Vzpomínka na Interview s upírem

Je tomu už čtyřicet let, co poprvé vyšel upíří román z pera Anne Rice, první díl slavných Upířích kronik. A je tomu již dvacet jedna let, kdy jsem se ještě bez občanského průkazu dostala na premiéru filmu Interview s upírem.

 

Nebyla v tom žádná dinosauří reklama, ani top Tom Cruise, co mě cpalo do kinosálu za úplatu. Byla to kamarádka z gymnázia. „Dva sladcí kluci, co se navzájem koušou do krku,“ prohlásila s nadšením a ukázala mi pár obrázků z teen časopisů. Snad to bylo tím, že byli vlasatí (což mě od útlého mládí přitahovalo), nebo už jen prostě to, že to byli upíři (což mě od útlého mládí přitahovalo jakbysmet). Viděla jsem předtím dost filmových upírů, sama jsem vymýšlela vlastní…, ale … tento příběh mne tak strhl, že jsem se zapřisáhla, že v žádné knížce dalšího upíra nestvořím. (Což jsem nedodržela.)

Od té doby film postupně vyšel na kazetě s dabingem bratří Dlouhých, vyšel psychedelický soundtrack Elliota Goldenthala, byla zveřejněna kontroverzní předloha od Anne Rice, bezpočet webových stránek včetně originálních tiskovin, po několika letech DVD (konečně) v originálním znění, další pak nově v kvalitě HD, kde je vampyrismus vykreslen do nejnechutnějších detailů…

Ani na jednom nosiči však nevyšel žádný zajímavější materiál. Vystřihané scény zřejmě nikdy světlu obrazovky vydány nebudou. Najdeme je na bezpočtu snímků, detailně jsou popsané ve scénáři a záběry z těchto „tajných“ scén jsou dokonce i v traileru. Film samotný však kvůli jejich absenci zůstává v mnohých chvílích nedotažený. Rozhodně ale ne tolik, jak se autorka předlohy kdysi obávala….

 

Interview s upírem Anne Rice

Anne Rice napsala původně krátké spisky o životě upíra záhy poté, co její malá dcerka Michelle zemřela na leukémii ve věku pěti let. Matka ji přezdívala Claudia (podle herečky Cardinalové, protože prý měly podobný hlas). Byla to ve své podstatě vlastní zpověď z pocitů viny, do které svoji Claudii zakomponovala, jako věčné dítě. Ona sama byla Louis, její superego Lestat – vysněný blonďatý antihrdina s nadpřirozenou silou a odvahou rozsévat zlo bez výčitek.

Z náčrtků vznikl bestsellerový román Interview s upírem a z antihrdiny oblíbenec tisíců čtenářek po celé Americe, neboť právě o něm autorka napsala mnoho dalších (bohužel už ne tak dobrých) pokračování (Upír Lestat ad.). Horko těžko se po tolika letech strávených s Lestatem mohl někdo autorce zavděčit při volbě hrdinova filmového představitele. Navíc herci, které sama navrhovala, byli zamítnuti.

A když byl do role obsazen zlatíčko Američanek Tom Cruise, byl z toho samozřejmě mediální poprask nejvyššího kalibru. Do novin prosakovaly informace, jako že pan Cruise odmítá hrát veškeré „upíří akty“, přepsal celý scénář a jako Lestat je k smíchu.

„Co jste to za blázny!“ nechala se slyšet Anne Rice v časopisu People. „Nechtěla jsem, aby upíra Lestata prostě jen nehrál někdo, ´kdo se holí tak pečlivě´. Měla jsem na mysli velkého herce s vhodným hlasem a výškou, který by se do role skutečně hodil – John Malkovich, Daniel Day-Lewis, Jeremy Irons – úplně jiná kategorie herců. Četli jste vůbec předlohu? Když mluvíte k Lestatovi, je to jako byste mluvili ke kapitánu Ahabovi, Custerovi nebo Karlu Velikém… Vy skutečně věříte tomu, že chování Cruise, nedbale oholeného už od Harvardu (kde ho přezdívali ‚zbrklé jelito‘), je garance úspěchu filmu?…“

Tom Cruise to nenesl právě nejlépe. Roli přijal, přestože již v té době se mu jiné jen hrnuly. Rovněž dal tisku na vědomí, že je uvyklý hrát striktně to, co mu režisér řekne (a tedy klidně i roli Lestata). Přesto ho bulvár neúnavně pronásledoval. Kvůli utajení nové image nakonec musel na natáčení chodit spojovacím koridorem. Některé fotografie zetlelého umrlce Lestata nakonec do novin přeci jen prosákly…

 

Rivalové do poslední kapky krve(?)

…stejně jako mnohé další „zaručené“ informace. Dál se spekulovalo: Jaká vládne na place atmosféra? Jsou Cruise a Pitt proti sobě tak zaujatí?

Oba dva hlavní představitelé jsou skutečně každý ze zcela jiného těsta. Tom Cruise je typ herce, který na každé roli tvrdě pracuje. Pouštěl si například hromady dokumentů s ataky dravých zvířat, naučil se perfektně Haydena na cembalo, změnil výslovnost… jen aby byl skutečně tím nejlepším možným Lestatem.

