Adrian Tchaikovsky – když dostane autor druhou šanci

Publikováno: Autor:

Znáte to, náhodou narazíte na autora, který vás zaujme. Netrpělivě vyhlížíte jeho další knihy, ale ouha… Kdovíproč je vydávání vašeho čerstvě objeveného oblíbence u nás ukončeno… a vy nečtete v angličtině. Občas – pravda, nestává se to často – se na vás ale může usmát štěstí a autor dostane druhou šanci.

Psal se rok 2010, český knižní trh fantastice vcelku přál, a tak se objevovala celá řada nových autorů, leckdy s inovátorskými nápady. Jedním z nich byl i Adrian Tchaikovsky, jehož prvotinu Impérium černé a zlaté u nás vydalo nakladatelství Zoner Press. Kniha byla krásně vypravená, s uhrančivou obálkou Michala Ivana. Přese všechno se ale vyskytly problémy s překladem, není třeba zastírat, že byla špatně odvedená redakce, a nulová propagace pak byla jen pomyslným hřebíčkem do rakve. O dva roky později vyšel druhý díl série (o níž v té době ještě nikdo – snad vyjma autora – netušil, že bude nakonec desetidílná) nazvaný Pád vážky. Nakladatelství mělo nejspíš koupená práva ještě na třetí díl, a tak v roce 2014 vydalo tedy i Krev kudlanky – ale pouze v měkké vazbě a v omezeném nákladu pro ty čtenáře, kteří si knihu předplatili. Fanoušci mohli plakat, mohli se vztekat, ale nebylo jim to nic platné. A po Adrianu Tchaikovském, jenž rozčeřil vody fantastiky vskutku nevšední vizí, se v českých luzích a hájích slehla zem.

Naštěstí se po něm neslehla zem v zahraničí. Naopak – troufám si tvrdit, že se z něj stal jeden z nejplodnějších autorů fantastiky současnosti, ačkoliv ne tak masově známý, jak by si nejspíš zasloužil. Abychom si rozuměli: první kniha mu vyšla v létě roku 2008 a nyní – tedy v létě 2021 – má na svém kontě již 33 knih (a na letošní rok se ještě další dvě chystají – jedna novela a jedna mnohasetstránková cihla, která je prvním dílem jeho nové sci-fi trilogie). Z toho je 22 románů (z nich pouze 7 kousků má pod pět set stran), 7 novel a 4 povídkové sbírky. Nemluvě o řadě jeho příspěvků do rozličných sborníků. Člověka to nutí k zamyšlení, kde na všechno to psaní bere Adrian Tchaikovsky čas – obzvlášť když přihlédneme k tomu, že teprve od konce roku 2018 je z něj spisovatel na plný úvazek, do té doby se živil jako právník…

Jeho knihy jsou již pravidelně nominovány na rozličné literární ceny (zmiňme například Arthur C. Clarke Award, David Gemmel Legend Award, British Fantasy Award (Robert Holdstock Award) nebo třeba Philip K. Dick Award), přičemž Arthur C. Clarke Award získal v roce 2016 s knihou Children of Time (Děti času) a rok nato vyhrál i British Fantasy Award v kategorii nejlepší román za knihu The Tiger and the Wolf.

Byla to právě možná řada jeho ocenění, co ho zviditelnilo a přimělo české nakladatele podívat se na to, jestli tenhle – možná lehce grafomanský – autor nemá našim čtenářům přece jen co nabídnout. Protože buďme upřímní, občas se stane, že i sebelepší kniha zapadne, a to, že Tchaikovského opus Stíny vědoucích u nás nedovyšel, není tak úplně autorova chyba…

Sama jsem v první chvíli nedokázala uvěřit tomu, že u nás Adrian Tchaikovsky dostal po svém prvním debaklu další šanci, protože to není moc častý jev. Ale bylo to tak: nakladatelství Triton se rozhodlo v roce 2018 vydat jeho vítěznou space operu Children of Time – Děti času.

A jaké bylo mé překvapení, když hned v roce 2019 oznámilo tehdy poměrně čerstvé nakladatelství Planeta9, že vydají také jednu z jeho novel! Kniha Ironclads, která česky vyšla v překladu Martiny D. Antonínové jako Ocelová šlechta, se sice nesetkala se zcela kladným přijetím, ale další dvě knihy, které následovaly, autorovo renomé výrazně zlepšily. V obou případech se také jedná o sci-fi, konkrétně o Psí vojáky a Klec duší.

Rok 2020 se pro Adriana Tchaikovského stal na českém knižním trhu paradoxně vcelku úspěšným, protože mu vyšly hned tři knihy. Kromě dvou výše zmíněných titulů vyšlo i volné pokračování Dětí času, nazvané Děti zmaru, u Tritonu (teď nezbývá než si počkat, až dopíše i avizovaný třetí díl).

