Rozhovor s výtvarníkem Jiřím Dvorským

„Hrozně rád maluji tváře lidí, tvorbu různých monster a příšer úplně miluji a krajiny jsou zase snadnější na malování.“

Jiří Dvorský „knižně debutoval“ ve druhé antologii HorrorConu (Může se to stát i vám) úchvatným obrazem k povídce Mrtvola. Od té doby už publikoval bezpočet dalších, nejen hororových ilustrací, ale vytvořil i řadu obálek – například na almanach České temno, letos vydanou antologii V královských zahradách nebo také k novému vydání románu Stephena Kinga Tommyknockeři. Jaká byla autorova cesta ze školních lavic až k obálkám knih mistra hororu?

Dočetla jsem se, že jsi ve svých výtvarných počátcích poměrně rebeloval a kreslil na kdeco. Máš z tohoto období něco schovaného na památku?

Ano, je to tak, nějak jsem si nemohl pomoci a čmáral jsem opravdu po všem. Školní sešity jsem dokázal proměnit v komiksové příběhy a třeba svou polovinu školní lavice jsem jednou na konci roku musel komplet obrousit brusným papírem. Takže umíš si představit, že málokdy jsem za svou vášeň byl pochválen.

Nezachovalo se asi nic, jen nedávno moje mamka našla na půdě výkres z výtvarné výchovy, kde jsem velmi svérázně ztvárnil budovatelské nadšení zedníků na stavbě. Obrázek se dá najít na mém facebooku.

Čím a na co jsi v té době kreslil nejraději?

Nejčastěji asi propiskou nebo obyčejnou tužkou – byly vždy po ruce. Skvělé bylo, když se tehdy poprvé objevily takové tenké černé fixy, tím už šlo opravdu vytvářet něco, co se podobalo mým vzorům, což byly kreslené vtipy v tehdejším Dikobrazu a také komiksy vycházející v dětských časopisech.

Jak probíhal tvůj přechod k elektronické kresbě?

Asi v roce 2001 jsem začal pracovat v reklamní agentuře. Tehdy ještě nebyly fotobanky s obrázky, takže když byl potřeba například motiv pomerančů na limonádu, musel jsem ho namalovat. Nejdřív jsem to dělal klasicky, barvami na čtvrtku, ale vzhledem k tomu, že jsem to pak stejně musel dostat do počítače pro další zpracování, mnohem efektivnější bylo vytvářet ty věci rovnou digitálně. Měli tam v koutě pohozený jeden tablet, na kterém nikdo neuměl, tak jsem se toho ujal. Časem jsem si takový pořídil i domů na své vlastní zakázky a také na volnou tvorbu.

Vracíš se ještě někdy k manuální kresbě?

Jen velmi výjimečně, jako třeba nedávno, když někdo chtěl něco nakreslit do knížky. Jinak digitální malba ten celý proces dost urychluje a usnadňuje. Nemusím třeba míchat barvy v kelímcích jako kdysi a čekat, až malba uschne, a když se mi něco nepovede, je mnohem snadnější něco opravit. Ale jinak je ten proces stejný jako klasická malba – čmárání (digitálním) štětcem po (digitálním) plátně. Nic nevzniká samo.

Co se ti maluje lépe? Postavy, krajiny nebo třeba démoni?

Hrozně rád maluji tváře lidí, tvorbu různých monster a příšer úplně miluji a krajiny jsou zase snadnější na malování. Takže mi vlastně vyhovuje všechno. Nemám asi akorát moc rád technické objekty.

Jak ses dostal k tvorbě knižních ilustrací?

Na tom máš asi podíl i ty. Kdysi jsi u mě poptala ilustraci do hororové antologie Může se to stát i vám a mně se to nějak zalíbilo. Takže jsem se tomu začal trochu věnovat, později jsem objevil platformu Pointa, kde jsem vytvořil i prvních pár knižních obálek, a časem mě začali oslovovat nakladatelství a spisovatelé sami. Dnes už je těch zajímavých zakázek víc, než dokážu stihnout.

Jak probíhá jejich vznik? A máš některou nejoblíbenější?

U ilustrací si knihu většinou přečtu a také se radím s autorem o tom, jaké scény by byly nejvhodnější, a také třeba o vzhledu postav či prostředí. Snažím se, aby ilustrace co nejvíc odpovídaly textu a představám autora. U tvorby obálek často ještě kniha ani není hotová, takže spíš dostanu jen zadání od autora nebo nakladatelství. Takže nejdřív posílám nějakou skicu, kterou si odladíme, a až pak obálku dokončím.

