Raymond E. Feist: Královna bouří

Královna bouří, druhý díl Feistovy trilogie Sága ohňotvůrců, navrací čtenáře do Garnu, kontinentu čtyř království, kterých bylo původně pět. Příběh v sobě splétá několik dějových linií, z nichž ta nejdůležitější sleduje osudy přeživšího potomka zrazeného krále.

Před sedmnácti lety došlo ke Zradě. Král Steveren řečený Rudovlas, vladař dobré pověsti, byl z rozhodnutí ostatních čtyř králů brutálně popraven s celou širokou rodinou. Jeho území bylo rozděleno mezi zbývající říše, města byla zbořena, majetek byl rozkraden. Po čase se mezi obyvatelstvem začaly šířit legendy, že nejmladší králův syn masakr přežil, a jednou si přijde vzít svou říši zpět. Tyto zvěsti jsou vodou na mlýn Církve Jediného Boha, která postupně zatlačuje do zapomnění starší náboženství. Čtyři vladaře, čtyři zrádce, pohání do náruče nové církve strach z Rudovlasova dědice.

Hatušaly (zkráceně Hatu) vyrostl v utajení v komunitě nájemných vrahů a vyzvědačů. Ve věku sedmnácti let se podle dohody vrací k dobrodinci, který jej jako kojence ušetřil. Hatu si na svou pravou rodinu nepamatuje, necítí závazek ke zničené vlasti ani nemá potřebu se mstít. Je totiž vázán poslušností k tajné zločinecké organizaci, která jej vychovala a vycvičila a která jej i nadále na dálku úkoluje. Jako spící agent se v roli hostinského usadí v obci Beranův vrch. V roli manželky jej doprovází agentka Hava. Pro oba mladé agenty není těžké hrát manžele, protože se navzájem milují. Navzdory tomu, že je pro oba těžké milovat osobu, jejíž loajalita náleží především organizaci, která je vycvičila, by na takové misi byli docela spokojení, kdyby se do kraje nevřítila cizí ničivá armáda.

Děj plyne stejně pomalu jako v prvním díle Král popela, ale celková atmosféra je temnější. Hned v úvodní kapitole dostane čtenář unikátní možnost nahlédnout do myšlenek Bernarda Delnocia z Poberta, vysoce postaveného církevního hodnostáře Církve Jediného Boha, který v roli rádce a důvěrníka s nevšední dokonalostí manipuluje názory a činy sandurského krále Lodovika, jednoho ze čtveřice Rudovlasových zrádců. Tato epizoda čtenáři poskytuje dobrou přípravu na jízdu plnou politických manipulací a skrytých intrik, kterými příběh oplývá. Zdánlivě poklidné epizody jsou vždy předzvěstí následné násilné a pořádně drsné události. Hrdinové jsou nuceni překonávat stále obtížnější situace.

Postavy jsou vykresleny plasticky a zapamatovatelně, téměř všechny mají důležitou roli, která se průběžně vyjasňuje. Čtenář má dostatek času si k postavám utvořit vztah, dokonce může držet palce i osobám, jejichž záměry stojí proti záměrům stěžejních postav, protože jejich motivace jsou uvěřitelné. Za každým krokem se táhnou nitky utajených záměrů. O postavách, které původně dělaly dojem jako svébytně rozhodující, se čtenář postupně dozvídá, že slouží ještě jiným, mnohem záhadnějším cílům. Náležitý prostor dostává magie ohňotvůrců, jejímž posledním nositelem je právě Hatušaly.

Kniha má krásnou obálku s motivem rozvíjejícím téma obálky prvního dílu. Překlad je kvalitní a na jménech některých postav (Bernard Delnocio z Poberta) je patrné, že se překladatel Aleš Procházka při práci dobře bavil.

Druhý díl Ságy ohňotvůrců je důstojným pokračováním dílu prvního. Má sílu vnímavého čtenáře vtáhnout do politických intrik utajených loutkovodičů a podněcuje další otázky, které budou zodpovězeny v dalším pokračování.

Vydal: Laser, 2025
Překlad: Aleš Procházka
Vazba: vázaná
Počet stran: 400
Cena: 459 Kč