Vicki Nelsonová – detektivky psané krví

Počátkem devadesátých let 20. století neměla paranormální literatura s upíry v hlavní roli u nás ani kdekoliv ve světě právě na růžích ustláno. Noční tvorové bývali v titulech, které se čas od času probojovaly na knižní trh a povědomí čtenářů, vykreslováni jako naše nejhorší noční můry, stačí vzpomenout postapokalyptický román Já, legenda od Richarda Mathesona nebo hororové Prokletí Salemu Stephena Kinga, případně na upíry čekala role nemrtvých gentlemanů typu literárního Barnabase Collinse z pera Marylin Rossové, hraběte Saint Germain od Chelsea Quinn Yarbroové nebo bezesporu nejslavnějšího z nich Louise z Interview s upírem od Anne Riceové.

Devádesátá léta přinesla zlom a první z vln souvislejšího zájmu o upíry jako hrdiny knih různorodějších žánrů. Zvolna se rozvíjel fenomén urban fantasy, v představivosti Laurell K. Hamiltonové se zrodila odbornice na netvory všeho druhu a oživovatelka mrtvých Anita Blakeová, Annette Curtis Klausová předběhla Stmívání o několik let s melancholickým Stříbrným polibkem a kanadská autorka sci-fi a fantasy knih Tanya Sue Huffová přišla s nápadem vstoupit na pole detektivního žánru a oživit ho prvky nadpřirozena v sérii  o soukromé vyšetřovatelce Vicki Nelsonové. První román ze série Krevní pouta se dostal ke čtenářům v roce 1991, k nám do Čech to celé sérii trvalo o něco déle, začala vycházet v roce 2009.

Kdo by od Krevních pout čekal rychlou akční jízdu a dnes oblíbené schéma paranormálních romancí, dočkal by se alespoň z části nepříjemného překvapení. Autorka nezapomněla pracovat s některými klišé (milostný trojúhelník, silná a nezávislá hrdinka), vycházela ale přitom z konceptu klasické detektivky staré školy a svým stylem její příběhy výsledně míří spíše do sousedství Noční strany Simona R. Greena nebo knih od Jima Butchera než k zmíněné Anitě Blakeové.

Tanya Huffová stvořila svou hrdinku Victorii Nelsonovou jako tvrdohlavou mladou ženu, která se narodila pro policejní práci a prakticky nezná nic jiného, alespoň do okamžiku, kdy jí lékaři diagnostikují vážnou oční vadu a Vicki je nucena své místo opustit. Místo zhroucení a rezignovaného čekání na úplné oslepnutí si jako další krok v životě zvolí založení soukromé vyšetřovací agentury, aniž by tušila, jak nezvratně se tím promění její osud a až dosud pevně racionální vidění světa. Vicki se brzy zaplétá do případů, které mají společnou jednu zásadní věc – nadpřirozené pachatele. A aby toho nebylo málo, místo jejího parťáka při vyšetřování si pro sebe zabere upír, a to ne bezvýznamná historická nula, ale Henry Fitzroy, nelegitimní syn Jindřicha VIII., který měl v 16. století solidní šanci stát se králem Anglie. Na stránkách Krevních pout jeho postava znovu ožívá v podobě okouzlujícího spisovatele románů pro ženy, Vickiina přítele, ochránce a v neposlední řadě konkurenta v souboji o její přízeň. Detektiv Mike Celluci, bývalý kolega Vicki a příležitostný milenec, má sice dlouho problémy přijmout existenci čehokoli přesahujícího hranici lidských smyslů, ale svoji pozici nehodlá přenechat upírovi snadno. Jindy víc než rozhodná Vicki si v jejich případě naprosto neví rady a raději soustředí veškerou pozornost na vyšetřování podivných událostí v ulicích Toronta než na svůj milostný život. Na nedostatek práce si rozhodně nemůže stěžovat.

