Rozhovor s redaktorem X: Renča

A na závěr Renata Heitelová. Who? Me?

Tak začněme zlehka, odkud jsi?
Z města nedaleko slovenských hranic, které v poslední době asi nejvíc proslavili Tomáš Berdych, Markéta Irglová a už více než dvě desítky let kapela Mňága a Žďorp (jedna z mála, co občas poslouchám). Ano, hádáte správně, jde o Valašské Meziříčí.

Čím se živíš v „civilním životě“?
Od absolvování EkF VŠB v Ostravě v roce 2002 pracuju na kumulované funkci účetní/personalista/ekonom v menší firmě. Dnes nějak nechápu, co mě vedlo ke studování ekonomie, protože mě to moc nebaví. Ale živí mě to.

Jak ses dostala k žánru SFFH?
Prvně přes filmy a seriály (Highlander, Terminátor, Star Wars, Matrix, Buffy), knih ze žánru jsem až do roku 2007 četla minimálně a spíše náhodně (Poslední člověk, Neviditelný, Dracula, Frankenstein), ale pak jsem se na webu buffy-angel.org dozvěděla o tehdy téměř neznámém Stmívání a na primeval-slayer.com o Anitě Blakeové (díky, Símo) a byla jsem nenávratně chycena ve světě fantazie, ve kterém se pohybuji dodnes. Nejradši mám žánr urban fantasy, takže děkuji Fantom Printu, že nás čtenáře tak bohatě a kvalitně zásobuje. Přečetla jsem i pár upírských knih pro teens, ale to mě tak nebaví a navíc mi přijde, že se to hodně podobá jedno druhému. Ale asi je to věkem, prostě mám radši hrdiny, kteří jsou mi věkově bližší. Abych si udržela přehled o přečtených knihách, zaregistrovala jsem se na Legii (díky, Alraune).

Vzpomeneš si ještě, kdy a jak jsi web Děti noci objevila?
Děti noci jsem objevila někdy v létě 2007, protože jsem hledala informace o dalších knihách s upírskou tématikou. A díky Dětem noci se tak vrhla na tvorbu Jenny Nowak, které jsem propadla :) Pak jsem web navštěvovala pravidelně, a když v roce 2008 vzniklo fórum, tak jsem se zaregistrovala. Byla jsem ráda, že jsem konečně našla lidi, se kterými můžu diskutovat o přečtených knihách. V mém přímém okolí tenhle žánr nikdo nečetl, ale už jsem nakazila dva kolegy v práci, kterým knihy půjčuju. Oni však nemají jako já potřebu se k nim vyjadřovat a diskutovat někde veřejně na fórech, ani třeba číst recenze.

Zkus jmenovat tři knihy, které tě nejvíc ovlivnily.
Můj čtenářský život je poměrně pestrý, a tomu odpovídají i tři knihy, které mne nakoply žánrově dál. V dětství to byly mayovky – tedy Vinnetou a spol. Tam jsou tak černobílé postavy, že vás to prostě podobně jako pohádky naučí rozlišovat dobro a zlo, což je pro dítě fajn. Někdo poukazuje na Mayovu rasovou nadřazenost, která je vyjádřena vždy vyhrávajícím bílým mužem, ale já bych naopak řekla, že tyhle knihy mi pomohly být mnohem víc open-minded k jiným náboženstvím a národům.

Později jsem naopak hledala hrdiny, kteří se pohybují na hraně světlé a temné strany síly, kteří čelí svým vnitřním běsům, kteří jsou dobří a zlí zároveň. Příkladem toho může být Heathcliff z Na větrné hůrce či Michael Corleone z Puzova Kmotra (knihy o mafii se mne taky držely dlouho). No a od toho už je jen krůček k upírům a vlkodlakům, protože právě v nich se většinou obě stránky povah snoubí.

