Drby z Olympu 2 – návrat na Olymp plný pastelových barev
Druhý svazek Drbů z Olympu navazuje tam, kde první díl skončil. Persefona se dál snaží zorientovat na Olympu, který je plný společenských pravidel a hierarchií, a její (neexistující) vztah s Hádem zůstává ústřední osou vyprávění.
Přestože je Persefona i nadále nezkušená a zranitelná, její pozice outsiderky se pomalu začíná proměňovat. V druhém díle dostává více prostoru reagovat a reflektovat svou situaci. I tak ale zůstává do značné míry definována tím, jak ji vidí ostatní, tedy především jako symbol čistoty a nevinnosti.
Vztah mezi Persefonou a Hádem je opět založen hlavně na jejich vzájemném toužení a očekávání, ve skutečnosti se toho mezi nimi odehrává jen velmi málo. Vnitřně rozervaný a poněkud osamělý Hádes snad v Persefoně vidí jakousi možnost vykoupení. Persefona je v tomto ohledu znovu redukována na prostředek cizího vývoje.
Druhý svazek se i nadále věnuje motivům, jako je zneužití moci, hierarchie a nerovnost mezi postavami. Autorčina práce s těžkými motivy zůstává spíš naznačená než skutečně prožitá. Příběh si udržuje určitý odstup, který brání hlubšímu emocionálnímu dopadu na čtenáře, a prvky otevřené již v prvním díle doposud nemají žádnou dohru.
Výrazným posunem oproti prvnímu dílu je vizuální čitelnost. Panelování dává v pokračování o trochu větší smysl pro formát tištěné knihy a už nepůsobí jen jako přetisknutý webkomiks. Stránky jsou přehlednější, rytmus vyprávění je uhlazenější a pauza mezi panely působí přirozeněji. Čtenář není z děje vytrhován nečitelným rozložením jednotlivých panelů.
Kresba zůstává stylizovaná, minimalistická a výrazně digitální. Vodovkové textury, barevné přechody a absence pevných kontur vytvářejí snovou atmosféru. Kresba působí konzistentněji. Tváře nejsou tak proměnlivé, proporce méně kolísají a orientace mezi bohy začíná být snazší. Barevné odlišení postav už nepůsobí jako nutná berlička, ale už se dá považovat za stylistickou volbu. I přehnaná sexualizace ženských postav nepůsobí tak agresivně. Ne snad, že by zmizela, ale tolik nebije do očí. A nebo si na ni čtenář prostě jen zvykne?
Pokračování Drbů z Olympu nenabízí ucelený příběh s jasným začátkem a koncem. Jde pouze o další kapitolu dlouhého seriálu a od čtenáře se očekává trpělivost a ochota přijmout fragmentárnost. Opět mi přijde, že v případě původního webtoonu příběh nejspíš ve všech ohledech funguje lépe, v tištěné podobě mi to začíná připadat jako škoda papíru, zvlášť když v originále brzy vychází už desátý díl.
Rachel Smythe v druhém díle plynule pokračuje v rozvíjení světa modernizovaných řeckých bohů, jejich vztahů, křehkých aliancí a vnitřních konfliktů. Zatímco první díl působil především jako roztříštěná expozice, druhý už vykazuje známky o něco jistějšího směřování. Na pořádné rozvinutí některých motivů a témat si však asi ještě počkáme.
Vydal: Host, 2025
Překlad: Eva Maršíková
Vazba: brožovaná
Tisk: barevný
Počet stran: 368
Cena: 569 Kč
