Deborah Harkness o trilogii Čas čarodějnic

Deborah Harkness je autorkou trilogie Čas čarodějnic (All Souls), jejíž závěrečný díl Kniha života vyjde v českém překladu v listopadu 2015. V následujícím rozhovoru autorka mluví o spiritualitě a vědě, kombinování historických a vymyšlených postavy i o svých plánech.

Byla jsem ohromena reáliemi, které jste použila ve svých knihách. Objevuje se tu množství skutečných historických postav. Jak jste se rozhodovala, které z nich  použijete, a které ne?

Jsem povoláním historička a učitelka a vždycky jsem byla fascinovaná důležitými historickými postavami. Nebo postavami, které se objevily ve správný čas na správném místě, případně se objevily ve správný čas, ale poté bez vysvětlení zmizely. Často jsem si o nich povídala během přednášek se svými žáky. Trilogie Čas čarodějnic mi umožnila představit tyto postavy širokému publiku.

Byly napsány stovky příběhů o čarodějnicích, upírech a démonech. Vy jste se ale rozhodla přijít s novým pojetím. Pravděpodobně to bude těžká otázka, ale jak jste to udělala? Věřím, že existuje spousta jiných autorů, kteří si říkají totéž.

Jsem historička, což znamená, že studuji „pohled na svět“. Zabývám se lidmi, kteří žili před mnoha staletími a viděli vesmír a své místo v něm velmi odlišným způsobem. Nejsme chytřejší než oni, či méně pověrčiví – jsme prostě jen jiní. Vzhledem k vývoji historie věřím, že když lidé za tisíc let budou studovat naši dobu, tak si pomyslí, jak jsme byli omezení.

Když přišlo na otázku čarodějnic a upírů, snažila jsem se představit si svět, v němž by mohli existovat společně s lidmi. Lidé v 16. století tomu věřili a já jsem si to jen zkusila představit s mobilními telefony a automobily všude kolem. Stejně fascinující pro mě byla možnost použití „skutečných“ magických tradic: kabalismu a alchymie.

To nejsou témata, na která narazíte jen tak mimochodem. Kdy jste se o takové věci začala zajímat?

Začala jsem studovat to, čemu se říká „okultní vědy“, na vysoké škole. Můj oblíbený profesor mi nabídl kurz „Magie a honba za mocí v renesanční Evropě“. Zbytek, jak se říká, je historie. Snažila jsem se racionálně vysvětlit, proč byla tak silná víra v okultní vědy v době, kdy žili Galileo a Koperník. Zjistila jsem, že věda se s vírou v boha nebo v nadpřirozeno nevylučuje. Například Koperník byl génius, mnich, astrolog a přinesl revoluci ve vnímání vesmíru. Je těžké nebýt fanscinován někým, jako byl on.

Muselo vás stát spoustu času a úsilí, abyste vdechla svým postavám život.

Mé postavy se mi prostě zjevily, živé a kompletní, a doufám, že je tak vidí i čtenáři. Přistihla jsem se třeba, že při nákupu přemýšlím o tom, „že Sarah by potřebovala tyhle zavařovací sklenice“. Nebo jsem poslouchala nějakou písničku a říkala jsem si, že ta by se líbila Baldwinovi.

Jak velký dopad měly vaše knihy na čtenáře?

To je těžká otázka, protože nemůžu vybrat jen jeden příklad. Znám lidi, co se vrátili zpátky do školy, nebo se rozhodli jít studovat na univerzitu. Znám lidi, kteří začali veslovat, jezdit na koni nebo se učit francouzsky. Hodně čtenářů mi říká, že díky mým knihám milují historii, i když ji na střední škole nenáviděli. Ale myslím, že nejšťastnější mě dělá to, když lidé, kteří se nějakým způsobem liší – například trpí depresí nebo mají jinou sexuální orientaci – začnou díky mým knihám mluvit o těchto věcech se svými blízkými a přáteli.

A co bude dál?

Chtěla bych tak měsíc spát. Ale to se nestane. Budu se věnovat tomu, aby trilogie Čas čarodějnic dostala seriálovou podobu na stanici BBC. A ve volném čase budu samozřejmě psát. Pokud jde o to, co budu psát, tak to je v tuto chvíli tajemství.
Zdroj: suvudu.com