Oceanborn

Nightwish vydali své druhé studiové CD v roce 1998 a neslo název Oceanborn. Hned po první písní poznáte, jak se Nightwish od debutu změnili. Hudba zní profesionálně a spolu s hlasem Tarji Turunen vzniklo opět skvostné hudební dílo.

Na stylu Nightwish se opravdu změnilo mnoho, celé CD působí vyváženěji a tím i lépe. CD otevírá píseň Stargazers. Dalo by se říci typická věc na začátek, ze které rychlost a energie přímo tryská. Tarja hned na začátku ukazuje svůj hlasový rozsah a opět dokazuje, že se v rychlé skladbě neztrácí.

Stargazers končí a nastupuje Gethsemane. U tohoto hudebního počinu poznáte novou stránku Nightwish a tou jsou experimenty. Gethsemane působí, jako kdyby skupina zkoušela dostat ze sebe všechno, co se dá. Ustoupí kytary, ale i tak nejde o žádnou baladu.

Experiment pokračuje písní Devil & The Deep Dark Ocean, kde slyšíme další skvělý hlas, tentokrát mužský, jehož majitelem je Tapio Wilska. Po vzoru písně Beauty and the Beast z předešlého alba se i zde oba hlasy doplňují a tvoří krásnou a originální píseň.

Duet končí a za ním už slyšíme první singl z CD Sacrament of Wilderness. Slabší kousek na albu, předvídatelný, ale ne špatný.

Nightwish stále drží vysokou laťku, kterou si udrží i u písně Passion and the Opera, jejíž melodie je velmi chytlavá. Tarjin zpěv se vymaní z textu a vedle hudby zní pouze její operní "áčko". Tarja si hraje s hlasem a z celé písně vytvoří dílo.

Bohužel se i na tomhle CD najdou slabší kousky. Tím prvním je píseň Swanheart, která pomalá a bez hlubšího významu. Chytlavost a sílu předešlých písní zde neuslyšíme. Stopáž této balady není naštěstí nijak dlouhá a brzo slyšíme první tony instrumentálky Moondance.

Moondance s přehledem smaže slabší chvilku ve formě Swanheart a ukáže, jak má vypadat pořádná instrumentálka. V půlce se skladba stáhne, aby mohla opět vyletět do výše. Následuje další slabý kousek na jinak skoro bezchybném CD, song The Riddler, který zní podivnými popovými rytmy.

Album se blíží ke svému konci písní The Pharaoh Sails to Orion. Tarju opět doplní zpěvák Tapio Wilska, kterého jsme mohli slyšet v Devil & The Deep Dark Ocean. Na rozdíl od této písně ale The Pharaoh Sails to Orion dýchá atmosféru orientu. Pomalý temný začátek rychle vyústí v rychlou melodii doplněnou o skvělý zpěv zpěváka a Tarji.

Po této rychlé písni následuje uklidnění v podobě Walking In the Air. Na rozdíl od Swanheart je Walking In the Air píseň plná krásných chvil. Ani se nedivím, že byla vydána jako singl. Album zakončí velký hit Sleeping Sun, zlatý kousek tohoto CD. Sleeping Sun byl vydán i na singlu a byl k němu natočen i videoklip.

Celé album působí oproti svému předchůdci opravdu lépe. Není divu, že s tímhle počinem prorazila skupina do zahraničí. Do teď se Oceanborn řadí mezi nejlepší alba, co skupina vydala. Tomuto výtvoru dávám 96 %, zbývající čtyři procenta ubírám a schovávám si je pro případ, že by se našlo CD, které předčí hvězdné Oceanborn.

Hodnocení: 96%