John Scalzi: Válka starého muže

Nehodlám umřít starý. Dostanu šanci umřít mladý a zanechám po sobě krásnou mrtvolu. No není zajímavé si tohle říct na sklonku života?

Johnu Perrymu před osmi lety zemřela milovaná žena, a tak v den svých pětasedmdesátin udělá velký krok do neznáma a podepíše smlouvu na deset let vojenské služby – tak začíná tato kultovní military sci-fi. Spolu s partou podobných důchodců prochází výcvikem s vědomím, že nekonečné nelítostné boje s mimozemšťany si vybírají svou daň a většina vojáků se konce služby nedožije.

Lidstvo se dostalo na takovou úroveň, že už dvě stě let kolonizuje obyvatelné planety ve vesmíru. Vše je v rukách Koloniální unie, která posílá pomocí vesmírných výtahů připomínajících pohádkový fazolový stonek jak kolonisty (převážně z přelidněných zemí jako Indie), tak nové brance do vesmíru. Je potřeba stále nových a nových kolonistů i vojáků. Lidé nejsou totiž jediní dravci ve vesmíru, ale jsou stejně „nelidští“ jako jakýkoli jiný mimozemský druh a nezůstávají nikomu nic dlužni, tím pádem je spotřeba živého materiálu nesmírná. Proto Koloniální obranné síly (KOS) verbují do armády důchodce z matičky Země. Geniální.

Dovedete si představit postradatelnější pozemšťany, přitom s mnoha lety životních zkušeností, s ohromnou vůlí žít a s vědomím, že je za co bojovat – to devatenáctiletému nevysvětlíte. Kdo jiný by dobrovolně a radostně narukoval než ten, kdo už nemá co ztratit a čeká ho šance na druhý život? Pětasedmdesátníci tuší, že budou nějak zregenerováni – jenže vůbec si ten způsob nedokážou představit. Problém je v tom, že Koloniální unie drží mateřskou planetu v izolaci a nikdo netuší nic o technologiích ani o vesmíru. Informace chybí, vždyť se nikdo nikdy zpátky nevrátil.

John Scalzi si pohrává s kvantovou fyzikou a lehce vysvětlí princip skokového pohonu, který není žádným pohonem, náležitě zmate mnohovesmírem, kdy stát se může prakticky cokoli a pro nezasvěcené se vždy bude jednat o magii – jako v případě onoho vesmírného výtahu, který sám o sobě odporuje fyzikálním zákonům. Všechny otázky a pochybnosti, které čtenáře napadnou, jsou zodpovězeny a vysvětleny. Ať už se jedná například o zvláštní fyzický vzhled, morální otázky, pacifismus a o dilema ohledně samotného boje. Jediné, co chybí k naprosté dokonalosti, je to, že se autor neumí vcítit do starého člověka. Skvělý začátek knihy by tak mohl být ještě lepší a z tématu by se dalo vytěžit podstatně víc – i humoru, o který tu ani tak není nouze.

Příběh je originální, uvěřitelný (což vzhledem k tématu zní jako pěkný oxymóron), plný emocí, dobře a s lehkostí zpracovaný. Nechybí ani detailní technické popisy, což milovníci dobré military sci-fi umí ocenit. Román se právem řadí mezi mistrovská kultovní díla žánru a pro nové nadšence je čtení takřka povinností, staří už vědí.

Válka starého muže je první a rozhodně nejlepší kniha ze šestidílné série Koloniální války. Následující Brigády duchů a Poslední kolonie mají kvalitativně sestupnou tendenci, Příběh Zoe jsem ani neměla odvahu otevřít a na poslední Konec všech věcí si ani nevzpomínám. Ani Rozkol, pátý v pořadí, se u čtenářů nesetkal s dobrým přijetím, já jsem ale byla z návratu ke starým mužům (a ženám) nadšená.

Vydal: Laser, 2025 (3. vydání)
Překlad: Radovan Zítko
Vazba: brožovaná
Počet stran: 368
Cena: 499 Kč