Absinthe – La fée verte

Tajemný nápoj opředený desítkami mýtů a pověstí. Múza dekadentních autorů a prokletých básníků. Častokrát označován jako lék i jako smrtící jed. V rámci duševní osvěty národa českého jsem se rozhodl sepsat tento článek, který má za cíl poodhalit roušku tajemství a zbourat všeobecně rozšířené předsudky, které kazí absinthu jeho jméno.

„Zas v kouři cigaret a dům je uzavřený
Tam v rohu pokoje spatřím Bódlerů tvář
Sklenice absinth mě sladkou vůní svádí
A vyzdvihne mě ke hvězdám…“

XIII. Století – Absinth

Sedím v temném pokoji, jediné světlo mi poskytuje monitor počítače a dohořívající cigareta v popelníku, v rukách dřímám nedopitou sklenici absinthu a přemýšlím… Před několika dny jsem dostal nápad a den na to ho zrealizoval. V rámci „ankety“ jsem se zeptal 50-ti lidí na několik otázek ohledně tohoto nápoje. Věková kategorie 18-40 let. A výsledek mne opravdu nemile překvapil, jelikož pouze tři lidé skutečně věděli, co je to absinthe. Ten zbytek se názorově prakticky shodoval, protože mi drtivá většina osdpovídala stylem „To je ta zelená břečka, po které mi bylo jednou špatně!“ Dnešní doba je uspěchaná a v módě je překrucovat pravdu za cílem dosáhnout co největších zisků. A uvážíme-li, že tento nápoj má k naší komunitě blíže, než kterýkoliv jiný, rozhodl jsem se, že se pokusím absinthe očistit alespoň v očích pravidelných čtenářů a návštěvníků těchto stránek.

Položme si nyní základní otázku? Co je to absinthe? Pokud si odpovíte, že alkohol jako každý jiný, můžete si gratulovat, právě jste totiž spadli do škatulky lidí, kteří hází všechny druhy absinthu do jednoho pytle. Ale chyba lávky, není totiž absinthe jako absinthe.

Absinthe je čistě bylinný destilát s obsahem alkoholu kolem 70%. Základní surovinu tvoří pelyněk, anýz a fenykl. (Pelyněk dal mimo jiné i jméno samotnému nápoji – odvozeno z latinského názvu Artemisia absinthium, a právě i díky němu se po světě rozšířilo tolik lží o halucinogenních stavech, protože obsahuje toxický thujon, který je klasifikován jako droga.) Tato trojice bylin se smíchá s několika dalšími (každý výrobce má své vlastní složení), a poté dochází k maceraci bylin v alkoholu, který se následně destiluje. Následně dochází k máčení dalších bylin, během něhož se uvolňuje chlorofyl, který dodává nápoji onu zelenou barvu. Po několika dnech absinthe zhnědne, nechá se pár měsíců odležet a následně je připraven ke konzumaci.

Kromě hnědé barvy poznáte většinou absinthe i díky vysoké ceně, což ovšem není pravidlem. Rozhodně ale není absinthe to, co neobsahuje onu základní trojici bylin, nebo to, co se tak pyšní svoji průzračně zelenou barvou a je k dostání v každém druhém obchodě. V takovémto případě se totiž bavíme o macerátech a likérech. Ano, přesně to jsou ty druhy nápojů, které se sice za absinthe vydávají, ale nemají s ním nic společného. K dostání jsou na každé párty a ve většině restaurací, ale stejně tak, jako se pravý absinthe pije pro požitek a chuť, tenhle se většinou pije s cílem opít se. Maceráty a likéry se mohou většinou pochlubit svým chemickým základem, který tvoří cukr, bylinné aroma a spousta emulgátorů. Vzhledem k tomu, že jeho výroba nezabere více jak pár minut, dá se pořídit téměř všude a relativně za levno.

Čemu ale vděčí absinthe za svoji popularitu? Co ho činí tak tajemným? Možná jeho bohatá historie, rozvedená spoustou prodejců do neuvěřitelných výšin. Nebo rituály, které jsou s ním spojené. Jak se vlastně absinthe pije? Pokud si teď odpovíte, že jste viděli film Z pekla a že tedy víte, jak takový absinthe pít, opět vás potěším. Absinthe se pije úplně jinak.

