Rubrika: Literární recenze

„Tak dobře, neměl jsem k tobě asi chodit, rozhodně ne v tomhle stavu. Něco mě sem přitáhlo, ale vlastně mě to k tobě táhne každou zatracenou noc od chvíle, kdy jsem tě poprvé uviděl v Etiennově domě. Kdybych nebyl tak zraněný, vůbec by sis mě nevšimla. Moje chyba.“ (str. 41)

V prvním díle byla Cassie nevinná a naivní, nyní už začíná poznávat svou temnou stránku a zjišťovat, čeho všeho je schopná. Její rodina se chová stále podivně a tajuplně – nesdělí jí nic, co nemusí, dokud není příliš pozdě.

Vladimíru Pospíchalovi vycházejí povídky už víc jak deset let a vypsanost ruky je na jeho románu Společenstvo vlků znát. V temné středověké fantasy postavil proti mocichtivým mnichům a krvelačným vlkodlakům pouze tři dospívající děti, přesto dokázal čtenáře přikovat ke stránkám.

„Nejsi upírka.“„Cože?“Timotej si nás měří a tuším, že se dobře baví.„Nikdy jsi nezemřela.“A už je to tu zase. Minimálně jednou za padesát let někdo vytáhne pikantní podrobnosti mého přerodu.

Čtvrtá řada seriálu True Blood je v plném proudu a nepochybuji, že mnozí z vás, kteří ji sledujete, máte za sebou předchozí zkušenost s knižní formou, jež je vpravdě poměrně odlišná. Ať už sledujete příběhy Sookie Stackhouseové na televizních obrazovkách, nebo na stránkách knih, víte jedno – Sophie-Anne, královna Louisiany, je mrtvá. Dle Charlaine Harris ji ale nezabil Bill Compton, nýbrž někdo mnohem, mnohem horší…

Georgina Kincaidová je nesmrtelná sukuba, které chybí láska. Je na světě už nějaký ten pátek, ale pořád neví, co s životem. Obklopuje se přáteli a knihami, ale stále to není ono. Přitom práce jí jde od ruky a muži se jí válejí u nohou. Je však těžké někoho milovat a nesmět se ho dotknout, aniž byste z něj vysáli životní energii…

Bojovník bratrstva Phury učinil slib a zavázal se pomoci rozšířit upíří rasu o syny a dcery, jež zplodí s kastou žen zvaných Vyvolené. Až poté pochopí smysl věštby svého bratra Vishouse.To ona je studna… Studna, která se má naplnit. Ona je budoucnost rasy, zdroj dalších bratrů a dalších Vyvolených. Životodárný pramen. (s. 153)

Taky vždycky žasnete nad krásnými obálkami Daniela Dos Santose? Nelze než pochválit nakladatelství Fantom Print za to, že originální obálky knih Patricie Briggs použilo i pro česká vydání. Cožpak by Mercy někdo uměl vystihnout lépe? Na obálce Stříbrné relikvie čtenářům Dos Santos odhaluje víc než obvykle – kniha, kterou drží v rukou naše známá opravářka německých aut, se stává totiž středobodem dění…

Prototype. Prototype. Prototype! Kdo nezná tuhle skvělou hru a líbí se mu trilogie Zhoubný kmen, zahrát! Kdo Prototype hrál, ale nečetl dílo autorského dua Guillermo del Tora a Chuck Hogana, přečíst! Kdo nezná ani jedno, vypnout Večerníček a jít spát. Tohle je apokalypsa, tohle je peklo na Zemi, tohle je svět, ve kterém žijí upíři. Zapomeňte na Stmívání nebo Pravou krev, tohle je realita, a je nelítostná!

"Touto krví jsi připoután k prezidentovi Spojených států a k příkazům, jež obdržíš prostřednictvím jím jmenovaných zástupců. Tvou povinností je chránit a bránit národ a jeho občany před všemi nepřáteli, zahraničními i domácími, a věrně mu sloužit po všechny dny, které strávíš na této Zemi."

V nočních ulicích Bostonu, v jeho temných zákoutích, opuštěných skladech, ale i v nočních barech se potloukají krvelačná stvoření. Upíři, kteří nejsou mrtví ani neoplývají magickými schopnostmi, jejich výjimečnost pochází z genů zděděných po mimozemských předcích. A jedním z nich je Dante, potomek upíra a lidské ženy z řad Vyvolených.

Dvanáctidílnou upírskou ságou Příběhů Darrena Shana nasadil irský autor vysokou laťku, proto jsem s napětím očekávala, jak si poradí s příběhem pro dospělé publikum. První kniha z trilogie Město nese název Procesí mrtvých, ale netýká se upírů, nýbrž Ayuamarků (kdo to je, si však budete muset zjistit sami).