Jana Šouflová: Svitky z Londýnského mostu

Lodní kapitán Thomas Collinghan, druhorozený syn Corentina Collinghama ze St. Ives, přišel o všechno, když jeho domovský přístav postihla ničivá povodeň. Místo oslav vítězství nad piráty z ostrova Lundy truchlí nad ztrátou rodiny v domácnosti lenního pána, sira Davida Lindsaye.

„Chtěl jsi říct boží dopuštění, ale to je dost široký pojem. Co se stalo?“
„I velká tragédie nastala této noci a velkého nebezpečenství se můžeme obávati, neb jakýsi přisluhovač ďáblův se plížil tmou a…“
„Dost! Jacobe! Co se stalo? Krátce a stručně!“ 
Jacob polkl slinu a vyštěkl: „Vykradli mě!“ (str. 59)

Pár měsíců po této tragédii dorazí do Lindsayova díla rodinný lékař a londýnský koroner Lionet z Glastonbury s čerstvými zprávami z města nad Temží. Jednou z novinek je, že páni radní zvolili nového šerifa Londýnského mostu pro příští rok. Bohužel šerif John Horn bude mít komplikovaný úkol, neboť se v Temži za záhadných okolností utopil místní konstábl Aidan z Lambethu. Než se Thomas stačí rozkoukat, tak si Lionet i sir David usmyslí, že on je tím správným kandidátem na pozici konstábla Londýnského mostu. Vytrhne ho to z depresí a přinese na most dostatečně nestranný čerstvý vzduch. Lennímu pánovi se neodporuje, a tak Thomase čeká roční pracovní pobyt nad hladinou Temže.

Píše se rok 1306 a Londýnský most mezi centrem města a čtvrtí Southwark vře životem. Své zájmy tam mají šlechtici, obchodníci, cechy, měšťané i mniši. Do tohoto chaotického kotle příběhů, vzájemných vztahů i nejhlubší nenávisti přijíždí Thomas Collingham, spravedlivý, vytrvalý a odvážný nový konstábl, který bude doprovázet šerifa při výběru daní, kontroly měr a kvality zboží, střežení královských zákonů i řešení drobných sousedských rozepří. Thomas vykonává funkci podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, ale občas někomu šlápne na kuří oko nebo se zaplete do osobních konfliktů obyvatel mostu. Jeho nejlepším přítelem je zkušený a moudrý koroner Lionet a velice dobré vztahy má s bardem Weylinem. K ruce získal Thomas sluhu Finnbara. Zodpovídá se šerifu Johnu Hornovi, který poroučí i kapitánovi stráže v pevnosti a správci přístavu. Naopak většina obyvatel se má na pozoru před lichvářem a majitelem flotily malých loděk Williamem Shorem.

Svitky z Londýnského mostu obsahují čtyři detektivní příběhy spojené postavou konstábla Thomase Collinghama, z nichž každý končí jedním svitkem (zápisem se soudního slyšení a rozsudkem). Kniha začíná Cestou do Londýna, což je spíš menší seznámení s hlavním hrdinou. Poté už následuje Případ Desatera smrtí, kde konstábl s koronerem musí řešit nejen smrt námořníka z lodi La Godalle, ale i několikrát zabitého bezhlavého nalezeného u vchodu do kostela. Thomas musí vyšetřit i Případ kočky, která konala zázraky, jenž začíná smrtí místního ctihodného občana, zaviněnou splašenou kozou Mab. Případ ohnivého salamandra zasadí obyvatelům Londýnského mostu těžkou ránu a jen s největšími obtížemi se budou vzpamatovávat. Ovšem teprve Případ pěti tančících nebožtíků bude od konstábla vyžadovat všechnu odvahu a silnou vůli, protože mu půjde o život a bezpečnost jeho přátel. Banket tříkrálový slouží jako epilog pro celou knihu.

… a sochy dvou gryfů, ochránců mostu. Jeden z nich byl pozlacený a druhý černý. Říkalo se, že i on byl kdysi zlatý, ale zdobení z něj opadalo, když se potuloval ulicemi předměstí. Zpočátku jsem se této legendě smál, ale poté, co na mne začala mluvit useknutá hlava Williama Wallace a co mě vyděsil duch bratra Petra, dokázal jsem si představit gryfa na obchůzce. (str. 82)

Autorka Jana „Maffet“ Šouflová označila svou knižní prvotinu Svitky z Londýnského mostu jako lehce humornou pseudohistorickou fantasy ze středověkého Londýna. Využívá skutečných historických událostí, ale občas si je přizpůsobuje k obrazu svému. Při psaní se inspirovala vlastními zážitky z Anglie a stvořila pestrou paletu naprosto uvěřitelných lidských příběhů, které se protínají s lehkým nadpřirozenem. Její vyžití magie a bájných bytostí spíše připomíná knihy P. Gregory ze série Řád temnot než čistokrevnou fantasy plnou vlkodlaků a upírů ve stylu Zaklínačky Loty od Petry Neomillnerové nebo Sapkowského Zaklínače. První dva konstáblovy případy vypadají naprosto nemagicky, ale později začnou čáry a kouzla vystrkovat svoje růžky a neujde jim ani samotný Thomas.

Veliké plus pro čtenáře představují doprovodné ilustrace od Jany Šouflové, které v sobě snoubí humor a dokreslují chaotickou atmosféru Londýnského mostu. Z rukou autorky vyšla i velice podařená a poutavá obálka, ale není se čemu divit, když v nich má hojnou praxi. Jejími obálkami se může chlubit Medkův Dobrodruh, Lukačovičové Detektivní kancelář Sirius či sborník Legendy: Prokleté knihovny.

Velice podařené Svitky z Londýnského mostu představují úžasné čtení, pokud toužíte po svižné historické detektivce a není vám proti mysli menší míra magie, která ovšem průběh konstáblových vyšetřování nijak nenarušuje, ale naopak přirozeně doplňuje. Je docela škoda, že kniha není delší a případů není víc, protože Thomas Collingham a obyvatelé Londýnského mostu mají výborný potenciál.

Vydaly: Straky na vrbě, 2014