Brad Pitt s „obrovsky silnou schopností empatie“(jak uvedl Neil Jordan) prostě hrál to, co po přečtení scénáře cítil, a byl z toho pět a půl měsíce v depresích. „Nenáviděl jsem hraní té role. Louis je od samého počátku až do konce zdeptaný. Strašně rád se na to dívám, ale hrát to bylo hrůza.“(Empire).

Jisté vzájemné napětí, které Cruise popřel, Pitt přiznává: „Jdeme úplně odlišnými cestami. Tom je severní pól, já jižní. Potřese vám rukou tam, kde bych vás poplácal po rameni. Nemohl jsem. Měl jsem ten dojem, že je tu jakýsi skrytý souboj, který bránil pohodové konverzaci. Nebylo to nijak nepříjemné, ale pořád to tu bylo a trochu mě to štvalo.“

Rivalita? Ovšem, a právě ta filmu jedině prospěla. Výbuchy mezi oběma upíry mají šťávy, jako Louis krve. A že Cruise musel nosit podpatky? Jistě. Pitt je vyšší. Nutno uznat, že by nepůsobilo úplně přesvědčivě, kdyby oběť na útočníka hleděla shora…

Po měsících únavných spekulací se konečně konala premiéra. Zúčastnění herci se dostavili pospolu a v dobré náladě, oděni do ležérní černé. Pak se setmělo a na plátně se zhmotnil svět Anne Rice…

 

 

Jak se tvoří podsvětí

A všechno bylo jinak. Média se začala předhánět v ovacích, Anne Rice se Cruiseovi veřejně omluvila s tím, že to, co viděla, bylo fascinující. Natáčelo se v jejím milovaném New Orleansu, kde nebyla nouze o strašidelná zákoutí (výborná práce Dante Ferrettiho), dům, kde Louis bydlel, zde stojí od té doby dosud (ovšem už zrenovován), stejně jako krypta se sochou anděla. Pařížská část filmu startuje pod prastarým mostem Pont Neuf, a některé záběry byly také vytvořeny v anglickém studiu.

Upírské masky a efekty si vzal na triko slavný mistr iluzí (dnes již bohužel po smrti) Stan Winston, tvůrce Vetřelců, Terminátorů i jurských potvor. Brokátové a taftové róby dostala na starost kostymérka Sandy Powell, která má na kontě například Zamilovaného Shakespeara či Královu přízeň.

Do filmové podoby byly přeneseny hlavní myšlenky autorky: touha po smrti a Faustova volba – Je vůbec možné odmítnout nabídku věčného života? – ale také specifické erotické napětí, které nalezneme ve všech autorčiných knihách. Anne Rice se podílela na scénáři. Režisérských otěží se ujal Ir Neil Jordan (režisér originální hororové pohádky o Karkulce: Společnost vlků a oscarového dramatu Hra na pláč). Na obsazení rolí měl skutečně šťastnou ruku.

Když se mi po letech dostal do rukou dostal originální scénář, sama jsem dlouho přemýšlela: proč ti herci takové role vůbec brali? Tuto otázku si už při natáčení kladl Brad Pitt, hlavně ohledně překvapivého zájmu Toma Cruise: „Vždyť riskuje celou kariéru.“

Faktem je, že i když už za sebou měl dost zkušeností, dosud vždy hrál ‚člověka‘. Hrát oživlou mrtvolu, která musí noc co noc vraždit, nakonec skutečně nebylo nijak jednoduché…

 

„Hollywood je ideální místo pro upíry“ 

Brad Pitt byl do filmu obsazen již při jeho vzniku, protože Neil Jordan měl jasnou představu, jak má misérable Louis vypadat: aby vzbuzoval patřičnou lítost a dal se snadno naaranžovat jako oběť k nakousnutí. „Nejsmutnější upír všech dob,“ jak jej režisér představuje. Řekněme spíše takový neúplný upír, který se při své proměně transformoval pouze fyzicky, duševně se však v dravce neproměnil. Zůstal člověkem. Stal se doslova jakousi ikonou věčného odsouzence, zatraceného vlastním svědomím.

Pitt svým melancholickým pohledem skvěle odrážel tyto depresivní nálady. Naprosto dojímá, když se plouží deštivými ulicemi a pojídá krysy, když provolává k otrokům, že je sám ďábel, a spálí vlastní dům, když cítí utrpení při krvavých Lestatových hrátkách – zejména v situaci, kdy se mu umírající Lestatova oběť s prosbami o milost vrhá do náruče, on ji instinktivně zachytí, ale vzápětí se s odporem odtahuje, v momentech, kdy přihlíží přerodu malé dívenky v krvelačnou panenku, či se mstí po jejím upálení. Ale přestože se většina diváků samozřejmě ztotožnila právě s Louisem, překvapivě to je Lestat, kdo je tím spravedlivějším. Poté co Louis odmítl ‚lovit mezi smetánkou z Paříže‘, hlady zavraždí svoji oblíbenou služebnou Yvette. Poté co se odmítne ‚nasytit‘ na lehké děvě, vrhne se na malé opuštěné děvčátko.

