Vampire Hunter D – Bloodlust

D – napůl člověk, napůl upír. Nenáviděný všude, kam zavítá. Tulák bloudící krajem, jehož jediným společníkem je jeho kůň a "užvaněná" ruka. Ale nebýt čistokrevným upírem má i své výhody. Schopnost pohybu na slunci z něj činí nebezpečného protivníka.

Ne však pro lidi, ale pro upíry, jejichž lovem se D úspěšně živí. Přestože v noci není tak silný jako oni, je jedním z nejlepších lovců. Ostatně proto si jej také vybral vlivný baron, aby mu navrátil zpět jeho unesenou dceru. D nemá moc času, protože po vypsané tučné odměně jde i skupinka konkurenčních žoldáků.

Vampire Hunter D je film s jednoduchým příběhem. Základní dějová linie žádné překvapení neskrývá, pohybuje se ale v prostředí mimořádně originálním, vytvořeném spojením žánrů fantasy, scifi a hororu.

Každá postava se vyznačuje určitou speciální schopností, jež z ní činí unikát a obávaného smrtícího bojovníka. Ke slovu se dostává velmi vydařená akční stránka snímku, připomínající filmy o komiksových superhrdinech.

Celé prostředí je nacpáno k prasknutí nápady a propracovanými detaily. Děj se plynule přelévá v roadmovie, hlavní kostra příběhu zůstává zoufale neoriginální, naštěstí se do popředí dostávají vedlejší dějové linky, proplétající se rychle se měnícím okolím.

Drsný svět si žádá drsné hrdiny. D se za celý film neusměje, nemá k tomu sebemenší důvod a jako osamělý tulák provázený svým prokletím je smířen se svým osudem. Od slov k činům nemá nikdo daleko, a kdo chce přežít, musí konat rychle, nejlépe rychleji než ostatní. A tak se ke slovům dostanou i palné zbraně.

Anglická verze, kterou jsem měl k dispozici, disponovala vydařeným dabingem a animace dosáhla na tehdejší dobu špičkové úrovně. Emoce jsou ve filmu zobrazeny mistrně a divák je schopen poznat, co postava prožívá, bez toho, že by o tom byla ve filmu sebemenší zmínka. Jedna z hlavních hrdinek filmu hledá sama sebe a vytváří tak jakýsi podtext snímku. Ani hudba není k zahození, Marco D"Ambrosio odvedl svoji práci skvěle.

Co říci závěrem? Celý snímek má poměrně zajímavý, bohužel však již ohraný scénář. U jedné, možná dvou scén se mírně pousmějete, u další několika scén se možná budete zuby nehty držet křesla a čekat, jak to dopadne. Přes to všechno Vampire Hunter D určitě stojí za vidění.

Technicky jsou už v dnešní době k vidění lepší kousky, příběhově taktéž, ale starší filmy v sobě neustále nesou určitý nádech. Můžete-li si tento film sehnat, určitě po něm některý večer sáhněte a užijte si hodinu a tři čtvrtě nádherné podívané. Jeden z filmů, který byste měli vidět. Mé osobní hodnocení je 8/10.