Kočka

Úryvek z knihy Kočka od E. E. Knighta, která vyjde 14. 9. Uveřejněno s laskavým svolením nakladatelství Triton.

Valentin vypálil z kulometu dlouhou dávku, trojnožka mu usnadnila míření. Zbraň chrlila střely, ale jen se trochu chvěla, prázdné nábojnice v ohlušujícím rachotu sotva slyšitelně cinkaly jako zvonečky, když propadávaly roštem na dno cisterny, kde zůstanou ležet a budou později posbírány.

První Rozparovač šel k zemi, rozstřílený na dvě půlky kulometem. Hlava druhého zmizela, když se otočil za prvním, a třetího, který se po zásahu granátem snažil odplazit, srazila další dávka. Valentin do nich musel vypálit sto střel – krátké dávky prokládané bezmyšlenkovitými nadávkami –, než konečně zůstali bez hnutí ležet.

Vzpamatuj se. Používej také mozek, stejně jako zbraň. Valentin se snažil vymanit ze zběsilosti, která mu přiváděla krev do varu. Sestřelil z hradby dva útočníky Zalomeného kříže. Další dvojice však skočila do bitevního vozu Orlů. První Rozparovač jediným švihnutím srazil obránci hlavu; druhý vypálil ze zbraně, která vypadala jako roura s míčem na konci. Raketa vyletěla, zasyčela a zajiskřila, hlavice vybuchla pod jiným bitevním vozem, vyhodila do vzduchu lidi i trosky.
Valentin vyprázdnil do Rozparovačů nábojový pás, jednoho dostal – rozsekal mu střed těla na kaši politou černým sirupem. Druhého srazil z hradby – Zakuklenec přeletěl vozy a dopadl do zákopu bez ruky a nohy.

Valentin v mžiku vytáhl nový nábojový pás ze skříňky vedle kulometu a odklopil závěr. Než stačil nabít první náboj, vyřítil se ze tmy útočník Zalomeného kříže. Během dvou vteřin překonal vzdálenost k cisterně a skočil. Valentin tasil meč a než se Rozparovač dostal skrze horní poklop, byl už připravený. Netvor se vrhl dovnitř hlavou napřed. Prvním švihnutím usekl Valentin útočníkovi paži v lokti a otočil se, aby mu s rozmachem uťal hlavu. Kdyby na něj netvor skočil okamžitě, mohl s ním ihned skoncovat. Jenomže ten, kdo Rozparovače řídil, se rozhodl, že použije zbraň. Než útočník přistál, udělal přemet, aby dopadl na nohy, a teprve pak zvedl samopal, čímž poskytl Valentinovi potřebný čas. Valentin se odkutálel pod dávkou střel dopředu, zleva doprava rozsekl netvorovi břicho v mezeře nad brněním kryjícím slabiny, pak švihl mečem zpátky doleva a zabodl ho Zakuklenci do podpaží.

Rozparovač se otočil, čímž vytrhl Valentinovi meč z ruky, jako když zraněný býk prchá se zapíchnutou banderilou. Stačil se odpotácet o jediný krok, než Valentin tasil parang a plynulým pohybem mu ho vrazil do zátylku. Tělo udělalo ještě jeden krok i s přerušenou míchou, padlo na rošt a mřížovinu pokryla térovitá tekutina.

Orli na vozové hradbě a netvoři před bránou si stále vyměňovali střely. Valentin slyšel silnou palbu ze svahu nad severním koncem tábora; nikoli štěkání samopalů, ale soustředěnou střelbu pušek. Občas zazněl silnější výbuch, když vypálil některý z otočných moždířů, další a ostřejší exploze už Valentin rozpoznal jako výbušné hlavice na raketový pohon. Končetiny měl jako z gumy a uši zalehlé, když zasouval do PPD-40 nový zásobník. Otřepal se, aby se vzpamatoval, v kříži ho bolelo ze zvýšené produkce adrenalinu. Namířil kulomet k mezeře v bráně, ale mezitím ustaly dokonce už i záblesky ze samopalů Zalomeného kříže. Palba kolem tábora utichla, ozývalo se pouze sténání raněných, volání o pomoc nebo bolestný nářek.
Nezbyl nikdo, koho by Valentin mohl zabít.

Opřel se o zbraň, vnímal pouze pach korditu a horkého kovu. Čekal, až někdo rozhodne, co dál.