Rituál spojený s přípravou absinthu není nezbytný, leč bez toho je nápoj prakticky nepitelný. V základě probíhá tak, že se do absintové sklenice (nebo do jakékoliv jiné) nalije absinthe, přes sklenici se položí absinthová lžička, na kterou se následně položí kostka cukru a pomalým naléváním studené vody se nechá rozpustit do nápoje. Ideální poměr vody a absinthu je mezi 3:1 až 5:1, je to individuální. V průběhu zalévání absinthu můžeme pozorovat, jak se začne po chvilce kalit. Tento efekt je nazýván „louche“ a je způsoben právě bylinkami. Voda se k absinthu přidává ještě ž jednoho prostého důvodu, a to díky rozkvětu a uvolnění vůní a chutí, které nejsou předtím přítomny. Studená voda sníží v nápoji sílu alkoholu a dodá mu ojedinělou barvu a chuť. Absinthe se pije pomalu, dá se říci, že se po celou dobu prakticky ochutnává. Např. já už tady tu svoji sklenici piji půl hodiny.

V poslední době se u nás rozšířil jiný rituál, a to tzv. ohnivý. Spočívá v tom, že se nejprve položí kostka cukru na lžičku, poté se přelije absintem a cukr se zapálí. Nechá se zkaramelizovat a následně se dle chuti přelije vodou. Tento způsob byl vynalezen především díky českým absitnhům a macerátům, které by jinak byly prakticky nepitelné. Vidíte, co všechno si dnes výrobci nevymyslí… Rozhodně se ale tímto způsobem nepije pravý absinthe, tím jeho chuť akorát zkazíte.

Poslední, a zároveň asi největší absintovou lží je jeho „bohatá“ historie. Absinthe se poprvé objevuje až v 18. století ve Švýcarsku. Obliba absinthu stoupá až v 50. letech 19. století, kde byl používám k léčení malárie. O několik let později došlo ve Francii k úbytku vína, díky tomu klesla cena absinthu pod cenu vína a stal se tak základním nápojem všech pijáků.

Zpočátku používán jako lék, následně i jako nápoj na zahánění žalu a konzumován za účelem touhy po políbení zelenou múzou, neboli také zelenou vílou, jakožto symbolem inspirace. Absinthe byl hojně oblíben mezi předními básníky a malíři stejně tak dobře, jako mezi „spodinou“. Historky, vyprávějící o jednáním pod drogovými účinky absinthu, jsou opravdu pouze smyšlené. Thujon jako takový je droga (jak už jsem psal výše), ale rozhodně ne v takovém množství, v jakém se do nápoje dostává. Pocítit jakékoliv halucinogenní účinky je po absinthu nemožné, obsah thujonu je velmi malý a lahví byste museli vypít několik desítek, což by nedokázali ani ti nejotrlejší jedinci.

Sklenice prázdná a má mysl taktéž. Vše, co jsem si přál říci, je řečeno, teď už snad jenom nějaké to doporučení. Ať máte rádi alkohol ve větším množství, nebo jste jen sváteční piják, absinthe je nápoj nápojů a má svojí jedinečnou chuť, vůni a barvu, která je nenahraditelná. Dostanete-li se někdy k pravému absinthu, neváhejte ochutnat, stojí to za to.

Pokud máte zájem, dozvědět se o absinthu něco víc, navštivte jedny z odkazovaných stránek (viz dole). Absinthe-cz.com je web, vytvořený jedním z předních českých znalců absinthu, na zufanek.cz najdete internetový obchod jediného českého výrobce pravého absinthu (St. Antoine) a absinthemafia.cz je fórum, které vzniklo za účelem diskuze o tomto skvělém nápoji.

Závěrem bych chtěl říci, že tento článek byl psán za účelem seznámení  a porovnání rozdílů mezi pravým absinthem a tím zbytkem, který se dostává na naše pulty v obchodech. Snažte se kolem sebe šířit pravdu o absinthu, protože tento nápoj si to určitě zaslouží.

Dávám povolení k šíření tohoto článku na jiných webech pouze v
TÉTO A NEZMĚNĚNÉ PODOBĚ!

Poděkování za poskytnutí informací o výrobě a historii absinthu patří stránkám:

www.absinthe-cz.com      www.zufanek.cz      www.absinthemafia.com