Jasonův dárek k narozeninám

Mám tu pro vás přeloženou jednu kratší humornou povídku Jason“s Birthday Present od BeElleGee ze světa Anity Blake. V hlavních rolích Jean-Claude a Jason.

Jean-Claude políbil Jasona na spánek a láskyplně se usmál.
„Vše nejlepší, můj vlku,“ pošeptal mu do ucha.

Jason sebou trhl, když se před ním z ničeho nic objevil malý černý sametový balíček.
Mladý vlkodlak opatrně přijal dárek z upírovy natažené ruky a okamžitě zatáhl za zlatou stuhu, kterou byl svázán. Pohlédl na svého pána a koketně se usmál.

„Ach, Jean-Claude, tos nemusel,“ škádlil ho s očima na zrádné krabičce. „Já už mám pirátský zlatý poklad.“ Sklopil oči a skousnul si spodní ret. Nemyslel to tak, jak to vyznělo.

„Máš?“ odpověděl upír energicky.

Aby nevypadal nevděčně, Jason rychle dodal: „Ale co, víc šperků se vždycky hodí. Ten poslední řetízek, cos mi dal, vypadá skvěle na pódiu pod světly. Děkuji ti. Opravdu.“ Poslední dárek od pána – který dostal jenom jako pochvalu – byl egyptská starožitnost z 24karátového zlata, pravděpodobně hodnoty univerzitního školného.

Jean-Claude si založil ruce a povzdychl si. „No, tohle není zlato, mon ami. Rozhodl jsem se pro něco užitečnějšího než další cetku.“

Jason kouknul zaujatě na Jean-Clauda, ale upírův dokonalý pasivní výraz mu nic neprozradil. Mladý vlkodlak nervózně přejel několikrát dlaní přes sametovou krabičku a zhluboka se nadechl, než nadzvedl víčko.

Rozšířily se mu oči, když uviděl, co leželo uvnitř, a rychle krabičku zaklapnul. „Tos neudělal!“ vykřikl.

Na rtech jeho pána se objevil lehký úsměv. „Viděl jsem, jak se na ni díváš přes sklo, když jsme připravovali tu místnost pro komerční prezentaci. Nemohl jsi zadržet tu touhu, která ti koukala z očí, obzvlášť když jsi po ní přejel rukama.“

„Och, můj bože,“ vydechl Jason vzrušeně a napomínal se, že musí dýchat. „Tys to viděl? Nemyslel jsem si, že sis všiml mé touhy se vším tím tiskem, co tam byl. Nemůžu uvěřit, žes to udělal! Och, Jean-Claude. Děkuji! Tisíckrát děkuji!“

Teď už se upír usmíval naplno. „Moc rádo se stalo, mon ami. Jsem potěšen, že ti můj dárek udělal takovou radost.“

„Radost?“ Zopakoval Jason a tančil po pokoji se svou krabičkou. „To je víc jak radost! To je… extáze! Ó bože! Nemůžu se dočkat, až ji vyzkouším!“

Jean-Claude ukázal na dveře. „Na co čekáš? Jdi. Je přímo venku.“ Položil si ruce na boky a zamyšleně našpulil rty. „Jen tě požádám, abys na ní šel zpočátku zlehka. Je čistá a nezkažená, takže ji neunav hned při první jízdě. Prodloužíš tak svůj požitek.“

„Ano, slibuju! Budu se k ní chovat jako k děťátku!“ rozplýval se Jason, sáhl po bundě a oblékl se.

Upír se zakřenil. „Až tak přehánět to nemusíš. Není neviňátko. Je dobře stavěná.“

„Pojď se mnou,“ navrhl Jason a chytil upíra za ruku. „Zajedeme k Anitě a trochu ji rozehřejme a potrápíme. Anita nebude schopná od tebe odlepit ruce, až uvidí, jak máš nohy ovinuté kolem téhle krásky. Vím, že nechceš propást takovou příležitost.“

Upír se překvapivě jakoby schoulil před Jasonem. „Hm, já nevím. Zní to lákavě, to musím uznat, ale mé zkušenosti s těmihle moderními typy jsou omezené.“

Jason se ďábelsky ušklíbl. „Ty se jen bojíš, že jak ji jednou okusíš, nebudeš se chtít vrátit ke své vlastní unavené staré herce.“

Jean-Claude se zasmál. „Och, umím si představit Anitinu reakci, kdybych jí to řekl. Myslela by si, že jsem se pomátl.“

„Ale, no tak, Jean-Claude. Řekl jsem, že na ni půjdu zlehka. Můžeš na mě dokonce dohlédnout. Jen si pomysli, jak ji osedláš a ucítíš všechnu tu pulzující, vrnící sílu mezi nohama… Vše, co můžu říct, je, že by sis ji taky užil.“

Upír potřásl hlavou a jeho dlouhé vlasy zašustily lehce kolem jeho krásné tváře. „Jakkoli provokativně vše to pulzující a vrnící zní, mon ami, myslím, že si ponechám svou „unavenou starou herku“, díky. Stále funguje bezvadně a stále voní nádherně, když jsem v ní.“

Jason zamrkal na svého pána, jak mu něco náhle došlo. Jeho výraz pomalu přešel v úsměšek a pak se mladý vlkodlak najednou rozesmál.

