Vláda soumraku Toma Lloyda

Skvěle propracovaný svět, uvěřitelné postavy, mocní polobohové, stateční hrdinové, nepochopitelní bozi, tajemní upíři, démoni, mágové, prastaré zlo… To všechno a mnohem více je skryto v pěti knihách povedené akční temné fantasy série Vláda soumraku od britského autora Toma Lloyda.

 

Pán bouří

V roce 2006 se Tom Lloyd (*1979) vydal svojí prvotinou Pán bouří. Hlavním hrdinou je mladík Isak, který je z prostého kočovného života nečekaně bohy vyzvednut do nejvyšší společnosti, aby se stal Krannem, nástupcem lorda Bahla a vládcem celé země Farlanu. Čtenář sleduje postupný přerod nevzdělaného a naivního Isaka v obávaného válečníka a nadějného šlechtice. Naneštěstí musí povinnosti vládce převzít předčasně po Bahlově násilné smrti. Tím je představen bělooký lord generál Styrax, první z Isakových úhlavních nepřátel.

Inspirace u mistrů žánru Raymonda E. Feista, Terryho Goodkinda, Davida Eddingse, či Roberta Jordana je naprosto jasná. K tomu se povedlo načrtnout zajímavý svět, kde nadpřirozeno hraje zásadní roli v životech běžných lidí. Například existují bohové a jejich moc závisí na množství věřících. Bohové mohou zvolit své šampiony a jim předat část své moci. Upíři vznikli jako boží trest. Démoni se neustále snaží opustit podsvětí. Čas od času se lidským rodičům narodí bělooké dítě. Je tak velké, že žádná matka takový porod nepřežije. Rasa bělookých žije jen pro boj, jejich zuřivost nemá u lidí obdobu a Isak je jedním z nich. Jde o gejzír nápadů a na jejich vyjmenování by byl potřeba samostatný článek.

Po řemeslné stránce odvedl Lloyd svoji práci takřka na jedničku. Čtenář je nenásilně proveden vytvořeným světem a jeho pravidly. Vyvaroval se šablonovitých postav, hloupých rozhovorů a i příběh dává smysl. Kamenem úrazu je zvolené tempo, snaha vyostřit děj co nejdříve a absence alespoň jedné uzavřené zápletky.  Forma tak převážila nad obsahem a čtenáři chybí souznění s hlavním hrdinou. Naštěstí se stále jednalo o nadprůměrnou fantasy a dostatek kupujících umožnil vznik druhého dílu.

Od českých čtenářů se po vydání snesla vlna kritiky na obálku. I když řada výtek k obrázku je určitě alespoň z části pravdivá, po porovnání s ostatní produkcí na našem trhu je možné zařadit jej k lepšímu průměru.

Hodnocení: 70 %

 

 

Posel soumraku

Nedá se určit, zda byl Lloydův záměr takový od začátku, nebo si pozorně přečetl kritiky své prvotiny a rozhodl se celkově změnit přístup. Každopádně vyznění knihy udělalo prudký obrat. Forma akční temné fantasy zůstala stejná, stejně jako svět, hrdinové i řemeslná práce s textem. Hlavní podstata změny je ve stylu vyprávění příběhu.

Z Isaka se stává pouze jedna z několika postav, které můžeme označit slovem „hlavní“, a přímo jeho postavě je věnována odhadem sotva pětina textu. Svět je popsaný daleko šířeji než v předešlé knize, nic si však neodporuje s dříve uvedenými fakty. Z Farlanu se tak stává jeden z mnoha států, které prosazují své zájmy. Přichází i osvěžující prvek, a tím je politika v praxi. Je to hybná síla našich dějin a i ve fantasy světě, kde existují různá království, musí určovat osudy národů i jednotlivců.

Aby toho nebylo málo, poznají čtenáři druhého osudového Isakova nepřítele Stín. Je to vlastně jakýsi stín/odraz bohů, který během milénií nabyl vědomí a rozhodl se získat všechnu moc bohů pouze pro sebe. Věky sbírá síly a manipuluje události ve svůj prospěch.

