Andrew Fukuda: Hon
Nesmát se. Nepotit se. Neupozorňovat na sebe. A hlavně se s nikým nepřátelit. To jsou pravidla, kterými se ve světě, jejž ovládají upíři, řídí obyčejný chlapec Gen. Nyní má zjistit, co se stane, když pravidla poruší.
Gen odmala tají, že je obyčejný člověk, glupan, jak se jim ve světě upírů říká. Teď ale hrozí, že bude prozrazen. Byl totiž vybrán, aby se zúčastnil Honu, upíří zábavy, v níž vyvolení loví glupany. Jak dlouho se mu povede skrývat svůj původ? A co když poruší některé ze svých pravidel?
Andrew Fukuda si v Honu neodpustil určitou míru romantiky, víc se ale zaměřil na akci, napětí a drama. Autor přináší vlastní verzi upírů: tělo jim nepokrývá jediný chlup, mají dokonalý zrak, spí zavěšení na hácích a místo smíchu se škrábou na zápěstích. Nabízí se však otázka, proč upír s dokonalými smysly nedokáže vycítit glupana, ani když stojí poblíž něj – a právě díky tomu glupan Gen přežil tolik let v upíří společnosti, která glupaní maso považuje za pochoutku.
Hon je slibným úvodním dílem série, který přináší velkou míru akce a napětí a zdánlivě propracovaný alternativní svět, který ale při bližším zamyšlení vzbuzuje víc otázek, než dává odpovědí. Jak upíři převzali vládu nad světem? Odkud se vzali? To upíři opravdu vyhladili všechny lidi krom těch, které si hlídají pro své Hony? Proč se Gen vůbec snaží zapadnout do upíří společnosti? Proč neuteče? Jak to, že toho on sám o svém světě ví tak málo? To mu otec opravdu řekl jen ta pravidla, ale ne, co se stalo se světem, jak ho známe? Na žádnou z těchto otázek Hon neodpovídá. Je ovšem možné, že větší přiblížení světa, do nějž je příběh zasazen, přinese následující díl Kořist, který vyjde v říjnu tohoto roku.
Druhým negativem je samotný hlavní hrdina, který zpočátku působí poměrně nezajímavě, nudně a až zbaběle, což je na poli young adult literatury přecpané odvážnými, cílevědomými a rozhodnými hlavními hrdiny docela unikát. Gen ale postupně dospívá, a aby přežil, učí se myslet jinak, než jak byl celý život zvyklý.
Andrew Fukuda představuje svou vizi dystopického světa, který víc než co jiného připomíná upíří verzi Hunger games či Kingova Běhu o život. Inspirace zmíněnými romány je zde jasná a patrná, akční příběh je tak sražen neoriginalitou myšlenky. Pokud ale dáváte přednost netradičnímu pojetí světa a nadpřirozených bytostí a neodradí vás ani možný pocit „tohle už jsem někde četl/a“, pak si Hon nenechte ujít.
Vydal: Fragment, 2014
Navzdory (souhlasím) celkem nezajímavému hrdinovi se mi to celkem líbilo. Asi za to mohl fakt, že se autorovi pořad dařilo držet nějaké to napětí. A četlo se to raz dva.
To máš pravdu, přečetla jsem to za odpoledne.