Engelbert Prim: Boží mlýn s turbem 1 – Muž na stezce
Engelbert Prim se podle dostupných informací narodil rok po ruské invazi, ale román Boží mlýn s turbem, který nyní vychází v nakladatelství Epocha, je jeho prvotinou. Jinak je stejně záhadný jako hrdina jeho postapo románu.
Svět zachvátila už bůhvíkolikátá pandemie, následovaná mimořádně silnou vlnou elektromagnetických pulzů, jež zničila většinu elektroniky, a celé to dorazila armáda fanatických islamistů, která převálcovala Evropu pěkně od jednoho konce na druhý. Alespoň takhle to líčí ti, kdo pandemii způsobenou virem Magdeburg a následné etnické čistky před dvaadvaceti lety přežili.
Jedním z nich je bývalý voják, prepper a chlapík se srdcem na pravém místě, hrdina a zároveň vypravěč této knihy. Jmenuje se Svatopluk Dobiáš a čtenář ho na začátku knihy potkává na stezce mezi Prahou a Blaníkem. Ne snad proto, že by tenhle zdatný osmdesátník v železem podšitém koženém kabátu táhl k legendární hoře, aby vzbudil svatého Václava a jeho pluky, ti by rozvrácenou zemi už asi nezachránili, ale prostě proto, že jde navštívit starého přítele. Ovšem putovat opuštěnou krajinou, v níž lze narazit jak na nájezdníky, tak třeba i na vlky či medvědy, není jako procházka růžovou zahradou. Zkomplikovat cestu vám může i vaše dobré srdce, a to když se rozhodnete pomoci skupince přeživších, které (alespoň podle stop) šlape na paty někdo hodně nebezpečný.
„Asi v polovině cesty ze Zahrady na Blaník jsem narazil na stopy. Byla to docela početná skupinka. Když je člověk pár dní na cestě, začne si mozek zaměstnávat různými věcmi, takže jsem si je hezky spočítal. Ostatně narazit v dnešním světě na lidi nebylo nikdy jen tak, takže to nebyla zas tak docela pouhá kratochvíle.“ (str. 23)
Autor čtenáře hodí do příběhu a se světem, který se pomalu vzpamatovává z apokalypsy, ho seznamuje postupně, z pohledu hlavního hrdiny. Chvíli tedy trvá, než se čtenář v příběhu zorientuje. O to lépe však k sympatickému a zásadovému protagonistovi přilne.
Příběh je složen ze dvou dějových linií, které se v nepravidelných intervalech střídají a jsou od sebe vzájemně oddělené pouze dělítkem ve formě tří hvězdiček. To může působit z počátku lehce chaoticky, ale jakmile si na tento vypravěčský postup čtenář zvykne, sviští příběhem kupředu jako kluka vystřelená z odstřelovací pušky. Můžeme si to představit jako dvoušroubovici DNA, zatímco modrá linie sleduje Svatoplukovu stopařskou odyseu, červená se vrací do minulosti a vypráví o tom, jak se hrdina a jeho žena vypořádali s bojůvkou ranařů, kteří se rozhodli zbavit jejich čtvrť přistěhovalecké špíny.
Chytře vystavěný příběh ubíhá jako po drátkách, městské prostředí, v němž se odehrává jedna linie, střídá putování krajinou v té druhé. Akční revenge rubanice je proložena mnohdy až bukolickými obrazy přírody, která si pomalu bere zpátky to, co jí kdysi patřilo. Vše okoření občasná hláška či popkulturní odkaz. Ale nečekejte orgie vtipných komentářů a průpovídek, jak je tomu zvykem u Františka Kotlety. Tempo vyprávění je pomalejší a chvilku trvá, než si autor i hrdina připraví půdu pro akci, takže knihu spíše ocení fanoušci Miroslava Žambocha. I svět, v němž se příběh odehrává, je vykreslený realisticky a apokalypsa, z níž se vzpamatovává, je na poměry žánru originální.
„Za štěkotu střelby jsem dopadl krosnou na toho pode mnou a bodnul ho vrhacím nožem do boku. No, pokusil jsem se. Přes tu krosnu to nemělo žádnou sílu a myslím, že jsem ho maximálně poškrábal. Stejně hlasitě heknul, ale to bylo spíš tím pádem podpořeným vahou kvalitní literatury a mými pětaosmdesáti kily. Na dlažbě zazvonila lešenářská trubka.“ (str. 9)
Jako každá prvotina i Boží mlýn s turbem trpí drobnými neduhy. Engelbert Prim se občas zapomene a zabíhá do příliš podrobných popisů zbraní a hrdina se ve svém vyprávění několikrát vrací k již jednou zmíněným faktům, ale to jsou jen drobná zrnka písku, která občas zaskřípou v tomto dobře promazaném soukolí. Mnohem více zamrzí, že ani jedna z dějových linií není ve finále rozumně ukončena a že čtenář na otázky, které si při čtení knihy nepřestává klást, nedostane uspokojivou odpověď. To však může být záměr, protože se chystá druhý díl.
Knihu doprovází černobílé ilustrace, jejichž autorem je Vojta Rejl. Jejich lehce brakové pojetí ke knize perfektně sedí. Ve finále je Boží mlýn s turbem milým, i když nijak inovativně pojatým příspěvkem do knihovničky všech fanoušků postapo žánru.
Vydala: Epocha, 2025
Obálka: Jiří Arbe Miňovský
Ilustrace: Vojta Rejl
Vazba: brožovaná
Počet stran: 272
Cena: 339 Kč
