Hymnus pro Lokiho – když svůj příběh vypráví sám Šejdíř
Některé knihy vyšly před slušnou řádkou let a čtenáři už ztratili veškeré naděje, že by se jich ještě někdy v překladu dočkali. A pak ejhle, ta kniha je v edičním plánu. Nešálí je zrak? Kdepak – občas některé knihy svou šanci dostanou. A takovou šťastnou je i Hymnus pro Lokiho.
Kdo by neznal nechvalně proslulého Lokiho – Otce lží, Šejdíře, Světlonoše. Toho zrzavého týpka, co pro žertík nejde daleko, ale zároveň nikdo neví, kdy zase převlékne plášť. A jen tak mimochodem je to taky ten, kdo způsobil Ragnarök, jinak řečeno soumrak bohů. Alespoň tak to tvrdí Ódinova autorizovaná verze příběhu, se kterou Loki samozřejmě nesouhlasí, protože je v ní vyobrazen jako zloun, a on je místo toho jen nebohá oběť! (Přinejmenším částečně…)
Loki je postava, která získala v posledních letech hodně na oblibě především díky marvelovským filmům. Jenže Loki v podání Joanne M. Harris s tím filmovým nemá takřka nic společného – a díky runám za to.
Joanne M. Harris (ta, která napsala světový bestseller Čokoláda, podle nějž byl natočen film s Johnnym Deppem a Juliette Binoche) vzala celou severskou mytologii a převyprávěla ji – značně zestručněně – z Lokiho pohledu. Celá kniha tak zpočátku působí docela komediálním dojmem. Loki pojal svůj životní příběh s nadhledem, pořádnou porcí cynismu a o hlášky tu není nouze. Je to ten typ suchého britského humoru, který oslovil i mě, přičemž se většinou považuji za značného odpůrce humoru v knihách.
Severská mytologie obsahuje celou řadu více či méně známých příběhů, které vyprávějí o osudech jednotlivých bohů. Autorka si vybrala většinou ty nejzábavnější nebo nejpikantnější, které skrze Lokiho víc rozvedla a přidala k nim jeho poťouchlý pohled na věc. S postupem času ale na stránkách docela přituhuje. Nejen Lokiho přirozená škodolibá nátura způsobuje mezi ním a ostatními bohy stále větší rozkol, což Lokiho nakonec dožene k tomu, že se rozhodne pomstít – a všichni víme, jak to skončí.
Humor z knihy kupodivu vymizí až někde na posledních stránkách, do té doby Loki bez ohledu na okolnosti neztrácí svůj cynismus a jízlivost. Tato poloha vyprávění příjemně kontrastuje s houstnoucí temnotou stahující se nad Ásgardem. Joanne M. Harris dokázala dnes poměrně nadužívanou postavu Lokiho propracovat a vdechnout mu dostatek osobnosti, aby ho odlišila od děl jiných autorů (jak knižních, tak filmových), zároveň mu však ponechala značnou část osobnostních rysů, které jsou čtenářům dobře známé a oblíbené. Díky tomu vytvořila chytlavou kombinaci příběhu dostatečně originálního a zároveň působícího komfortním dojmem známých vod.
Hymnus pro Lokiho staví Šejdíře do role částečné oběti. Nelze nijak zpochybnit, jakou úlohu sehrál v pádu bohů, ani omluvit jeho předchozí eskapády, a Joanne M. Harris se o to ani nesnaží. Místo toho detailně vykreslila kolem svého antihrdiny takové prostředí, že dokázala čtenáře hravě přimět, aby se do Lokiho vcítili. I když je zde celá mytologie vzatá hodně z rychlíku, autorka se do hloubky věnovala Lokiho psychologii a motivacím. Sem tam křivda, trochu přirozených sklonů k podrazům a šibalství a tragické vyprávění je na světě. Celý román je vlastně jakousi Lokiho osobní zpovědí, čímž autorka dokázala udržet pozornost čtenářů i navzdory tomu, že jim vyprávěla velice známý příběh, v němž rozhodně nedojde ke zvratům, které by někoho překvapily.
Joanne M. Harris skvěle využívá vlastních znalostí severské mytologie a předává je čtenářům zábavnou formou, aniž by nudila tím, že všem na stránkách otlouká svou erudovanost v daném oboru o hlavu. Hymnus pro Lokiho vyšel v originále v roce 2014, přesto mu oněch deset let neubralo nic na čtivosti ani na kvalitě narativního přístupu perfektně balancujícího na hranici tragikomedie.
Vydal: Laser, 2024
Překlad: Alžběta Lexová
Vazba: brožovaná
Počet stran: 344
Cena: 449 Kč
