Laurell K. Hamiltonová: Krvavé koleno (Anita Blake 5)

Po Provinilých slastech, Rozesmáté mrtvole, Cirkusu prokletých a Kavárně šílenců je na obzoru další, již páté, podivné restaurační zařízení s ještě podivnějším názvem Krvavé koleno. Skutečně má hospoda na kopci kdesi v Missouri něco společného s dětskou hrou? Nebo její název odkazuje na starobylou bytost žeroucí děti, kterou všichni považují za pouhou legendu? A je to opravdu jenom legenda?

Je jen pouhá náhoda, že jste se ocitli na přání movitého klienta uprostřed bagry rozoraného, velmi starého hřbitova, který máte (pokud možno) celý oživit? A za pár hodin potom vás zavolají jako konzultanta na nadpřirozené tvory k trojnásobné vraždě mladíků, kteří byli nalezeni jen pár kilometrů od místa vašeho nadcházejícího pokusu o oživování? Existují vůbec nějaké náhody?

Pokud se živíte jako oživovatelka mrtvých a zákonná popravčí upírů, rozhodně se v životě málokdy nudíte. Když navíc zaučujete kolegu nováčka do všech tajů oživovacího řemesla, musíte si dávat dvojnásob pozor, aby se něco nezvrtlo. Vždycky dostanete nějakou přidanou hodnotu, o kterou nežádáte. V tomto případě máte zodpovědnost nejen za sebe, ale i za něj. Larry Kirkland ovšem není malé dítě, se kterým si můžete manipulovat, jak se vám zachce, a začíná vnášet do běhu událostí svou vlastní krevní stopu.

Anita Blakeová roste, obrazně řečeno. Tedy alespoň v mých očích a kvalita jejích příběhů má jednoznačně vzestupnou tendenci. Stále má pevné morální zásady, ale přestala moralizovat. Tváří v tvář Larrymu a jeho zapálení pro věc a zatím nezjizvenému idealismu se občas přistihne, že hledí na svět stále cyničtějšíma očima. Také její vztah s Jean-Claudem, kápem místního upírstva, je čím dál komplikovanější a lechtivější. A o tom, že v milostné trojhře je navíc ještě vlkodlak Richard, o tom už by se raději nemělo mluvit vůbec.

Romantiky si při pátém setkání s Anitou příliš neužijeme, což ovšem neznamená, že by zábava na párty vázla. Kdo čeká tradiční klišé s balónky a dortem, bude nepochybně zklamán, a snad by ani neměl chodit. Na programu je obvyklé menu hororových pochoutek. Pěkně odleželí upíři, natvrdlí a samolibí policajti, co viděli upíra leda z rychlíku, sem tam šikovně pohozená mrtvola, nějaký ten litřík neředěné krve a spousta nejasností, to všechno tvoří nezbytné ingredience ponurého příběhu.

O hlavní hrdiny se bát nemusíme, smrt je ještě daleko. Na druhou stranu, když už jste jednou mrtví, člověk nikdy neví…

Laurell K. Hamiltonová již vcelku přesně ví, co má od Anity chtít a jak se bude v nepříjemných situacích její černovlasá hrdinka chovat. Dávno to není ta ztřeštěná osoba z prvního dílu, která místy jednala nelogicky nebo nepřirozeně. V Krvavém koleni už Anitě věřím každé slovo a trnu, kam se bude její osud ubírat v dalších dílech.

Pokud stejně jako já vytrváte ve čtení až do pátého dílu, rozhodně se vám to vyplatí. Ponecháme si tedy svoje stříbrné kulky, brokovnice a špikovací kolíky ještě o chvíli déle, při Smrtícím tanci je budeme určitě potřebovat.

Laurell K. Hamiltonová: Krvavé koleno (Anita Blake 5)
Originální název: Bloody Bones
Překlad: Pavel Toman
Nakladatelství: Triton
Obálka: Alžběta Trojanová
Rok vydání: 2009
ISBN: 978-80-7387-248-9
Vazba: brožovaná
Počet stran: 336
Cena: 238 Kč