Nejoblíbenější je asi většinou ta poslední, ale letos mám velkou radost z obálky na Tommyknockery. Tím se mi docela splnil sen, což bylo dělat obálku nebo ilustrace knih Stephena Kinga.

Dokážeš neuvěřitelně věrně zachytit podobu postav, dáváš přednost přesnějším instrukcím, nebo naopak volné ruce?

Moc díky, to mě těší. S postavami opravdu chci, aby to takzvaně sedělo, takže si z knihy vyzobávám popisy a podrobnosti a dál se ještě radím s autorem, protože občas spisovatel tu svou postavu nějak vidí, ale v té knize to nemusí být až tak rozepsané. Takže konkrétně u postav mám rád, když se mám čeho chytit.

Pohybuješ se hodně ve fantastice, jsou pro tebe fantaskní světy lákavější než třeba ilustrování scény z běžné reality?

Ono to asi vyplývá z toho, že fantastiku a horor mám hodně rád. A taky se tam mohu víc výtvarně vyřádit. Ale když se na to ptáš, vlastně by pro mě něco realističtějšího bylo docela zajímavé.

Pracuješ raději v černobílém prostředí, nebo upřednostňuješ hru barev?

Mám rád obojí. Barevné ilustrace jsou asi krásnější a víc se hodí třeba pro fantasy, ale ty černobílé mi přijdou zase častěji působivější a jako stvořené pro horor. Hodně si u nich hraju se světlem a stínem.

Dala ti některá ilustrace víc zabrat? Přípravou, případně dodatečnými úpravami?

To byla asi ilustrace s druidským chrámem pro Dračí hlídku. On je Pavel Ondruš velký puntičkář, takže se to hodně ladilo a předělávalo a pak ještě přišel s nápadem tu ilustraci použít na herní zástěnu, která má takový ultra ultra široký formát, takže jsem na každou stranu té původní ilustrace domalovával ještě tak dalších cca 100 % rozměru. Tam bylo opravdu hodně hodin práce.

Je grafická tvorba celé obálky složitější než samotná malba?

Je to spíš jednodušší, ilustrace zabere samozřejmě víc času. Ale některé obálky se ladí také hodně a dělá se spousta verzí. Pokud jde ale vše dobře, udělám dva až tři návrhy, zákazník si jeden vybere (případně ještě klasicky zkusíme jiný font) a dodělá se to do finále.

Letos ti vyšel autorský kalendář, budeš v tom pokračovat i příští rok? Respektive chystáš nějaké podobně ojedinělé projekty?

Já jsem ho udělal hlavně kvůli své výstavě, kterou jsem letos měl ve Dvoře Králové nad Labem, abych tam měl nějaký ten merch, který by si návštěvníci mohli odnést. Ale setkalo se to poměrně s úspěchem a všechny se vyprodaly, takže možná něco udělám i příští rok. Udělal jsem také nějaké tisky s ilustracemi a byl jsem až překvapený, jaký o ně byl zájem, takže i tady asi ještě něco zkusím.

Na jaké práce se od tebe můžeme těšit v nejbližší době?

Průběžně vychází hromada knih od nakladatelství Bourdon, ke kterým jsem dělal obálky. Pak jsem nedávno dokončil obálku s ilustrací na postapo Zkáza ráje od Zdeňka Jarchovského a také sérii ilustrací do hororu Meluzína od Jarmily Stráníkové. A příští rok by měla u nového nakladatelství Dark Books vyjít Cesta k Temné věži od Beva Vincenta, kde bude spousta barevných ilustrací. Díky Aleši Richterovi a Petru Uvízlovi by to měla být poměrně výjimečná a luxusní záležitost.

Zbývá ti ještě čas na nějaké další aktivity, nebo dokonce koníčky?

Tak bohužel už opravdu ne, v podstatě pracuju s menšími pauzami od rána až do večera včetně víkendů.

Poslední otázka – je něco, nač se tě ještě nikdo nezeptal, a chtěl bys nám to povědět?

Asi mi ještě nikdo nepoložil právě tuhle otázku. Mám pocit, že ses mě v tomhle rozhovoru zeptala už asi na vše, co by mohlo být zajímavé. 😊