Patricia Briggs: Uchvatitel duší (Mercedes Thompson 13)

Zmizel šílený upír Wulfe, mizí i slabí z nadpřirozené komunity a začínají kolovat zvěsti, že vlkodlačí smečku ani fae nižší bytosti nezajímají, starají se jen o o sebe a o mínění lidí. Prý není Tri-Cities azyl, ale past.

Mercedes Athena Thompsonová Hauptmanová tehdy na mostě netušila, že když něco pod tíhou situace jen tak plácne, osud a vesmír to vezmou za bernou minci. Takže pasovala smečku na ochránce všech bytostí, vyhlásila, že jejich území je bezpečné místo, a pěkně tak (nejen) sobě zavařila. Je dcerou šprýmařského boha Kojota, který je také nazýván bohem chaosu, a tak i její schopnosti jsou nepředvídatelné, nestálé a fungují jen občas – jako třeba vycházková hůl, kterou může v případě potřeby vytáhnout ze vzduchu. Nikdo neví, co dokáže (Mercy i hůl).

Jedno je však jisté: Mercy své vlky hodně změnila. Že by evoluce, nutná k přežití této jedinečné a významné smečky, která nese na svých chlupatých bedrech odpovědnost za mír mezi lidmi a nelidmi? Marok Bran se od nich tehdy distancoval, ale vypadá to, že předvídá daleko dopředu a vyčkává. Začíná hra, do které jsou zataženi nejen Mercy s Adamem, ale také Zee, Temný kovář z Drontheimu. Smrtící starověký artefakt byl důvodem, proč do města před čtyřiceti lety přišel a už v Tri-Cities zůstal. A vyčkává i někdo mocný, plánuje též daleko dopředu a je také trpělivý lovec.

V recenzi na předcházející díl Kouřový démon jsem psala o pohodě. Uchvatitel duší pohodou nehýří a řekla bych, že celkově postrádá optimismus, není to pohádkové čtení o milých a přátelských vlcích, kteří si rádi hrají – takže konečně působí vyprávění o nadpřirozených tvorech tak, jak má. Téma dílu je vážné a v sázce je opravdu mnoho, takže nezbývá moc prostoru na nadsázku či humorné hlášky. K vážnosti pomohou i hodně realistické snové náhledy do minulosti našich (tak je totiž hrdinové nazývají) upírů. Navíc čtenář konečně pořádně vidí, až se mi chce napsat zří, Wulfeho, který doposud byl velkou neznámou. Jistě potěší i to, že z některých lidí (myšleno bytostí) jsou fakt špatní otroci. A to je docela optimistické zjištění, ne?

Uchvatitel duší se mi nečetl tak lehce, jak jsem po dvanácti dílech čekala, měla jsem problém se začíst. Začátek byl pozvolný, plný vysvětlování pohnutek a fungování magie. O něco větší počet stran oproti předcházejícím, hlavně počátečním dílům je znát. A protože Patricia Briggs staví nové příběhy na základech těch předcházejících, je obtížné udržet si v paměti všechny detaily i události, a čtenář může pociťovat ztrátu kontinuity, zvláště když je pauza mezi díly dlouhá jako v tomto případě.

Uchvatitel duší má podobnou, až klasickou kostru příběhů jako předchozí díly. I tady se na hrdinku valí problémy ze všech stran, které postupně řeší, a z boje si odnáší nezbytné šrámy. Pravidlem bývá také akční závěr – nejnovější díl je završen krásným bojem, jak jen krásný může boj být. Mercy získala nepřítele na život a na smrt, a co to znamená pro budoucnost, je ve hvězdách (přesněji v hlavě autorky). Uchvatitel duší je už třináctým dílem série, a tak si jistě nejen já kladu otázku, kolik nás toho ještě čeká a jestli Patricia Briggs ještě dokáže překvapit.

Vydal: Fantom Print, 2022
Překlad: Kateřina Niklová
Obálka: Daniel Dos Santos
Vazba: pevná
Počet stran: 352
Cena: 399 Kč