Běsnění Kojota – smrtelně nebezpečné propojení mezi dvěma světy

Owl Goingback získal za román Běsnění Kojota prestižní cenu Brama Stokera. Autor rozehrál příběh hojně vycházející z indiánské mytologie, stylem pohádkového vyprávění oscilující ponejvíce mezi dark fantasy a hororem.

Původně existoval jen jeden svět – Galun’lati. Po čase začal být tento svět pro své obyvatele příliš malý. Proto se Rada složená ze zástupců všech jeho bytostí rozhodla tuto situaci vyřešit. Společnými silami se jim podařilo vytvořit svět nový, rozprostírající se pod mračny toho původního a na čas se zdálo, že vše bude dobré, ale…

Příběh začíná setkáním jednoho ze starších členů Velké rady Našeptávače Kojota s náčelníkem Medvědem, aby od něj získal svolení k uskutečnění svého plánu, jenž spočívá v odstranění posledního lidského člena Rady Luthera Watieho i s jeho dcerou Sarou, která má právo krve na členství v případě otcovy smrti. Medvěd svolení Kojotovi dal za ujištění, že vše proběhne v tichosti a nenápadně. Ani jeden z nich netušil, že jejich tajnému hovoru naslouchal ještě někdo – Krkavec. Ten se zděsil možných následků, které by způsobila ztráta posledního lidského zástupce ve Velké radě – pozbytí veškerých práv na Nový svět a navrácení ke starým pořádkům. A jako Lutherův blízký přítel a obecně přítel všech lidí, jejichž Nový svět si tolik oblíbil a rád jej neustále navštěvoval, se okamžitě rozhodne Kojotově plánu za každou cenu zabránit.

Owl Goingback, americký spisovatel indiánského původu, v románu Běsnění Kojota spojuje více subžánrů fantastiky, aby vystavěl poměrně zajímavý a nápaditý příběh. Z celkového stylu vyprávění je cítit přímočarost ubíhajícího děje, využití aktuálního autorova nápadu, aby situace či postava splnily svůj účel v příběhu a následně se okamžitě vytratily, což na jednu stranu udržuje plynulost děje, na tu druhou mu ovšem ubírá možnou hloubku. Kupříkladu taková postava Kostisběra by si jistě zasloužila, už jen pro hlubší nastínění své zajímavosti, aby se znovu objevila ke konci příběhu, aby tak i ona dostala možnost srovnat si účty s nenáviděným Kojotem.

To ovšem nic nemění na zajímavosti a poutavosti příběhu, jenž čtenáře zavede ne do jednoho, nýbrž rovnou do dvou světů. Do mystického Galun’lati plného magie a mluvících tvorů, jakož i do světa lidí a ukáže jejich vzájemnou propojenost a provázanost. Seznámí jej s tvaroměnci, bytostmi staršími než člověk, které jsou schopny svléct svou kůži, obrátit ji chlupy, pery či šupinami dovnitř, a tak skrýt své ostré zuby a drápy do lidské podoby, anebo zůstat na půli proměny v podobě monster z nočních můr. Ukáže mu, že všechny bytosti mají dar řeči, i když jim lidské ucho již není schopno rozumět, neb člověk svým postojem a jednáním vůči přírodě tento dar po právu dávno ztratil.

Autor nastíní čtenáři napětí z plíživého nebezpečí pro hlavní postavy a z úniků před nimi na poslední chvíli. Závěrečné konfrontace, zakončené bolestí, krví a mrtvolami, směřují k otevřenému konci, který však nejspíš vůbec neznamená, že se autor chystá napsat pokračování. Prostě se k celému příběhu tak nějak hodí a nechává na čtenáři samotném, aby aktivoval svou fantazii a vytvářel si po dočtení knihy v hlavě různá možná pokračování tohoto pohádkového příběhu vinoucí se za autorovou nekompromisní poslední tečkou. Jako u pomyslně pravověrné legendy, která je stále živá a každý z posluchačů si při snaze o její následnou interpretaci sám něco mimoděk přidá.

Román vyšel v umně zvládnutém překladu Martina Štefka, s líbivě vystihující obálkou Jiřího Dvorského a se standardně zvládnutou celkovou grafickou podobou knihy od Michala Březiny.

Vydal: Golden Dog, 2021
Původní název: Coyote Rage (2019)
Překlad: Martin Štefko
Obálka: Jiří Dvorský
Počet stran: 256
Vazba: brožovaná
Cena: 299 Kč