodin počítajíc hvězdy a objímá koně. Většinu svého života jsem strávil s Patty a tohle jsem se od ní naučil: Nemůžeš létat s oběma nohama na zemi, musíš riskovat.

Její knihy dokázaly zachytit magii, kterou vidí ve světě kolem sebe. Když projíždíme kolem starší dámy strkající svůj nákupní vozík, většina z nás si jí nevšimne. Patty vidí tisíce stop pro vzrušující příběh, „Viděls její boty? Ona nosí balerínky. Vypadá slovansky. A měla na sobě pánský kabát, vypadal jak vojenský. Možná byla tanečnice v ruském baletu v dobách své slávy. Zamilovala se do mladého vojáka…“

Tri-Cities, ve kterém jsem žil, bylo prašné, horké a trochu špinavé na okrajích. Přidejte trošku představivosti a příměs magie, a náhle máte vlkodlaky, skřítky a osamělou kojotí ženu. Ta proměna je nakažlivá. Jiní lidé se dívají okolo sebe a podivují se, jestli ten starý dům se zabedněnými okny může být hnízdem upírů. A během okamžiku je magie zpět, a kde je magie, tam mohou sny zakořenit.

Nevím, co budoucnost přinese, ale vím, jak jsme se tam dostali, slyším křídla víl. Ceňte si své sny a následujte je.

Přeložila: Renča