Svobodní bastardi na konci dobrodružství

Publikováno: Autor:

Další série došla do závěru. Na kopytech mazlů přicválali ke svému konci i Bastardi ze Souzených zemí – nehostinných plání, které nazývají domovem. Jak se povedl poslední díl téhle epické, sprosté dark fantasy?

Kopyta se spojila a vyhlásila válku Hispartě. Jenže lidské království je rozlehlé a mocné a dlouhou dobu tak docházelo jen k vzájemnému oťukávání. Tomu je však nyní konec – Hisparta spatřila možnost, jak získat zpět ztracené území Souzených zemí. Nicméně válka by mohla stát obě strany příliš. Možná je tedy načase zkusit trochu diplomacie – kdoví, třeba to bude fungovat.

Svobodní bastardi se od předchozích knih liší hned v několika ohledech. Nejvýraznější je asi ten, že hrají na mnohem vážnější notu. Jistě, ani předchozí svazky nebyly kdovíjak veselé, ale přesto tam byla řada vtípků, sprosťáren (a sprostých vtípků), postavy se mezi sebou neustále pošťuchovaly a docházelo k četným slovním přestřelkám, které děj příjemně osvěžovaly.

Svobodní bastardi podobné odlehčení z větší části postrádají a často zabředají do hutných, pochmurných úvah o budoucnosti. Kromě toho jsou také mnohem víc o politice než o krvavých bitvách. Nejvíc je to znát ve chvílích, kdy se Kaňour, jenž je ústřední postavou tohoto dílu, pouze doslechne o výsledku nějaké zásadní bitvy. Napoprvé si čtenář možná řekne „jasně, má to opodstatnění“, jenže když se to stane podruhé… a potřetí, nutí to k zamyšlení. Protože na tohle u autora nejsme zvyklí – ten se v bojích a bitvách vyžívá. Po prvním dílu nám neřekl, co bylo se Šakalem – nesledovali jsme jeho putování a výcvik, Jonathan French se soustředil na jiné postavy. Dalo se tedy předpokládat, že když si pro Svobodné bastardy zvolil jako hlavního hrdinu Kaňoura, tak se vše bude točit kolem něj a řada věcí se odehraje takříkajíc mimo záběr. Jenže tady se toho dělo mimo záběr až příliš.

A pak mě to trklo: Moment, neměla to náhodou být tetralogie? Skutečně – Souzené země autor plánoval jako tetralogii, a navíc jako první sérii z tohoto světa. Tak kde se stala chyba? Jonathan French první díl s názvem Šedí bastardi vydal samonákladem, a dokonce za něj v roce 2016 získal cenu Self-Published Fantasy Blog-Off (SPFBO), a tak si ho všimla větší literární mašinerie. Jenže French dojel na to, co zařízlo už i lepší díla a na co jsme u nás už bohužel zvyklí: nízké prodeje. Po prvotním úspěchu přišla druhá kniha (Praví bastardi), s níž kvalita – respektive čtivost – rapidně klesla a tato skutečnost nezůstala bez odezvy. Jonathan French tak Souzené země musel ukončit pouze jako trilogii.

S touto informací člověk pak na Svobodné bastardy kouká trochu jinak. Na jednu stranu jsou v příběhu zřetelně vidět scény, které autor musel osekat na minimum (nebo je úplně vypustit). Na stranu druhou je ale nutné přiznat, že Jonathan French odvedl zatraceně dobrou práci, když vezmeme v potaz, že musel události dvou knih dostat do jedné. A možná celé tohle krácení nakonec bylo ku prospěchu věci, protože díky tomu jsou Svobodní bastardi přece jen dynamičtější než předchozí Praví bastardi, jejichž text se po čase začal takřka neúnosně táhnout.

Svobodní bastardi nejsou zdaleka takovou jízdou jako první díl – karty jsou rozdané, válka na spadnutí, není tak moc co řešit kolem. Ale přestože je vyprávění v některých okamžicích relativně pozvolné, nenudí – události v knize mají své opodstatnění, jsou logickým vyústěním předchozích činů a všechno do sebe krásně zapadá. Autor rozpletl většinu uzlíků, které v předchozích dílech pěkně zašmodrchal, a i když bych ocenila – a se mnou určitě i další čtenáři –, aby se některým motivům, postavám nebo i vysvětlením věnoval víc do hloubky, nemám ze závěru série pocit zklamání. Naopak jsem si užívala jak tempo příběhu, tak i skutečnost, že byl podán Kaňourovou perspektivou, protože je v „sourozeneckém“ triu Šakal-Nady-Kaňour tím nejrozumnějším a pro mě vlastně i tím nejsympatičtějším.

Souzené země byly na poli fantastiky po delší době zase něčím méně okoukaným. A i když je mi líto Jonathana Frenche jako autora, který byl nucen od základu změnit celou svou vizi a plány do budoucna, jsem vlastně ráda, že je série u konce. Protože Svobodní bastardi jsou důstojným zakončením (věřím, že samotný závěr nejednoho čtenáře docela překvapí), s přiměřenou porcí akce a patosu a díky tomu zůstane série i po ne tak vydařeném druhém dílu v paměti čtenářů pořád jako to lepší, co může současná fantastická tvorba nabídnout.

Vydal: Host, 2023
Překlad: Ladislav Václavík
Vazba: vázaná
Počet stran: 560
Cena: 549 Kč