Hamiltonové a její Anitě vlastně můžu poděkovat i za to (a potažmo Tritonu, že dělal tak dlouhé přestávky ve vydávání knih :-) ), že jsem se odvážila číst knihy v angličtině. Dnes mám za sebou nepočítaně titulů, to bych před pár lety rozhodně netipovala (angličtinu jsem měla ve škole naposledy v r. 1998, takže to byla dost dlouhá přestávka). Anitě však děkuji i za další posun ve svém uvažování. Všimli jste si, jak ona stále posouvá hranice toho, co považuje za normální a běžné? Opravdu bych si dřív nemyslela, že budu tak v pohodě číst třeba o mileneckém vztahu osob stejného pohlaví. Dnes to beru jako běžné (Noční běžci, Smoke Books ad.), i když jako ženská raději čtu o chlapech :)

Tvé tři nejoblíbenější filmy/seriály?
Své seriálové období jsem měla jako náctiletá v 90. letech (Akta X, Nikita, Přátelé, BH90210), v současnosti televizi a seriály nesleduji skoro vůbec, až na ty upírské :) A samozřejmě jsem si letos nenechala ujít Hru o trůny, to byla prostě nádhera. Pár oblíbených filmů jsem už jmenovala ve třetí otázce, kromě nich je to třeba Kmotr, Amadeus a z nedávné doby Ať vejde ten pravý.

Jak moc potřebuješ ke svému životu hudbu a co nejradši posloucháš?
Odpověď je podobná jako u předchozí otázky. Nevím, zda je to tím, že hudbu člověk nejvíce vnímá v pubertě, tenkrát jsem sledovala MTV, různé hudební pořady, neustále měla v magneťáku čistou kazetu, abych mohla nahrávat, kdyby v rádiu hráli nějakou oblíbenou písničku :D Dnes si CD pouštím jen velmi zřídka a současnou hudební scénu téměř neznám. Protože nesleduju večerní televizní zprávy, mám kvůli nim v práci přes den naladěn Radiožurnál, abych nebyla mimo dění, a tam pouští jen osvědčené hity jako kulisu ke zpravodajství, což mi vyhovuje. Co jsem v posledních letech házela častěji do přehrávače, byli třeba Katka Koščová a Peter Cmorík, ale líbí se mi i některé songy od Pink.

Co tě na webu Děti noci nejvíc zajímá, co tě tu drží?
Drží mě téma nesmrtelných nočních tvorů, kterému jsem propadla, a lidi stejně zatracení, se kterými můžu diskutovat o takových blbostech, jako jsou třeba vysunovací špičáky a způsob proměňování vlkodlaka :))

Co ti web dal či vzal?
Vzal mi čas, který bych stejně věnovala jiným nedůležitým činnostem, a dal mi neskutečně mnoho. Když jsem tu jako fanoušek před čtyřmi lety zavítala, tak jsem si rozhodně nepředstavovala, že tu budu později sama psát články, natož recenzovat knihy. Za nakopnutí děkuji jak Magiere a Dark Knightovi, tak Robertu Pilchovi, který mi poslal první recenzák před dvěma lety. Na to navázalo recenzování pro Fantasyi a Sarden, zapojení se na webu Pevnosti, korektury Anity a dalších knih, prostě řada událostí, ke kterým bych se nedostala bez začátků na Dětech noci a bez získání určité dávky sebevědomí. S tím vším souvisí další věc – seznámení se se stejně zaměřenými lidmi, se kterými jsem se díky FF setkala i osobně.

Co čekáš, že se na webu změní za 5 či 10 let? Bude tu ještě? Budou se o tuto tématiku lidé stále zajímat?
Téma upírů a vlkodlaků zažívá v posledních letech neskutečný boom, na kterém se vezou nakladatelé i filmaři, takže teď vychází spousta knih, o kterých tu můžeme psát, a sem tam film či seriál. Sama se zajímám o tenhle typ literatury a filmů asi 20 let, ale chápu, že pro někoho je to jen náhodný zájem, co mu vydrží pár měsíců či let. Na webu i na fóru se někteří lidé vytrácejí a přicházejí noví, pár nás tu ale je už nějaký ten pátek. Web tu bude snad tak dlouho, dokud budou redaktoři mít zájem pro něj psát a fanoušci ty články číst.

Tím vyzývám všechny, kteří mají zájem psát pro Děti noci, ať klidně zkusí nějaký článek, filmovou recenzi či povídku sami napsat a poslat mi to. Když to bude fajn, ráda zveřením na webu. Možná taky jen potřebujete nakopnout, jako před pár lety já ;)

Články redaktorky