Anita Blake 3: Cirkus prokletých

Úryvek ze třetí knihy o oživovatelce zombií Anitě Blakeové Cirkus prokletých od Laurell K. Hamiltonové. Uveřejněno s laskavým svolením nakladatelství Triton.

Moje vybavení na upíry zahrnovalo upilovanou brokovnici nabitou stříbrem, kůly, dřevěnou palici a dost křížů a svěcené vody na to, aby se upír utopil. Naneštěstí moje vybavení na upíry odpočívalo ve skříni v ložnici. Dřív jsem ho vozila v kufru – kromě té upilované brokovnice, která byla vždycky ilegální.

Kdyby mě chytili s tímhle vybavením a bez soudního příkazu k exekuci, šla bych automaticky sedět. Sotva před pár týdny nabyl účinnosti nový zákon. Má zabránit některým přespříliš horlivým popravčím, aby někoho zabili a pak řekli jen: „Jé, promiňte.“ Mimochodem, já nepatřím mezi ty přespříliš horlivé. Vážně ne.

Asi tak kilometr a půl před nemocnicí vypnul Dolph sirény. Naše auto zajelo na parkoviště tmavé a tiché. Policejní auto za námi nás následovalo. Další takové už na nás čekalo na místě. Dva policisté se krčili za autem, zbraně v rukou.

Vyhrnuli jsme se z tmavých aut, pistole připravené. Cítila jsem se, jako by mě zavlekli do nějakého filmu s Clintem Eastwoodem. Nikde jsem neviděla auto Johna Burkeho. Což znamenalo, že John se díval na svůj pager častěji než já. Jestli je ten upír bezpečně za kovovými zdmi, tak slibuju, že budu okamžitě reagovat na všechny zprávy na pageru. Prosím, jen ať mě to nestojí cizí životy. Amen.

Jeden z uniformovaných policistů, kteří na nás čekali, se přikrčený přesunul k Dolphovi. „Nic se nepohnulo od chvíle, co jsme dorazili, seržante.“

Dolph přikývl. „Dobře. Zvláštní jednotky tu budou, jakmile se k tomu dostanou. Jsme v pořadí.“

„Co tím chceš říct, že jsme v pořadí?“ zeptala jsem se.

Dolph se na mě podíval. „Zvláštní jednotky mají stříbrné kulky a dorazí sem, jakmile to půjde.“

„Budeme na ně čekat?“ zajímala jsem se.

„Ne.“

„Seržante, když řešíme situaci zahrnující nadpřirozeno, máme počkat na zvláštní jednotky,“ namítl uniformovaný policista.

„Pokud patříme k místnímu oddělení pro supernaturální trestnou činnost, tak ne,“ zarazil ho Dolph.

„Měli byste mít stříbrné kulky,“ ozvala jsem se.

„Mám v plánu nějakou zabavit.“

„Zabavit. Vážně užitečné.“

„Jsi civil. Počkáš venku. Takže neremcej.“

„Jsem také zákonná popravčí upírů pro stát Missouri. Kdybych reagovala na zprávu na pageru, místo abych ji ignorovala, protože jsem chtěla naštvat Berta, tak by ten upír už měl kůl v srdci a nemuseli jsme tu být. Nemůžeš mě z toho vynechat. Je to víc moje práce než vaše.“