Aldous Huxley a jeho překrásný nový svět při Konci civilizace

Jaký by byl svět krásným místem k životu, kdyby byl plně odstraněn individualismus, zavedena uniformnost společnosti, každý byl vyroben v lahvi a následně z ní dekantován pro přesně určené místo ve společnosti. Kolik existenciálních problémů, bolestí a smutků by se lidským bytostem (strojům) ušetřilo?

Legendární román Aldouse Huxleyho (v anglickém originále Brave New World, poprvé vydaný roku 1932) je nesprávně označován za antiutopistický román. Jde o zobrazení světa, v němž se lidé líhnou na objednávku a k přesnému určení v budoucím životě. Ovšem vždy se objeví plíživá lidská anomálie, produkt, jenž se úplně nepovede. Přesně jím je Bernard Marx s nejvyšším označením Alfa plus, o němž se vypráví historka, že byla do jeho lahve přidána omylem dávka alkoholu určená pro vývoj nejnižších kast v jiných lahvích. Vždyť chyba může nastat i v sebedokonalejším systému.

Bernard Marx má přesto díky svému postavení ve společnosti jistá privilegia, jako jeden z mála může navštívit poslední rezervaci primitivů na Zemi v Novém Mexiku. Místo, jež je nerentabilní pro zavedení „civilizace“ a od ní dokonale izolované vysokou zdí a zákazem vstupu. Na tuto dovolenou pozve oblíbenou Leninu Crowneou, jíž označují příležitostní partneři za velmi plastickou. Po příletu tam při oslavě křepčících indiánů naleznou syna příslušnice své „civilizace“, který se narodil přirozenou cestou. Bernard pochopitelně udělal vše, pochopitelně z vědeckých důvodů. A tak „Divoch“ a jeho „Matka“ (což je v této civilizaci něco nemyslitelného) zamířili do rodné Anglie z důvodů dalšího vědeckého zkoumání.

Aldous Huxley napsal román Konec civilizace jako parodii na dílo Lidé jako bozi od H. G. Wellse. A po prvotním nepřijetí se nakonec z této knihy stala jedna z nejpřednějších knih fantastiky vůbec. Úplná klasika, která v dnešní době už postrádá humor předchozího století, neboť se velice přibližuje snům o řízení a ovládání společnosti a hranice mezi fantastikou a naší reálnou skutečností se začínají stírat. I kdysi nereálný vtip se stává realitou v systému sebe požírajícího konzumního světa.

To, že se v knize nastíněný děj dostává na vrchol právě v dnešních časech, není rozhodně náhoda. Nejspíš ani sám Aldous Huxley netušil, že se jeho fikce začne stávat realitou. O to méně to mohli vědět tvůrci filmu Demolition Man, kde se postava ztvárněná Sandrou Bullock jmenuje Lenina Huxley, což je těžko náhoda! Žijeme v době, kdy se začínají takováto literární díla stávat běžnou realitou. Začínáme žít v mistrně vybroušených utopických realitách, které původně vznikly jako literární vtip. Neb lidská fantazie je věru bezbřehá a v konkrétních chvílích o to víc zamrazí!

Nejedná se o antiutopistický román, neb civilizace funguje a prospívá i navzdory setkání s „Divochem“. Jen kdyby se to dalo povědět o něm samotném, natož o jeho vášni. Jak osvobozující by bylo dekantování z té správné lahve! Věru osvobozující!

Vydal: Maťa, 2020
Originální název: Brave New World
Překlad: Josef Kostohryz, Stanislav Berounský
Vazba: vázaná
220 stran / 298 Kč