Rubrika: Literární recenze

Clary Frayová je normální patnáctiletá holka, která žije jen se svou matkou a schází se s kamarádem Simonem. Jednoho večera je v klubu svědkyní vraždy chlapce, kterého ve skladišti klubu popraví trojice lidí s podivnými tetováními. Brzy nato Clařina matka zmizí, na Clary zaútočí démon a Clary začíná vidět věci, které doteď znala jen z mýtů a báchorek.

Mladá návrhářka šperků Garet Jamesová opouští New York, aby se připojila k milovanému Willovi na jeho výpravě za lékem na upíří prokletí. Pouť ji zavede až do srdce Francie, kde se podle pověstí skrývá průchod do čarovné Země večného léta, místa, které dokáže splnit každé přání.

Měl to být úkol jako každý jiný – uklidnit jednoho rozzuřeného ducha, vyřídit s ním jeho poslední přání a pomoct mu tak „na druhou stranu“. Willa by nikdy nenapadlo, že přitom pozná dalšího člověka, který stejně jako on vidí duchy. A loví je.

Byla jednou jedna dospívající dívka. Žila v americkém maloměstě a nikdo ji neměl rád. Matka ji považovala za ďáblovo stvoření. Otce si nepamatovala. Spolužačky se jí smály a jiné ji šikanovaly. Přišel čas maturitního plesu a nikdo nevěděl, že se v dívce se probudila zvláštní schopnost. Telekineze. Někteří nadaní s její pomocí dokážou rozsvítit světla. Jiní hrát hry. A někteří toho využijí k pomstě za všechna spáchaná příkoří.

V románu Horečka Dananů se již potřetí vracíme do Dublinu, v němž se pomalu bortí zeď mezi světem lidí a Dananů. Válka se blíží a je jen na Mac, aby se ji pokusila odvrátit.

Z původní třináctky jich po smrti Babcocka zůstalo dvanáct. Ovšem „dvanáct“ v tomto případě znamená miliony viráků, tupounů, skokanů, mnohých, nakažených, či chcete-li vampýrů, i když se tento termín ve sto let vzdálené budoucnosti už moc nepoužívá. S Justinem Croninem se čtenář vrací do světa, z nějž po rozšíření ničivého viru zbyly pouze trosky, a mezi lidi, kteří ve velké většině ztratili naději. Avšak i mezi nimi se najde pár těch, kteří se nehodlají smířit s krvelačným panováním Dvanáctky a jejích Mnohých.

Faeská princezna Meredith NicEssusová utekla z Říše kouzel, protože věděla, že nepřežije další pokus o vraždu. V Kalifornii žije pod identitou obyčejné Meredith Gentryové, ale všichni už vědí, kým ve skutečnosti je. Pracuje pro soukromou detektivní kancelář, která se specializuje na nadpřirozené případy.

Některé mladé dámy touží po úžasném rande s upírem. Jiným spadl do cesty okouzlující anděl. Další za úplňkových nocí vyjí na měsíc a nepohrdnou syrovým jelením steakem. Desdemona Greyová je občas kočka. Velká kočka. Přímo tygřice.

Cat s Bonesem si užívají zasloužené líbánky, jejich štěstí však netrvá dlouho, protože se jim do cesty postaví další protivník, který je může ohrozit mnohem víc než všichni dosavadní nepřátelé, a to i když se zrovna nesnaží nikoho zabít.

V městečku North Hampton na dohled ostrova Wright žijí tři členky Beauchampovy rodiny. Matka Joanna se věnuje péči o zahradu a kuchyni, občas truchlí pro svého ztraceného syna, pokud zrovna nerozmazluje vnouče hospodyně. Její starší dcera Ingrid pracuje jako knihovnice a archivářka a snaží se vyrovnat s láskou k policistovi Mattovi. Barmanka Freya, mladší z Joanniných dcer, si užívá vášnivou lásku s Kilianem Gardinerem. Život Beauchampových by mohl být naprosto idylický, kdyby všechny tři ženy neprovozovaly magii jako správné prastaré bohyně, které zůstaly po pádu kouzelného mostu mezi světy odříznuty mezi lidmi ve Středozemi.

Staré blackwoodské sídlo přestavěné na internátní školu se má stát pro šestnáctiletou Kit Gordyovou domovem na celý rok. Kit, odloučená od rodiny i od přítelkyně, která se na prestižní instituci přes skvělé studijní výsledky nedostala, zjišťuje, že na celé škole jí budou dělat společnost pouze tři další dívky. Pár dní po zahájení výuky se u všech dívek začínají projevovat různá nadání.

V šestém dílu cyklu drsných urban fantasy detektivek s čarodějem Harry Dresdenem v hlavní roli zavítáme opět do současného Chicaga, kde se magie střetává s technikou a před zraky smrtelníků se skrývají upíři, vlkodlaci, sukuby, démoni a podobná havěť. Zlo se neštítí ničeho a k jeho zastavení je často morálka a čest spíše na překážku.