Kouzla rodu Thornů vás vezmou do světa živých knih

Většinou, když je kolem titulu podobný humbuk, jaký se strhl kolem druhé knihy Margaret Rogersonové, vyhýbám se mu obloukem. Ale jelikož jsem měla zkušenost s autorčinou prvotinou, rozhodla jsem se v případě Kouzel rodu Thornů podlehnout lehkému davovému šílenství a po knize sáhnout. Je kniha tolik vychvalovaná právem, nebo jde jen o nafouknutou bublinu?

Elisabeth Scrivenerová žila v jedné z veleknihoven již od narození. Nikdy neměla moc přátel a společnost jí dělaly jen zaprášené grimoáry. V tomhle světě mají knihy vlastní vůli i magickou moc a mohou s knihovníky komunikovat – dalo by se tak říct, že Elisabeth byla v dobré společnosti. Netoužila po ničem jiném než se stát strážkyní veleknihovny. Jenže její sny se rozplynuly jako pára nad hrncem po příjezdu obávaného černokněžníka, magistra Nathaniela Thorna.

Elisabethina veleknihovna byla napadena a její svět se obrátil vzhůru nohama. Útoky na veleknihovny po celém království pokračují, a aby Elisabeth dopadla viníka, bude muset spojit své síly s Nathanielem. Při té příležitostí možná zjistí, že čarodějové ani jejich démoničtí sluhové (kteří svým pánům zajišťují magickou moc) nejsou vždy nutně tak zkažení, jak se všeobecně tvrdí.

Margaret Rogersonová má příjemný, svižný a svěží literární styl. Její tajemství tkví nejspíš v tom, že si na nic nehraje. Předkládá čtenářům dobrodružný, mírně romantický young adult příběh v originálních kulisách. Autorka nepokládá žádné filozofické otázky ani se nezaobírá závažnými tématy, nepotrpí si na drsnou špinavost, která je často vidět v jiných YA knihách snažících se člověka přesvědčit o brutalitě daného světa. Rogersonová zkrátka jede na vlně milého čtiva, co pohladí po duši a překvapí svou nápaditostí – fantazie totiž autorce rozhodně nechybí. Ať už se jedná o svět živoucích grimoárů a s tím spojený magický systém založený do značné míry na vyvolávání démonů, nebo různé drobnosti zasazené do příběhu. Margaret Rogersonová dokázala spojit oblíbená témata (nechybí například takřka viktoriánské sanatorium pro duševně choré) ve vysoce funkční celek, který si čtenář dokáže užít bez ohledu na věk.

Pravdou zůstává, že příběh jako takový je poměrně předvídatelný, a jakmile se v něm objeví některé narážky či motivy, člověk dokáže snadno odhadnout, kdy a za jakých okolností se z těchto pomyslných pušek na stěně vystřelí. Tato předvídatelnost ale nepůsobila rušivě a nijak nesrážela dojem z četby. Možná je to tím, co jsem psala výše: že si autorka na nic nehraje. Margaret Rogersonová se nesnaží za každou cenu překvapit okázalým dějovým zvratem – ačkoliv určitá porce napětí knize nechybí. Z jejího textu je znát, že si psaní všech těch drobných klišé užívala, a díky tomu si knihu užije i čtenář. Kromě toho má autorka dobrou obrazotvornost a její jazyk je plný barvitých přirovnání, díky nimž je řada popisů nečekaně malebných.

Musím se ovšem přiznat, že mi dva vcelku důležité motivy v knize připomněly dvě velice známé mangy. Silas jakožto Nathanielův démonický sluha jako by svým chováním, hláškami i ambivalentním vztahem k hlavnímu hrdinovi z oka vypadl Sebastianovi z mangy Kuroshitsuji, o principu fungování dohod mezi lidmi a démony nemluvě. Stejně tak důvod útoků na veleknihovny – včetně jistého modus operandi – je totožný s válečnými konflikty ve Fullmetal Alchemist. Jsem si vědoma, že autorky zmíněných mang nemají na dané motivy patent, přesto mi podobnost s nimi přišla místy až zarážející. Nicméně nutno dodat, že mě to v podání Margaret Rogersonové nijak neuráželo.

Abych to tedy nějak shrnula: knize by se určitě dala vytknout celá řada věcí, přesto Kouzla rodu Thornů momentálně aspirují na největší (a nejmilejší) překvapení tohoto roku.

Ukázka

Vydal: Fragment, 2021
Překlad: Pavla Kubešová
Vazba: vázaná
Počet stran: 448
Cena: 399 Kč