Prvotní ztotožnění diváka s hlavním hrdinou je ale ovlivněno již zpočátku filmu, ve kterém lze nabýt dojmu, že Louis byl do svého údělu prakticky sveden a zásadní rozhodnutí bylo vynuceno ve chvíli, kdy umíral. Scény, kdy Lestat Louisovi ‚dává na vybranou‘ a vysvětluje mu podstatu smrti a upíří úděl, byly totiž vystřihány.

Cruiseův Lestat se sice v Evropě netěšil až takové oblibě, ale prezentuje zde „skutečného upíra“ se všemi patřičnými vlastnostmi. Navzdory obavám a nevoli Anne Rice i Lestatova fanclubu si Tom Cruise nakonec jako vyhublý hysterický zabiják ani nebyl podobný. Jeho image hodného amerického chlapce naprosto vzala za své nejen díky skvělé masce pana Winstona, ale i Cruiseovu vlastnímu zapálení. Zhubl několik kilo, nechal se odbarvit na blond, nosil kontaktní čočky a ústa měl plná tesáků. (Zde bych vzpomněla třeba Franka Langellu v roli Draculy, který na nic takového nepřistoupil).

Zcela originální postavou v této hře na ‚rodinu‘ je Claudia, žena-upír uzamčená navždy v těle dítěte. Nápad, díky kterému je (a asi ještě dlouho bude) tento příběh zcela originální. Toho času teprve jedenáctiletá Kirsten Dunst zde předvedla skutečně vynikající výkon. Nedovedu si představit jakékoli dítě hrát například scény, ve kterých na své kolegy doslova plive vztek. Mezi její vůbec nejvrcholnější momenty patří, kterak se sadistickým požitkem pozoruje umírajícího Lestata a záhy se s nevinnou pusinkou obrací na Louise, aby ji vzal do náruče. Mnohým divákům se z panenkovské Claudie točila hlava. Dle obou hlavních aktérů měla celé natáčení ‚v malíku‘. Jen líbat ‚staršího bráchu‘ Brada ji připadalo hloupé. „Chvílemi se choval, jako by i jemu bylo dvanáct,“ říká dívenka, ze které byli všichni kolem paf.

Další hvězdou filmu je pak španělský lamač srdcí Antonio Banderas v roli vůdce pařížského upířího divadelního klanu Armanda. Ten se sice nepodobá mladičkému cherubínovi z knih, zato je magicky uhrančivý a démonický tak, jak se na nejstaršího upíra patří. Antonio si jako jediný svoji roli skutečně vychutnal. „Hollywood je skvělé místo pro upíry. Každý tu má tolik co ztratit, že by chtěl být nesmrtelný. A pokud nesmrtelný, pak rovnou navždy mladý.“

V divadle se objeví rovněž Jordanův oblíbenec Stephen Rea v té asi nejzápornější roli žoviálního a zároveň zákeřného Smrtě Santiaga.

Plejádu atraktivních herců měl završit mladičký River Phoenix, ten se ale dva týdny po zahájení prací předávkoval drogami a zemřel v náruči mladšího bratra Joaquina, aniž by stihl natočit jediný záběr… V roli reportéra ho nahradil Christian Slater.

Za zmínku také stojí rolička služebné Yvette, ve které se objevila tehdy mladičká Thandie Newton. Toho času randila s Bradem Pittem a později si zahrála Cruiseovu partnerku v Mission Impossible II. I po více než dvaceti letech zůstává tento film jedním z nejhvězdněji obsazených vůbec.

Je také zatím stále posledním skutečně „upírským“ filmem – bez ozbrojených superhrdinů s vlastní krevní bankou, nebo hrdinných ochránců mladých slečen na dobrovolné krevní dietě. Pro zajímavost: Pittův Louis byl 10. 6. 2010 zvolen nejžhavějším hollywoodským upírem, porazil tak Edwarda v podání Roberta Pattinsona (Stmívání). Na třetí příčku se překvapivě dostal David Kiefera Sutherlanda (Ztracení chlapci), který zase porazil Draculu Garyho Oldmana.

 

Upíři v Čechách

Zatímco se v USA na výsluní vyhříval upír Cruise, což je z tisku i reportáží na první pohled čitelné, v naší distribuci se největšímu zájmu těšil Brad Pitt. Aby ne, záhy po Interview měl přijít do distribuce jeho předešlý film Legenda o vášni.

Pozadu nezůstal ani do té doby ne příliš známý Antonio Banderas (katapultován do hvězdného Desperada) a záhy zazářila i hvězdička Kirsten Dunst (Malé ženy), aby pak uhasla v tuctových rolích puberťaček. Pointou však je, že přestože při uvádění do kin nebylo její jméno téměř nikde uváděno, při dnešním obnoveném zájmu o filmy s upírskou tematikou je (hlavně u nás) právě Kirsten Dunst v tomto filmu nejvíce vzpomínána.

 

Zdroj informací: zahraniční tisk na stránkách www.vampires.sarawebsite.com, komentář Neila Jordana.
Fotografie: www.fdb.cz/film/interview-s-upirem-interview-with-the-vampire