„Pořád mluvíme o motorkách a autech, že ano? A pokud ne, tak ti řeknu, nenechej Anitu, aby tě slyšela takhle o ní mluvit!“ Vzal klíčky od nové motorky ze sametové krabičky a strčil si je do kapsy. „Že je unavená stará herka, to jo!“

Když rozsah dvojitých významů jejich předešlé konverzace došel i Jean-Claudeovi, bojoval s tím, aby se nesmál vlkovu sprostému humoru, ale jeho oči zářily uličnickým pobavením.

„Teď chápu, proč jsou vozidla často označována ženskými termíny.“ Odmlčel se a opatrně se rozhlédl. „Nedej bože, aby nás teď tak někdo slyšel a věřil, že se tak hrubě bavíme o ženách.“

„Tak co, Jean-Claude? Máš chuť na malou akci na dvou kolech?“

Jean-Claude půvabně naklonil hlavu a sáhl po vlastní kožené bundě, hodil ji na sebe a vlasy nechal pod ní.

„Mám dnes večer náladu provést něco trochu divokého a odhodit zábrany. Ačkoli si neumím představit, proč budeš mít radši za zády mne než nějakou pěknou blondýnku.“

Jason objal Jean-Clauda přátelsky kolem ramen. „No, ty jsi víc sexy než cokoli, co bych sebral na ulici. Kromě toho, vzít tě s sebou je můj způsob, jak ti poděkovat.“

„Tvoje radost mi jako poděkování opravdu stačí,“ řekl Jean-Claude a laskavě se usmál, „ale pokud si to opravdu přeješ, budu ti dělat společnost na téhle historické první jízdě. Muž nikdy nemá dost zkušeností v rukávu.“
„Chtěl jsem říct něco o učení starého psa novým kouskům, ale neřeknu,“ pokoušel ho Jason. „Co jsem slyšel, nějaká zkušenost jako tahle se ti bude hodit. Asher se mnou mluvil o motorkách celý týden. Zdá se, že ho motorkářské kouzlo chytlo během té komerční prezentace taky. Myslím, že házel okem po tom sladkém malém Harleyi, co byl vedle mého.“

Jean-Claude se zastavil a vypadal dost šokovaně. „Neříkej.“

Jason se zasmál. „Jo. Asher bude potřebovat hůl, aby odháněl ženské, až ho uvidí celého v černé kůži s cvočky.“

Jean-Claude znehybněl, ale olízl si rty, jak si zřejmě představoval svého starého přítele v takové situaci.

„Jen pomysli,“ pokračoval Jason, „vy dva na jedné z těchto hladkých černých krásek se řítíte městem, vyburcujete místní dámy a pak se ukážete u Anity a vypadáte, jako byste vyšli z obálky motoristického časopisu. Věř mi, až si oba sundáte helmy a zatřesete vlasy, Anita sebou švihne, to ti říkám. Vrhne se na vás oba. Ani nestačíte vejít dovnitř, než vám strhne šaty. Bude to chtít dělat s vámi oběma přímo před domem!“

Jean-Claude se zakřenil. „Když by bylo zaručeno, že se to stane, stálo by za to naučit se řídit motorku…, jen abych viděl, jak by se tvářila. Ale Anita mi nepřipadá jako ten typ ženy, kterou vzrušuje takové macho předvádění.“

„Bože, nenech se jí zmást!“ nabádal ho Jason. „Chlap na motorce je prostě něco, co na ženské zabírá. Posaď se ty, nebo Asher, na motorku a vsadím se o sto dolarů, že ani naše milovaná Anita nezůstane imunní. Obzvlášť pokud se jedná o tebe a Ashera. Postavme se k tomu čelem, s vámi dvěma je i obyčejné nakupování sexy. Na motorce všechny porazíte. Mašina, která jednoduše křičí sex. Uvidíš, až budeme dnes venku. Pojedeme do Provinilých slastí. Vše, co musíme udělat, je zastavit u houfu nic netušících krásek čekajících, až se dostanou dovnitř, nasadit trochu šarmu a voila! Jsou naše!“

Jean-Claude to zvažoval. „Pojedeme tedy? Jsem netrpělivý, abych tvé odborné znalosti otestoval.“

Jason se smál od ucha k uchu. „Uvidíš. Jen to s tím šarmem nepřeháněj, Jean-Claude. Nechceme si podrobit dobré obyvatele St.Louis.“

„No, všechny určitě ne,“ řekl upír a lehce se zasmál. „Jen jednu konkrétní.“

Zdroj:http://beellegee.tripod.com/purplepassions
Autor: BeElleGee
Překlad: Renča