Poison City – Kde jsou hranice tvůrčí svobody?

Tecuja Cucui v manze Poison City pokládá otázku, kde jsou hranice tvůrčí svobody a kam až smí zajít systém, aby nás před jejími důsledky ochránil.

Kvůli velmi kontroverznímu tématu patří Poison City k těm dílům, která zanechávají hluboký dojem a podněcují čtenáře k zamyšlení. Může násilí v díle ovlivnit čtenáře? Do jaké míry je třeba chránit mládež před takzvanými „podvratnými“ díly? Tecuja Cucui, jehož manga Manhole byla v některých částech Japonska cenzurována, se na základě vlastních zkušeností zabývá těmito citlivými otázkami.

Autor zasadil příběh do Tokia, které se v roce 2019 připravovalo na olympijské hry. Aby bylo město očištěno od všech škodlivých vlivů, které by snad mohly narušit pozitivní obraz pořádající země, byla zřízena cenzurní komise, jejímž úkolem bylo omezovat, ba dokonce zakazovat kulturní díla považovaná za škodlivá pro mládež. Cenzura se týkala všeho: filmů, mang, knih, videoher… Velká část obyvatelstva navíc toto cenzurní hnutí podporovala, a dokonce se na něm aktivně podílela.

Právě v tomto velmi napjatém období se mladý mangaka Mikio Hibino pokoušel prorazit s hororovou postapo mangou Dark Walker. Příběh čtenáře velmi rychle vtáhne a tuto strhující mangu už nebude moci odložit. Možnost sledovat Hibinovy úvahy o povolání mangaky čtenáři ukazuje, že být tvůrcem komiksů je velice náročné povolání, protože může být spojeno se spoustou morálních dilemat. Mangaka je nucen ve svém díle provést změny a některé z nich je ochoten akceptovat, protože vše je podrobeno důkladné kontrole. Chce být mangakou, který píše, aby si vydělal na živobytí, nebo mangakou, který chce vyprávět SVŮJ příběh i za cenu, že bude zakázán a jeho kariéra ohrožena?

Tecuja Cucui vychází z vlastních zkušeností s cenzurou. Ukazuje, byť ve fiktivním příběhu a mnohdy s velkou zkratkovitostí a slušnou dávkou klišé, jak funguje byznys s mangou v Japonsku a také jakému tlaku je vystaven. Klišé a zkratky, které používá, však skvěle slouží k ilustraci toho, jak je celý systém kontroly pokrytecký. I ve scénách, kdy se Hibino setkává s americkým nakladatelem, nebo naráží na některé kontroverzní kauzy, odkazuje Tecuja Cucui na skutečné události.

Stále jde však o mangu a částečně o alegorii, proto čtenář musí přistoupit na autorovu hru s odkazy na Kafku či Mechanický pomeranč. Pokud se nad nimi čtenář zamyslí, v konečném důsledku do kontextu perfektně zapadají.

Poison City však není jen podnětem k zamyšlení: nabízí také nesmírně poutavý příběh, v němž se prolíná reálný svět s pasážemi z mangy Mikio Hibina.

Co se týče kresby, je Poison City nejpropracovanější mangou, kterou Tecuja Cucui dosud vytvořil. Najdeme zde jeho charakteristický styl kresby, který byl již v jeho předchozích dílech velmi realistický, nyní je však mnohem propracovanější a detailnější. Jeho postavy a jejich nadpřirozeně věrohodné výrazy jsou prostě ohromující. Zaznamenáme dokonce i důkladnější práci na pozadích, což mu v minulosti někdy mohlo chybět. Cucui jako mangaka stále zraje a je to znát. Jedno je každopádně jisté: díky své schopnosti přimět čtenáře prostřednictvím svých thrillerů k zamyšlení se etabloval jako jeden z mistrů seinen mangy.

České vydání je opatřeno zasvěceným doslovem překladatelky Anny Křivánkové (spoluautorky knihy Planeta Nippon), který může posloužit jako stručný vhled do dějin cenzury komiksů jak v Japonsku, tak i v USA. Zároveň se dá vnímat také jako polemika s autorovým pojetím celého problému.

Poison City je navzdory drobným výtkám jednou z nejlepších mang, které nakladatelství CREW dosud vydalo. Rozhodně ji tedy doporučuju všem čtenářům, pro které není manga jen spotřebním zbožím, ale hledají v ní i něco navíc.

Vydala: CREW, 2026
Scénář a kresba: Tecuja Cucui
Překlad: Anna Křivánková
Vazba: brožovaná
Tisk: černobílý
Věkové doporučení: 15+
Počet stran: 448
Cena: 499 Kč