Které knihy z žánru fantastiky, vydané v Česku nebo na Slovensku v roce 2024, zaujaly naše literární recenzenty nejvíc. Které z nich považují naši redaktoři za ty nejlepší?

Když člověk dá slib a následně ho plní až do zdárného konce, je na tom vždy něco posvátného. Přesto se výsledek odvíjí od množství faktorů. Jestli poslouží svému účelu, jak jedné, tak i druhé straně, anebo některé z nich v konečném důsledku uškodí.

Rád bych představil vycházející hvězdu slovenské žánrové literatury. Nedávno mu vyšel debutový povídkový román Mračná nad Žilinou a pozorní čtenáři jeho jméno již mohli zaznamenat v prestižních slovenských literárních žánrových soutěžích a několika antologiích. Zpovídaným není nikdo jiný než Miňo Tichý.

Národní obrození vstupuje z literárních salonů na bitevní pole. V nakladatelství Brokilon vyšel v edici „Brokilon Alternativa“ román Velká bouře v českých zemích.

V pozadí zdánlivě obyčejných událostí mohou být skryté hybné síly, které kvůli jejich neuchopitelnosti lze nazývat třeba i magickými. Na to, aby je člověk zaregistroval, stačí jen mít oči bystré a mysl otevřenou. Pak se zjeví i ty nejnenápadnější spojitosti dalekosáhle většího celku.

Pod tajemným názvem Ses Païsses se skrývá osada z doby bronzové, která již několik tisíciletí pyšně stojí na největším ostrově Baleár, na Mallorce. Když jsem tu v květnu letošního roku trávil dovolenou, nemohl jsem si ji coby příznivec dávné historie a záhad nechat ujít.

Na konci předešlého dílu slibuje Pán noci Bonarata, že bude Mercy pronásledovat do konce jejího života. Zatím jí jen dýchá na záda (do telefonu) a udržuje ji ve střehu a jeho oslovení „Ma petite“, rozhodně nezní mazlivě jako od hrdiny jiné knižní série.

Redaktoři webzinu Děti noci přejí všem čtenářům krásné a veselé vánoční svátky. Náš redaktor a poeta Pavel Skořepa si pro vás připravil koledu.

Jistou míru nespokojenosti se svým životem a místem ve světě, potažmo zaměstnáním zažívá občas každý člověk. Zcela logickým vyústěním úvah bývá razantní změna dosavadního pracovního prostředí. Co se ovšem stane, pokud je profese daného jedince až přespříliš úzkoprofilová?

Byť se Madla Pospíšilová Karasová věnuje zatím spíše kratším literárním útvarům, její nápady a příběhy probouzí diskuze a hlavně emoce. Po drsné novele V pekle jsme všichni Hébert autorka znovu dokazuje, že se nebojí jít až na dřeň a žádné téma jí není cizí. Jaké je psát těžká témata? A co autorka chystá do budoucna?

Pane architekte, jistě že mám představu, jak by ten dům měl vypadat. Dole ve sklepě bych rád saunu a hned vedle pánský klub s barem a krbem. V patře velký obývací pokoj a v něm piano. Hlavně abychom ho tam nějak nastěhovali. Kuchyň samozřejmě také a nějakou tu pracovnu. A nahoře ložnici a dětské pokoje. Koupelny aspoň dvě a záchod v každém patře.

Cestování časem s sebou přináší množství otázek a předvídatelných i nepředvídatelných paradoxů. Už jen v teoretické rovině se jedná o velkou zodpovědnost a příliš veliké riziko, téma, kterým se tak rádi zabývají spisovatelé vědecké fantastiky.