Anita Blake 2: Rozesmátá mrtvola

Oživovatelka zombií a popravčí upírů Anita Blakeová je zpět. Druhý románový příběh z pera Laurell K. Hamiltonové nás opět zavádí do St. Luis, které se od města známého v našem světě liší tím, že se po jeho ulicích běžně pohybují upíři, lykantropové nebo ghúlové.

Znovu mi nedá nezmínit se o obálce knihy, jejíž krvácející název se nachází nad fotografií hlavy a části ženského těla, jehož středem se táhne po pitevní šev. Alžběta Trojanová znovu odvedla dobrou práci a její obálka věrně vystihuje pochmurnost příběhu.

Jeden a půl milionů dolarů nabízí v úvodu Harold Gaynor, invalidní milionář, Anitě a jejímu šéfovi Bertovi Vaughnovi z agentury Oživovatelé Inc. za oživení  jednoho ze svých předků. Je jasné, že celá procedura musí mít vzhledem k nabídnuté částce nějaký háček. A tím je stáří mrtvoly, které se blíží téměř k třem stovkám let.

K oživení tak dlouho mrtvého je totiž potřeba rituálně obětovat takzvané bílé kůzle, což není nic jiného než eufemismus pro lidskou oběť. A Anita se na něčem takovém rozhodně nehodlá podílet. Díky ráznému odmítnutí tak získává ve svém životě dalšího mocného nepřítele.

Kdo četl už první díl Provinilé slasti, zná už město a vlastnosti světa, kde se příběhy Anity Blakeové odehrávají a je možná z části ochuzen o jeho poznávání. Prostředí je tedy jasně dané a nejspíše nelze předpokládat, že se ani v dalších dílech série nebude nějak dramaticky vyvíjet.

I tak je ale velmi uvěřitelné a jeho zákonitosti jsou navzájem skvěle propojené a funkční. Stejně tak postavy jednají v duchu světa, kde vúdú a magie fungují a kde po setmění můžete potkat nemrtvé příbuzné hraběte Drákuly.

Jedinou výtku bych tak směřoval k překladu. Nedokážu posoudit, nakolik se blíží nebo odchyluje od originálu, ale nemile působí některá opakující se slovní spojení. Až příliš mužů je totiž charakterizováno popisem „měl postavu hráče rugby“ a popis „měl ramena přes celá záda a nohy až na zem“, který napoprvé sice působí originálně, ale napodruhé je příliš kýčovitý.

Laurell K. Hamiltonová nepíše hlubokomyslné filozofické horory a nijak to nezastírá. Její příběh je pohodovou akční jízdou, kde není nouze o scény, kdy krev doslova kape z každého slova a kde jednající postavy mají předem dán charakter, v jehož intencích jednají.

Nejvíce rozporuplnou postavou je tak samotná Anita, jejíž nitro tíží temné tajemství i schopnosti, kterým zatím zcela nerozumí a proměňuje se spolu s tím, jak jim přichází na kloub. Očekáváte-li tedy svižnou četbu se sympatickou, hláškující hrdinkou, nebudete rozhodně zklamáni.

---

Autor článku vás zve na návštěvu vlastního webu věnujícího se sci-fi a fantasy, kde kromě této recenze najdete mnoho dalšího! ;)