Knižní série Krevních pout obsahuje celkem pět románů, které vycházely v rozmezí let 1991 – 1997. Autorka k nim mnohem později přidala ještě sbírku povídek (2006) a ve stejné době dopsala i volně navazující trilogii Smoke Books o osudech Tonyho Fostera, bývalého kluka z ulice, jemuž setkání s Vicki a Henrym změnilo život a jenž teď zkouší štěstí ve Vancouveru jako asistent produkce při natáčení populárního seriálu o upířím detektivovi. Ani zdánlivě nevinná práce se ale neobejde bez zásahů nadpřirozena. Tuto trilogii románů pod názvy Kouř a stíny, Kouř a  zrcadla a Kouř a popel v současné době chystá pro české čtenáře nakladatelství Brokilon, které se také postaralo o česká vydání všech dílů Krevních pout.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Ian vrazil ruce hluboko do kapes a zamračeným pohledem přelétl prázdné nástupiště metra.*  

Úvodní román Krevních pout Cena krve začíná nekompromisně – smrtí. Vicki Neslonová, soukromé očko a bývalá členka torontského oddělení vražd se stane jedné noci svědkyní záhadné brutální vraždy mladíka, kterému někdo vysál z těla veškerou krev. Zoufalá přítelkyně oběti si Vicki brzy najímá na vyšetření celého případu a dopadení vraha, o němž je přesvědčená, že musí být skutečným upírem. Vicki v takové věci nevěří, ale do případu se přesto pouští s veškerou vervou i díky pocitu viny, že pro záchranu oběti nedokázala udělat víc. Snaží se uplatnit své konexe u policie a žádá o pomoc bývalého parťáka Mike Cellucciho. Všechny stopy však končí ve slepých uličkách, alespoň do chvíle, než vrah znovu zabije. Tehdy na novém místě činu Vicki uvěří v existenci věcí mezi nebem a zemí, když se její cesta  poprvé zkříží s Henry Fitzroyem. Henry je sice skutečný upír, ale ne hledaný vrah, naopak se snaží po pachateli pátrat na vlastní pěst, protože publicita a zájem novinářů o nadpřirozeno nikdy nesvědčila jeho snaze o klidný a nenápadný život. Ten ale nyní tak jako tak bude muset opustit a spojit své síly se smrtelníky, aby zastavili řádění démona, který se snaží skrz krvavé oběti prodrat na tento svět.
 
Dorůstající měsíc visící nízko nad obzorem dokázal proměnit i pěstěnou a poklidnou zemědělskou krajinu v tajemnou zemi stříbrného světla a stínů.*

Stopy krve nabízejí druhou zastávku na cestě odhalování světa nadpřirozených bytostí usazených v ulicích Toronta a okolí. Po staletí žila místní komunita vlkodlaků v klidu a míru bezpečně ukrytá na odlehlé farmě. Nyní někdo jejich tajemství odhalil a systematicky masakruje jednoho člena  po druhém. Není divu, že se v zoufalství obrátí na Henryho Fitzroye s žádostí o pomoc a ochranu. Ani staletí starý upír ale nevyhraje válku proti slunečnímu světlu, a tak si na pomoc přibírá Vicki a společně odjíždějí na venkov s pevným odhodláním vyřešit případ dřív, než vrah dokončí svůj děsivý plán. Začíná závod s časem.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Po nějakou dobu byl téměř při vědomí.*

Po démonech a vlkodlacích čeká na Vicki a její přátele v Liniích krve protivník jako vystřižený  z hororových filmů – prastarý egypský velekněz. Zlo po tisíciletí uzavřené v sarkofágu, který nikdy nebyl určen k znovuotevření, trpělivě čekalo na novou šanci a dočkalo se jí právě ve chvíli, kdy do egyptologického oddělení torontského muzea dopravili nejnovější vědecký objev na prozkoumání. Pečeti a kouzla na staré rakvi byly prolomeny a pomstichtivá mysl zbavená pout dostala příležitost převzít vládu nad těly nic netušících obyvatel města. Jen tři z nich tuší, že je něco špatně. Henryho trápí noční můry, které by jako upír nikdy neměl mít, znepokojený Mike vyšetřuje případy záhadných úmrtí a na Vicki zůstává, aby si všechny stopy spojila dohromady, uvěřila a zastavila oživlou mumii. Čas se nemilosrdně krátí.

