Odkaz popela – nová tvář epické fantasy
V roce 2019 se ve světě objevil nový hráč na poli klasické epické fantasy. Matthew Ward netroškařil a přišel hned s celou trilogií. Tyhle úctyhodné bichličky si vzalo pod křídla nakladatelství Host a koncem loňského roku vydalo první díl s názvem Odkaz popela.
Separatistické snahy Jižska nedopadly nejlépe a rebelie byla potlačena. Vůdkyni povstání to stálo život a její dvě děti doživotní vězení – byť za zdmi jejich paláce. Jenže patnáct let nato čelí republika Trezie novým hrozbám. Nejen opět se probouzejícímu odporu v Jižsku, ale také invazi Chadářanů, kteří se nespokojí s ničím menším než s absolutním vítězstvím. Pokud chce republika tuto smršť přečkat, bude nutné spolupracovat, překonat staré křivdy a neshody. Jenže ne všichni s tímhle úhlem pohledu souhlasí.
Kdo by neměl rád trochu starého dobrého politikaření, intrik a pár nožů s úsměvem zabodnutých v zádech? Moment… to asi nevyznělo zrovna pozitivně… Upřímně, ani mně se vzhledem k současným světovým událostem nechtělo moc číst o občanské válce, separatistech a vpádech na cizí území. Jenže je důležité zdůraznit, že ačkoliv je Odkaz popela z velké části knihou o válce, nenabízí jen ozbrojené střety.
V románu jde především o postavy a jejich osudy a o to, jak pěkně mezi sebou navzájem intrikaří. Matthew Ward to vzal ve velkém stylu a přišel se skutečně vysokou politikou. Na konce všech nitek spojujících osudy jednotlivých postav a nezřídka také zemí zapojených do konfliktu nedokážou často dohlédnout ani sami aktéři či strůjci jednotlivých spiknutí. A těch je tu pěkná řádka. Matthew Ward občas umožní čtenářům nahlédnout, co které rozhodnutí bude znamenat, skrze úvahy některých postav. Jindy ale nechá čistě na čtenářově představivosti to, jaké hrůzy může vyvolat ten který rozkaz nebo pokoutně uzavřená dohoda. I přes poměrně komplikovanou politickou situaci se však autorovi podařilo zachovat vše přehledné.
Vyprávění jako takové je hodně pozvolné. Soustředí se na velké množství postav, k nimž není vždycky úplně snadné najít si cestu. Vyskytuje se tu řada archetypálních hrdinů, což ovšem neznamená, že by přes samá klišé jen šustili papírem. Nicméně možná v té záplavě postav bude pro čtenáře zpočátku obtížné najít si někoho, s kým se ztotožní.
Ráda bych tu vyzdvihla práci s předáváním informací v rámci příběhu. Čím víc postav autor do knihy vloží, tím víc si musí hlídat, kdo co v danou chvíli ví, s kým stihl mluvit, co stihl zjistit. Matthew Ward tohle ukočíroval dobře a sledovat, jak kvůli nedostatku informací (nebo čistě ze zášti či touze po moci) některá z postav učiní rozhodnutí, které může fatálně ovlivnit někoho jiného, na němž stojí osudy celé řady dalších hrdinů, bylo skvělé. Tyhle aspekty mezilidských vztahů a zdánlivě dílčí drobnosti, které ale nakonec ovlivní celý výsledný obraz dění, jsem si opravdu užívala.
V druhé půlce už Odkaz popela místy trochu ztrácel dech, ačkoliv to bylo hodně dané tím, že už čtenáři vesměs vědí, co od které postavy mohou čekat, takže některé události a rozhodnutí už nepřekvapí tolik jako v první části. Přesto zůstal text navzdory své délce stále čtivý. Oceňuji, že vysvětlování pojmů, hodností, tradic nebo náboženství se víceméně nekoná. Většina věcí vyplyne sama z textu, což je velké plus. Pokud je čtenáře potřeba uvést do obrazu důkladněji, Matthew Ward to činí tradiční vysvětlovací cestou, ale naštěstí se to neděje přehnaně často.
Kromě válečné mašinerie a politických sítí se tu objevuje i magie, ačkoliv ne ve formě tolik typické pro epickou fantasy. Čarodějové jako takoví jsou postaveni mimo zákon a metání kouzel po protivnících se nekoná. Magie je v Odkazu popela spíš plíživá, jakýsi stín na pozadí, propůjčený dar bohů, kteří reálně zasahují do chodu událostí. Skvělé jsou například různé ruiny v Jižsku, na nichž ulpěla pradávná magie a nyní od nich člověk nemůže čekat nic dobrého. Popisy soch napůl utopených v bažinách nebo jeskynních labyrintů nepostrádají atmosféru a nutí člověka přemýšlet, nakolik nakonec zasáhnou do děje.
Odkaz popela je rozmáchlá politicko-válečná fantasy z níž občas dýchne inspirace Glenem Cookem. Přestože kniha pochází z pera nepříliš zkušeného autora (a podobné velikášské snahy srazily vaz nejednomu spisovateli), představuje Odkaz popela slušně odvedenou práci. Není to bezchybné, to rozhodně ne. Vyprávění je pomalé, místy možná vyloženě rozvláčné. Pokud nicméně patříte k těm, kdo si dokážou užít příběhy plné různorodých postav, toho jak se vzájemně ovlivňují a politikaří mezi sebou, dejte Odkazu popela šanci.
Vydal: Host, 2021
Překlad: Daniela Orlando
Vazba: vázaná
Počet stran: 791
Cena: 499 Kč