Ohniskem zápletky je město Scree, které si Stín vybral pro zahájení prvního z hlavních kroků svého plánu. Obyvatele města promění v krvežíznivý dav a vmanipuluje jej do střetu s částí vojska lorda Styraxe a Isakovými jednotkami. I když Isak se spojenci nepřítele porazí, těžko to lze nazvat vítězstvím.

Druhý díl byl jednoznačně krok správným směrem. Sice nesesadil současnou špičku v čele s G. R. R. Martinem, ale začal jim slušně dýchat na záda.

Hodnocení: 80 %

 

 

Vykradač hrobů

Třetí část je v celém příběhu nejzásadnější. Protagonisté už vědí, proti komu a čemu stojí. Musejí vymyslet, jak zastavit skvěle vycvičenou Styraxovu armádu a zničit Stín, který je prakticky nehmotným vědomým. To jim umožňuje poznat, jak nicotná je jejich šance na přežití. Zoufalá doba si žádá zoufalé činy a přesně takové jsou kroky hrdinů v této knize.

Tom Lloyd neusnul na vavřínech a přidal další atraktivní prvek. V dnešní době se mu říká tajná služba. Ano, špionáž, šíření dezinformací, plány za plány, profesionální vraždy klíčových osob a podobně.

Hodnocení: 80 %

 

 

 

 

Otrhanec

I když to nebývá zvykem, tak série Vláda soumraku má vlastně dva závěry, stejně jako dvě hlavní hrozby. Každé je věnována samostatná kniha.

V Otrhanci dojde ke střetu s vrahem Isakova mentora, který vybudoval nezastavitelnou armádu, s kterou má moc lehce porazit všechny ostatní panovníky. Však také při jeho zrození dali bohové Styraxovi do vínku vlastnosti nejlepšího stratéga a bojovníka na světě. Popsaná vrcholná bitva obránců s mnohonásobně početnějším nepřítelem je Lloydovým mistrovským kouskem. Ze stránek na čtenáře doslova dýchá syrovost, brutálnost, ale i odhodlání a hrdinství na obou stranách konfliktu.

Hodnocení: 90 %

 

 

Strážce soumraku

Mohlo by se zdát, že poslední díl bude pouze opakováním toho předešlého. Není tomu tak. Stín využívá, na rozdíl od nic nezastírajícího lorda Styraxe, daleko rafinovanější metody k získání neomezené moci a likvidaci svých protivníků. Jsou jimi víra v boha a příslib míru. Jde o dvě odlišné záležitosti a v našich dějinách zneužití ani jednoho není žádná novinka. Křížové výpravy či džihád jsou jasným příkladem zneužití víry. Pro anexi Sudet či Krymu zase posloužily jako záminky zachování míru a ochrana obyvatel. Šikovné propojení obou metod je hrozivé. Jako názorná ukázka může v současnosti posloužit Islámský stát.

Ani v závěrečné knize neztratila série nic ze své akčnosti a syrovosti.

Hodnocení: 90 %

 

Celou pentalogii lze považovat za popis konce jedné éry Lloydem vytvořené fantasy středověkého světa. Na rozdíl od Tolkiena, který pojal Hobita a Pána prstenů jako souboj dobra se zlem, je Vláda soumraku určená pro dospělé publikum. Nic není černobílé.

Tom Lloyd dokázal, že prostě umí napsat chytrou fantasy, která vyniká svojí komplexností. Je těžké určit, proč vzbudila v našich končinách tak malý zájem. Je to škoda. Její odmítnutí na základě průměrných obálek je poněkud snobské. Možná za to může první díl, na kterém jsou vidět dětské nemoci začínajícího autora. Nyní už je jasné, že se není čeho bát a zbytek počáteční zaváhání víc než vynahradí.

Hodnocení série: 90 %

Vydal: Fantom Print; 2008-2013