„Paní Simmonsová? Tady Vicki Nelsonová, soukromá vyštřovatelka z Toronta.“*

Čtvrté pokračování Spojení krve bylo původně zamýšleno jako konec série. Vicki Nelsonová v něm obdrží zprávu, kterou žádný z nás dostat nechce, její matka zemřela na zástavu srdce. Otřesená Vicki se vydává do Kingstonu zařídit věci okolo pohřbu, ale to co zprvu vypadá pouze jako osobní tragédie, se změní v něco mnohem děsivějšího v okamžiku, kdy tělo Vickiiny matky záhadně zmizí. Někdo z místní univerzity je odhodlán za každou cenu odhalit tajemství života a smrti a neváhá pro své strašlivé experimenty používat nevinné oběti. Klasický příběh o  Frankensteinovi tím dostává nový rozměr. Zůstává na Vicki, aby se spolu s upírem Henrym a detektivem Celluccim pokusila odhalit, kdo za celou hrůznou věcí stojí. Oba muži se ani nyní nepřestávají snažit vyhrát Vickiino srdce, veškeré spory ale zůstanou stranou ve chvíli, kdy je třeba se postavit společenému nepříteli a přežít.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

„Jak se cítíš?“*

Dluh krve, poslední díl Krevních pout, znovu otvírá uzavřenou kapitolu Vickiina života a oživuje staré rány. Oproti svému slibu se na ni obrací upír Henry s žádostí o pomoc. O každém soumraku se probouzí ve společnosti sice nehmotného, ale velmi rozuřeného a ne úplně bezmocného ducha, který po něm z neznámých příčin žádá spravedlnost a potrestání svého vraha. Ani v závěrečné knize tedy nechybí prvek nadpřirozena, těmi skutečnými zločinci jsou zde ale obyčejní lidé, neštítící se ničeho, pokud jsou odměnou peníze a moc nad zoufalstvím jiných. Zůstane na nadpřirozenu, aby se postaralo o dopadení viníků a sjednání spravedlnosti.

Závěrečná povídková sbírka Krevní banka nabízí kolekci krátkých příběhů, z nich každý ukazuje známé hrdiny v trochu jiném světle, někdy vážně, jindy s humorem, útržky z minulosti se střídají s jejich současnými životy a všechny dohromady znamenají poslední tečku za celým jedním fantastickým světem. Anebo také ne. S upírem Henrym se čtenář potkává ještě ve Smoke Books, novou vlnu popularity knihám přinesla jejich volná adaptace v podobě televizního seriálu Blood Ties, na němž Tanya Huffová spolupracovala v roli scénáristky a který se natáčel v letech 2007 a 2008 pro kanadskou televizní stanici CBC. V Americe ho diváci mohli sledovat na stanici Lifetime, u nás jeho obě řady vysílala AXN.

Od vydání prvního dílu Krevních pout uplynulo víc než dvacet let a upírům se dnes v literatuře věnuje větší pozornost než kdy jindy, příběhy o Vicki Nelsonové přesto zůstávájí v jejich rámci  poměrně netypické a originální. Tanya Huffová obdařila svoji hrdinku suchým humorem a nechala ji hledat vlastní cestu bludištěm spletitých kriminální zápletek i vlastního nitra. Prokázala talent a cit pro vykreslení mezilidských vztahů a tvorbu živých a podmanivých charakterů bez potřeby stvořený svět příliš komplikovat a odvádět pozornost od kvality vyprávění, které má víc než co jiného za cíl vzdát hold klasickým nadpřirozeným monstrům – upírům, vlkodlakům, mumiím, duchům a zombií. Výsledkem jsou intenzivní a napínavé urban fantasy romány.

*Úvodní věty každého z dílů.

Původně vyšlo na webu Časopisu XB1.