Karel Čapek: Válka s Mloky (audiokniha)

Vy jste nás chtěli. Vy jste nás rozšířili po celém světě. Nyní nás máte.

„Nesmíte si myslet, že vývoj, který dal vzniknout našemu životu, byl jedinou vývojovou možností na této planetě. Není vyloučeno, že by se za jistých životních podmínek mohly včely nebo mravenci vyvinout ve vysoce inteligentní tvory, jejichž civilizační schopnosti by nebyly nižší než naše.“ (Autorova předmluva)

Právě tato myšlenka v roce 1935 vedla Karla Čapka k napsání knihy Válka s Mloky. Od té doby uplynulo už hodně vody ve Vltavě. Dnes je Válka s Mloky nedílnou součástí české literatury dvacátého století, součástí osnov a je také jedním z děl zařazených do seznamu k maturitní zkoušce. A přestože jde především o sžíravou satiru, která s humorem kritizuje lidskou touhu po zisku za každou cenu, především ve své poslední třetině se stává temným protiválečným textem, z kterého mrazí. Tím se řadí k našim domácím klenotům žánru antiutopie.

Příběh, v němž sledujeme cestu vzestupu mločí civilizace, a to od prvního setkání s námořním kapitánem van Tochem, který se s nimi spřátelí a naučí je lovit perly, přes jejich práci pro Pacifickou exportní společnost řízenou podnikatelem Bondym. Druhá část knihy vypráví (především formou novinových článků a výstřižků) o vědeckém výzkumu mloků a jejich rozšíření do světa jakožto levné pracovní síly. S tím jde ovšem ruku v ruce i vzdělávání mloků a vzestup jejich civilizace. To vede (v třetí části knihy) k prvnímu napadení lidí mloky a celosvětové vzpouře mloků.

A nyní se ozval chraptivý, unavený, ale přece jen velitelský hlas do nočního ticha. „Hallo, vy lidé! Tady Louisiana. Tady Kiangsu. Tady Senegambia. Litujeme lidských životů. Nechceme vám působit zbytečné ztráty. Chceme jenom, abyste vyklidili mořské břehy na místech, která vám předem označíme. Vy jste nás chtěli. Vy jste nás rozšířili po celém světě. Nyní nás máte. Chceme s vámi vyjít po dobrém. Budete nám dodávat ocel na naše vrtačky a krumpáče. Budete nám dodávat třaskaviny. Budete nám dodávat torpéda. Budete pro nás pracovat. Bez vás bychom nemohli odklidit staré pevniny. Hallo, vy lidé, Chief Salamander vám jménem všech Mloků světa nabízí spolupráci. Budete s námi pracovat na odbourání vašeho světa. Děkujeme vám.” (str. 172)

V samotném závěru knihy se však znovu ozývá humanista Karel Čapek, který v poslední kapitole nejen nedává lidstvu zahynout, ale v rozhovoru autora s jeho vnitřním hlasem ukazuje, jak těžké je psaní a vyprávění příběhů.

„Lidi tedy budou sloužit Mlokům.” Budou, když to tak chceš nazvat. Budou prostě pracovat v továrnách jako teď. Budou mít jenom jiné pány. Koneckonců se snad ani tak mnoho nezmění – “A není ti lidstva líto?” Proboha, nech mne! Co mám dělat? Vždyť to chtěli lidé; všichni chtěli mít Mloky, chtěl je obchod, průmysl a technika, chtěli je státníci i vojenští páni – I mladý Povondra to říkal: my všichni za to můžeme. Prosím tě, jak by mně nebylo lidstva líto! Ale nejvíc mi ho bylo líto, když jsem viděl, jak se samo stůj co stůj hrne do té záhuby.“ (str. 211)

“Hallo, hallo, hallo! Chief Salamander speaking. Hallo, Chief Salamander speaking.“

Ačkoli se Válka s Mloky dočkala od svého vzniku několika divadelních adaptací (namátkou v roce 1963 adaptace Pavla Kohouta; Divadlo na Vinohradech), v komiksu (1989 – Jan Štěpánek; časopis Kometa) a v rozhlase (1958 – rozhlasová adaptace románu s Karlem Högerem, Janem Pivcem, Rudolfem Hrušínským, Františkem Filipovským a dalšími), jako jednohlasá četba nebyla vydána zatím nikdy.

Toho se ujalo až audiovydavatelství Tympanum. Nahrávky podle knihy, kterou v roce 2012 vydal Fragment, se jakožto režisér a zároveň mistr zvuku ujal Jan Koukal. Do nahrávacího studia pod jeho vedením usedl herec, dabér a interpret mnoha audioknih (například Čarodějova učně) Lukáš Hlavica. Už po prvních pár minutách poslechu musí být každému jasné, že se Hlavicův jemný a melodický hlas ke krásně malebné a košaté Čapkově češtině náramně hodí. On i ten rozhovor novinářů se starým tlustým kapitánem z Jevíčka umí podat tak krásně, že srdce zaplesá. Vlastně pokulhává jen ve chvílích, kdy na scénu vstoupí zlatovlasá, nadějná filmová hvězdička Li. Naštěstí jde jen o kratičkou epizodku. Vše ostatní včetně němčiny, angličtiny a nakřáplého mločího „Ts-ts-ts. Najf“ je prostě dokonalé. A když pak poprvé zazní v éteru Chief Salammander, to začnou trnout zuby a běhat mráz po zádech i ostřílenému audioknižnímu posluchači.

Nedílnou součástí moderní audioknihy je zajisté hudba. Právě Válka s Mloky nabízela více možností, jak ji uchopit. Vzhledem k tomu, že se příběh odehrává v období po velké válce, mohly v něm například zaznít soudobé swingové skladby nebo něco podobného. Nicméně v Tympanu nakonec zvolili jednodušší přístup, a tak místo swingu či ryčných pochodů doprovází Lukáše Hlavicu „pouze“ smyčce. Chtělo by se říci, že vykouzlit dokonalou hudbu s houslemi, basou a violoncellem nelze, ale opak je pravdou. Smyčce (alespoň v případě téhle audioknihy) dokážou posluchače nejen krásně ukolébat, ale také dokonale zahrát na depresivní či dramatickou strunu. Tady se sázka na jistotu bez zbytečného experimentování zkrátka vyplatila.

„Vy jste nás chtěli. Vy jste nás rozšířili po celém světě. Nyní nás máte.“

První audioknižní jednohlasá Válka s Mloky se povedla a já ji mohu s klidným svědomím doporučit nejen gymnasistům, ale také všem, kdo si zamilovali nejen Čapka humanistu, ale také kvalitní audioknihy.

 

Vydavatelství: Tympanum
Rok vydání: 2021
Autor: Karel Čapek
Interpret: Lukáš Hlavica
Délka: 10:50:00
Cena: 339 Kč (mp3) / 389 Kč (CD mp3)