Přesto přese všechno však řada čtenářů stále nepřišla tomuto autorovi na chuť. Možná je to tím, že o něm neslyšeli, možná tolik neholdují sci-fi, nebo se snad zkrátka bojí zkusit něco nového.
Pravdou zůstává, že Adrian Tchaikovsky má poměrně specifický styl. Jeho texty nejsou nabité od začátku do konce akcí, jak jsou mnozí čtenáři zvyklí, a obsahují nemalé množství takřka lyrických pasáží, kdy se autor snaží zapůsobit na čtenářovu představivost. Napětí ve svých příbězích buduje pouze pozvolna a hodně prostoru dává postavám. Nezřídka se věnuje filozofickým a morálním úvahám. Především ve svých novelách se pak zabývá enviromentální problematikou. Drtivá většina jeho sci-fi počítá s tím či oním koncem naší civilizace, ale navzdory všem hrůzám, o nichž se můžete na stránkách knih dočíst, působí jeho texty svým osobitým způsobem mile a vlastně i optimisticky. Nutné je také zmínit, že jakožto vystudovaný zoolog (Tchaikovsky je mužem mnoha profesí) se Tchaikovsky poměrně často a rád věnuje zvířecím hrdinům – nebo dává zvířecí vlastnosti lidským protagonistům. I to dělá jeho díla jedinečnými.

Pokud bych měla novým čtenářům doporučit, s čím začít, byla by to právě u nás nedovydaná série Stíny vědoucích (minimálně první čtyři díly). Nejenže to jsou autorovy začátky – a postupně už se v psaní jen zlepšoval –, ale také si tam člověk poměrně rychle a snadno zvykne na Tchaikovského styl.

Pokud ovšem chcete začít s něčím, co vyšlo česky (a nechcete pak přesedlat na angličtinu), bude to trochu složitější. Jestli běžně sci-fi čtete, není to problém a je víceméně jedno, s čím začnete. Ovšem pokud jste spíš čtenáři fantasy, chcete zkusit Tchaikovského a jen nevíte, po čem sáhnout, může to být trochu oříšek.

Možná to vezmu spíš z druhé strany: nezačínejte Ocelovou šlechtou. Ta kniha není špatná, ale je to novela – a i když jich v poslední době Adrian Tchaikovsky píše dost, pořád nejsou jeho silnou stránkou tak jako romány. Můžete zkusit Děti času, což je poklidně plynoucí soft sci-fi (lehce dobrodružná, evoluční space opera) – navíc pak nemusíte nutně pokračovat druhým dílem, protože se jedná o volnou sérii. Nicméně, fandíte-li military příběhům, pak beze všeho sáhněte po Psích vojácích.

Tvorba:

Stíny vědoucích (Shadows of the Apt)
1. Impérium černé a zlaté (Empire in Black and Gold, 2008; česky Zoner Press, 2010)
2. Pád vážky (Dragonfly Falling, 2009; česky Zoner Press, 2012)
3. Krev kudlanky (Bloof of the Mantis, 2009; česky Zones Press, 2014)
4. Salute the Dark (2010)
5. The Scarab Path (2010)
6. The Sea Watch (2011)
7. Heirs of the Blade (2011)
8. The Air War (2012)
9. War Master‘s Gate (2013)
10. Seal of the Worm (2014)

Tales of the Apt (povídky)
1. Spoils of War (2016)
2. A Time for Grief (2017)
3. For Love of Distant Shores (2018)
4. The Scent of Tears (2018; kolektiv autorů)

Echoes of the Fall
1. The Tiger and the Wolf (2016)
2. The Bear and the Serpent (2017)
3. The Hyena adn the Hawk (2018)

Děti času (Children of Time)
1. Děti času (Children of Time, 2015; česky Triton 2018)
2. Děti zmaru (Children of Ruin, 2019; česky Triton 2020)

Psí vojáci (Dogs of War)
1. Psí vojáci (Dogs of War, 2017; česky Planeta9, 2020)
2. Bear Head (2021)

Expert System
1. The Expert System‘s Brother (2018)
2. The Expert System‘s Champion (2021)

The Final Architects Trilogy
1. Shards of Earth (2021)

 

Samostatné knihy:

Feast and Famine (2013, povídková sbírka; limitovaná sběratelská edice)
Guns of the Dawn (2015)
Spiderlight (2016)
Ocelová šlechta (Ironclads, 2017, limitovaná sběratelská edice; česky Planeta9, 2019)
Redemption‘s Blade (2018; součást otevřeného světa, další díly psali jiní autoři)
Walking to Aldebaran (2019; limitovaná sběratelská edice)
Made Things (2019)
Klec duší (Cage of Souls, 2019; česky Planeta9, 2020)
Firewalkers (2020; limitovaná sběratelská edice)
The Doors of Eden (2020)
One Day All This Will Be Yours (2021; limitovaná sběratelská edice)
Elder Race (2021)

A pro všechny, kdo by chtěli mít přehled o všech autorových povídkách, sepsal Adrian Tchaikovsky soupis svých krátkých publikovaných prací.