V prvním díle jsme se seznámili s třináctiletým upírem Oliverem, kterého nešťastnou náhodou vyfotila Emalie, když se vloupala k němu domů. Právě skrz fotografii, která je rozmazaná a nejde vyvolat bez nadpřirozené pomoci, se tito dva spřátelí. Do party přiberou také Emaliina bratrance Deana a cesta za dobrodružstvím může začít.

V prvním díle Modrá krev jsme poznali patnáctiletou dívku Schuyler žijící v současném New Yorku, která svým rodem patří mezi upírskou smetánku. Ve Výboru pro krevní banky (tajném spolku modrokrevných) je zasvěcena do nového světa a zjišťuje pravdu jak o sobě, tak o svých spolužácích. Při pátrání po nepřátelích modrokrevných se zamiluje do Jacka, který je v jednu chvíli neskutečně milý a vzápětí odtažitý.

Padlého anděla překvapilo, jak snadné je lhaní, které dosud považoval za velmi složitý a vědomě promyšlený proces. Ale ono přicházelo samo od sebe, skoro jako smích. (str. 143)

V první polovině příběh působí spíš jako životopis nějaké celebrity, v druhé už dostáváme plnohodnotný thriller. Dean Koontz v Záblesku kombinuje hororový žánr se science fiction, romantiky se dotýká pouze okrajově, zato akčními a napínavými scénami se to jen hemží.

Fantasy příběh s prvky romantiky a sci-fi se hemží nadpřirozenými bytostmi a akčními scénami, přesto bych doporučila Odstíny života pouze mladším čtenářům…

Kdysi dávno byly bohy vytvořeny dvě zrcadla, jež mají magickou moc seznámit jednou za tisíc let dvě osoby, které jsou pro sebe jako stvořené. Jedno z nich získal upír Joshua Merboth spolu se svým starobylým domem nacházejícím se nedaleko od Longville a druhé si koupila Kate Simmonsová do svého pokoje.

Již čtvrté pokračování série Percyho Jacksona začíná zcela typicky – novou výpravou. Pro ty z vás, kdo jste četli předchozí tři díly, není žádnou novinkou, že se jedná o mladého poloboha, který žije se svou matkou, trpí dyslexií a snaží se udělat dojem na svého otce Poseidona, což se mu docela daří.

„Hej, ty se nebojíš?“ Svěsil koutky úst. Pořád si ze mě ještě utahoval. Znovu mě pohladil palcem po tváři. „Zahráváš si se zombie!“Vytrhl se mi, napřáhl ruce před sebe a se ztuhlýma nohama se začal šourat po stodole. (str. 55)

Začátek školního roku se v Gatlinu odehrává podle neměnnýho scénáře. Učitelé tady znají svý svěřence už ode dne, kdy nás rodiče přivezli z porodnice, a někdy v mateřský školce se rozhodne, jestli jsme chytrý, nebo blbci. Mě si zařadili mezi chytrý, protože rodiče pracovali jako profesoři. (str. 21)

Ocitáme se ve válce Dávných, ve které spolu bojují Strážci a Hledači. Strážci hlídají posvátná místa, kterých se snaží Hledači zmocnit a čerpat z nich sílu, a pokud by se to stalo, lidé by skončili jako otroci. Tak to učí od dětství každého Ochránce. Ochránci jsou na světě od toho, aby odráželi Hledače, a proto musí poslouchat příkazy Strážců. Vedou spolu válku, která trvá celá staletí. Jenže nic není takové, jaké se na první pohled zdá. Jsou Hledači opravdu ti zlí?

Ve městě Farewell se toho odehrává víc, než je na první pohled patrné. Čarodějové bojují s démony pocházejícími nejen od nás, ale i z jiných světů a dimenzí. Děj je popsán z pohledu několika hlavních postav a v každé kapitole se odehrává samostatný příběh. Postarší mágové mají dost svých vlastních problémů, ale vždy si najdou čas na pomoc přátelům a nové čarodějce.

Téměř třináctiletý upír Oliver Nocturno si připadá jiný než ostatní jeho druhu. Upír by totiž neměl mít záchvaty úzkosti a rozhodně by neměl soucítit s lidmi. Jeho však stále něco táhne k Emalie, a to je nepřípustné. Upíři a lidé se nemohou kamarádit.