Na titulu stará fordka, drsně se tváří chlápek se samopalem, v pozadí upír, navrch takřka vše vysvětlující podtitul Vampire files a první slova první kapitoly jsou Chicago, léto 1936. Co víc si může milovník drsných gangsterek Ameriky třicátých let a upírů přát? Snad jen jediné. Najít za hezkou fasádou i kvalitní a dobře odsýpající příběh.

Zrovna se mi dostala do ruky mini knížečka od Jiřího Kulhánka s prostým a vše říkajícím názvem Povídky o docela zvláštních rozměrech cca 8×9 centimetrů. Tato publikace obsahuje dvě povídky a celá má 80 prťavých stránek.

Píše se počátek našeho letopočtu a na scéně se znovu objevuje vlkodlačice Kroana, jejíž první dobrodružství bylo zároveň i první knihou, která byla vydaná jako příloha časopisu Pevnost.

Petra Neomillnerová toho v poslední době vydala docela dost. Ale mám dobrou zprávu. Obavy, že její rázné hrdinky musí být na jedno kopyto a tudíž vám brzy splynou v jednu, můžete klidně zavrhnout.

Kniha Sanctum od Markuse Heitze ve mě neprobouzela nic dobrého. Už před přečtením jsem se říkal, že jde jen o další natažené pokračování. Sanctum je totiž druhým dílem knihy Ritus. Ritus bych sice vynášel až do nebe, ale druhého dílu jsem se bál. Co přinese nového?

Takřka třísetstránková kniha za cenu 60 Kč? Nemožné! Zvláště v dnešní době, řekne si každý. Naštěstí se tak poprvé stalo díky spolupráci časopisu Pevnost a vydavatelství Wolf publishing. Jaká tedy je knižní příloha Pevnosti od Zdeňka Žemličky? Podívejme se jí na vl(kodla)čí zoubek.

Poslední kniha Jiřího Kulhánka sice překvapivě neobsahuje upíry, za to o pořádnou akci si starost dělat nemusíte. Proto z úcty k autorovi uvádíme recenzi na jeho knihu, která s dětmi noci nemá nic společného.

Oživovatelka zombií a popravčí upírů Anita Blakeová je zpět. Druhý románový příběh z pera Laurell K. Hamiltonové nás opět zavádí do St. Luis, které se od města známého v našem světě liší tím, že se po jeho ulicích běžně pohybují upíři, lykantropové nebo ghúlové.

Máte rádi upíry? Obdivujete jejich eleganci a styl? Pokud ano, tak Anite Blakeová se nejspíš nestane vaší oblíbenou hrdinkou. Jejím heslem totiž je: „Já s upíry nechodím. Já je zabíjím.“ Pokud si přečtete knihu Provinilé slasti, pochopíte proč.

Předchozí kniha Doušek věčnosti nesplnila moje očekávání, a tak jsem byl velmi zvědavý, zda Petra Neomillnerová bude pokračovat v jeho duchu, nebo zda naváže na daleko lepší první díl Sladká jak krev.

Recenze na špatnou knihu se píše neobyčejně snadno a stejně dobře se píší recenze na dobré knihy, ale hodně špatně, alespoň mně osobně, se píší recenze na knihy jako je Doušek věčnosti. V některých ohledech splnila druhá kniha ze série o Tině Salo má očekávání, ale v některých byla zklamáním. Tak pěkně popořádku.

Tento cyklus má tak trošku speciální postavení. Kdo ho zná a má ho rád, toho žádná recenze na světě neodradí od koupě. Ti, kteří tvorbu paní Nowak nemusí, se jí stejně vyhýbají obloukem a také žádné recenze nepotřebují. Takže je tato recenze vlastně zbytečná. Ale počkat, třeba existují i čtenáři, kteří ještě o tvorbě Jenny Nowak nic neví a mohla by je zajímat.

Copy Protected by Chetan's WP-Copyprotect.

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

Cookie je krátký textový soubor, který navštívená webová stránka odešle do prohlížeče a následně uloží na váš disk. Ukládají se různé informace a nastavení, určená k lepšímu načítání webu, započítání do číselníků počítadla návštěvnosti, nebo v případě stránek s reklamním obsahem, vyhledá podle jiných již uložených cookies, reklamu přímo pro vás. Jak jste někde hledali novou pračku, vyskočí na vás pračky na každém webu, který si reklamou přivydělává.
Více informací naleznete na odborných stránkách, u tetičky WIKI, nebo strýčka Googla.

S pozdravem
Děti noci

PS: U nás pračky ani jiná zařízení nenaleznete :)

Zavřít