Trestanci versus vetřelci bojují o život na Zemi v troskách

Publikováno: Autor:

Kristýna Sněgoňová se znovu vrací do světa, který už představila ve výborném postapokalyptickém sci-fi románu Město v oblacích. Co se děje na zemi po pádu německého města a co na východ od něj?

Země v troskách začíná krátkým příběhem polské rodiny, která utíká z bezpečného slovanského města Visegrád postaveného vysoko nad zemí zpátky dolů na povrch z rozhodnutí ženy, která věří, že na zemi najdou lepší život. Její manžel s tím nesouhlasil, protože má ve Visegrádu dobré postavení, ale kvůli jejich dceři Luize se nakonec rozhodl, že půjde s nimi. Skupina asi deseti uprchlíků je však brzy po sestupu napadena krvelačnými mimozemskými nestvůrami (tzv. céčky), které autorka představila už v předchozím díle Město v oblacích.

Země v troskách se sice dá číst jako samostatný román, ovšem pokud jste četli Město v oblacích, máte nespornou výhodu v tom, že už víte, jak vypadá svět dole na zemi i jak se žije ve městech postavených na ocelových pilířích. Visegrád se však od německého města dost liší a je to poznat i navzdory tomu, že většina děje se tentokrát odehraje na zemi. Ve Visegrádu žijí Poláci, Češi a Slováci, město je rozděleno do tří žup a všem dohromady vládne tvrdou rukou prezident. Tresty za porušení zákonů jsou tu dost přísné, ale lidé nejsou udržováni v nevědomosti do té míry, jako byli obyvatelé německého města. Rozhodně tedy doporučuju si jako první přečíst Město v oblacích, nebudete tak ochuzeni o základní informace o tom, proč lidé vůbec tato města vybudovali a odkud se na Zemi vzaly ty stvůry.

Hlavním hrdinou románu je kapitán Komorowski, velitel trestního oddílu, s nímž pravidelně sestupuje na zem kvůli průzkumu povrchu a sběru toho, co je zrovna nahoře potřeba. Do trestního oddílu jsou přidělováni odsouzení zločinci, kteří se nějak provinili proti zákonům města, a pokud budou v jednotce dobře sloužit, mají šanci získat milost a svobodu. Jejich úmrtnost při průzkumu povrchu je však dost vysoká, málokdo tak vydrží v jednotce dost dlouho, aby nasbíral zkušenosti především v boji s céčky, natož aby se dočkal té milosti. Při jednom takovém sestupu Komorowski objeví vzkaz od ženy z německého města, se kterou se sblížil, v němž je zásadní informace o možnosti nového života na zemi. A teprve tehdy se roztáčí hlavní zápletka románu.

První třetina knihy je v podstatě jen prodlouženým prologem, který slouží především k seznámení se s nehostinným, nebezpečným prostředím na zemi a postavami. Díky tomuto úvodu poznáváte charakter kapitána Komorowského, později tedy lépe chápete jeho motivy a chování. Aniž by autorka vyprávěla v první osobě z jeho pohledu, Komorowského dokázala velice dobře přiblížit, jeho vzpomínkám, myšlenkám, pochybám i sebereflexi věnovala řadu stran. Máte díky tomu pocit, jako byste ho dobře znali, a je snadné mu pak držet palce a přát jeho misi úspěch.

Kristýna Sněgoňová umí postavy skvěle vykreslit, vdechnout jim život, a to i těm nesympatickým. Ostatně málokterá z nich je čistě černá nebo bílá, většina v životě chybovala, přesto se ve vypjatých chvílích stávají hrdiny. I když se velká část těch vedlejších nedožije posledních stránek románu, i mezi nimi si najdete oblíbence, kteří se vám zapíšou do paměti. Dialogy mezi postavami rychle odsýpají a je radost je číst.

Kristýně Sněgoňové se podobně jako v předchozím díle daří udržovat napětí až do samotného konce, jen s krátkými chvílemi na oddech. Do příběhu vepsala několik překvapivých momentů, které vás nadchnou a potěší. Její svět je však přitažlivý zejména svou originalitou a zároveň uvěřitelností. Nebezpečí tu kouká za každým pomyslným rohem, přesto máte spolu s hrdiny chuť tenhle svět stále dál zkoumat, hledat v něm to známé a objevovat neznámé. Autorka o životě na zemi i v oblacích sice už hodně prozradila, přesto víte, že toho o něm ještě spoustu nevíte, což představuje velký potenciál pro další pokračování.

Román nabízí spoustu skvěle popsané akce, hrůzyplné scény při střetech s mimozemskými zrůdami, ale také pár emotivních okamžiků. Na jednu stranu v něm vládne beznaděj, přesto na konci bliká světýlko naděje. Jestli to ovšem skutečně bude naděje, to se dozvíme až v dalším díle.

Kristýna Sněgoňová románem Země v troskách potvrdila své spisovatelské umění, které předvedla už v předchozích knihách. Už její prvotina Krev pro rusalku se oprávněně setkala s úspěchem a vřelým přijetím čtenářů, ovšem Město v oblacích a nyní i Země v troskách ji posunuly ještě o úroveň výš. Snad se brzy dočkáme jejího dalšího literárního počinu.

Ukázka

Vydala: Epocha, 2021
Obálka: Žaneta Kortusová
Vazba: brožovaná
456 stran / 379 Kč