Rubrika: Rozhovory

Když jsem se dozvěděl, že autorovi dilogie Tanec papírových draků a spolueditorovi vanilkovým cukrem nasáklé vánoční antologie Krev, monstra a cukroví vychází nová kniha, zašel jsem na jatka pro koňskou hlavu a poslal mu ji se vzkazem: Vážený autore, oficiálně vás žádám o rozhovor pro webové stránky Děti noci. Petr Brožovský se nebojí ani uříznutých koňských hlav, ani stárnoucích redaktorů, výsledkem je tedy rozhovor, který snad za tu koňskou hlavu stojí.

S Jelou Abasovou jsem si povídal o tom, že napsat a vydat arcanepunkový román není zdaleka tak šílené, jak by se podle jeho názvu mohlo zdát.

K příležitosti vydání sbírky hororových povídek S plísní na rtech mám tu čest vyzpovídat Petra Bočka, autora, jenž navázal na odkaz legendárního Miloslava Švandrlíka, dokonale spojujícího horor s humorem.

„Preferuju dobré konce. Tedy ty, kde je utrpení pomstěno,“ říká spisovatelka Petra Klabouchová.

V upoutávce na její prvotinu Týden v Nejistotě se píše, že by mohla bavit fanoušky Zaklínače, a já jsem měl zase při čtení pocit, že se Ivě Sušické při psaní některých scén a dialogů vznášel nad ramenem duch Johna Morressyho. Kteří autoři tedy inspirovali Ivu Sušickou, jaké knihy čte a co jí vedlo k tomu sednout ke klávesnici a stát se autorkou?

Obsáhlá sci-fi sága Mycelium je uzavřena, osmý díl už je k dostání i jako audiokniha. Její autorka – cenou Magnesia Litera oceněná spisovatelka a také výtvarnice Vilma Kadlečková chystá z argenitového světa další příběh. O čem bude, jak je těžké držet si odstup od knih, které jsou srdeční záležitostí, nikoli komerčním projektem, a jak se z původní šedesátistránkové povídky stala osmidílná sága?

K příležitosti vydání románu Tam uvnitř a novely V zapomnění jsem si připravil několik záludných otázek pro propagátora a velkého milovníka hororového žánru Honzu Vojtíška.

„Dokud nejsi příliš starý na překračování hranic žánrů, jsi příliš mladý na smrt.“ Sedíme v imaginární hospodě, z imaginárního jukeboxu nám hrají Jethro Tull písničku Too Old to Rock ’n’ Roll: Too Young to Die a povídáme si nejen o dracích, kněžkách a bestiích, ale také o psaní.

Ráda bych představila českou spisovatelku sci-fi a fantasy žánru Marii Domskou. Její zjevení na nebi české fantastiky sleduji od roku 2018, kdy jsem jako porotkyně Ceny Karla Čapka zaznamenala extrémně z průměru vybočující sci-fi novelu Kchrat, z které se v průběhu dalších let vyklubaly dva komplexní romány Nejasné hranice a Skryté ultimátum, včetně hromady krátkých povídek z téhož prostoru.

Rád bych představil vycházející hvězdu slovenské žánrové literatury. Nedávno mu vyšel debutový povídkový román Mračná nad Žilinou a pozorní čtenáři jeho jméno již mohli zaznamenat v prestižních slovenských literárních žánrových soutěžích a několika antologiích. Zpovídaným není nikdo jiný než Miňo Tichý.

Byť se Madla Pospíšilová Karasová věnuje zatím spíše kratším literárním útvarům, její nápady a příběhy probouzí diskuze a hlavně emoce. Po drsné novele V pekle jsme všichni Hébert autorka znovu dokazuje, že se nebojí jít až na dřeň a žádné téma jí není cizí. Jaké je psát těžká témata? A co autorka chystá do budoucna?

„Hrozně rád maluji tváře lidí, tvorbu různých monster a příšer úplně miluji a krajiny jsou zase snadnější na malování.“