Carlton Mellick III: Dům na tekutých píscích

Publikováno: Autor:

Nemálo autorů se rozhodne napsat knihu, která více či méně vybočuje z jejich standardu. Obvykle se tak vydávají na pospas své fanouškovské základně. Dům na tekutých píscích je jedním z těch případů. Dokáže autor primárně literárního žánru bizarro fiction pro dospělé obstát s knihou určenou i mladšímu publiku?

Když se řekne dětství, většina z nás si představí bezstarostný čas plný her, radovánek a bezpečnou rodičovskou náruč. Polly a Rick (přezdívaný Klíštěk) to mají trochu jinak. Od narození totiž žijí ve výchovně, kterou smějí opustit jen prostřednictvím teleportu cestou do školy. Mají starou chůvu, nábytek a oblečení, z nichž postupně vyrůstají, a na vaření jídelní stroje. Přestože Pollyiny parohy značí, že je už spíše mladou ženou než dítětem, rodiče si pro ni stále nepřišli. Chůva dětem přesto tvrdí, že už k tomu musí dojít každým dnem.

Rodiče Polly a Klíšťka jsou podle chůvina vyprávění velmi důležití, bohatí a zaneprázdnění lidé. Výchovna se nachází v jejich sídle tak obrovském, že je pro děti těžké vůbec si to představit. Mladší ze sourozenců Klíštěk cítí stále větší touhu se setkat především s maminkou. Výchovnu ale není možné bez rodičů opustit. Temné chodby za zamčenými dveřmi jsou zamořené takzvanými slídiči, kteří se vrhnou na každého, kdo vkročí do stínu.

Klíštěk si je stále jistější, že jsou to jen chůviny povídačky, aby krotila dětskou zvědavost. Koneckonců spolužáci o stvořeních ve stínech také nic nevědí. Brzy má však šanci se o nebezpečí číhajícím kolem jejich zapečetěného domova přesvědčit. Školou se zatím šíří podivná nemoc. Do toho se probudí porodní stroj a vyvrhne jim po desetileté pauze dalšího sourozence. Když to vypadá, že už nic nemůže být méně normální, začnou jídelní stroje servírovat nepoživatelná jídla a chůva je den za dnem zmatenější, jako by ji opouštěl zdravý rozum. Sourozencům nakonec nezbude nic jiného než bezpečné stěny výchovny poprvé v životě opustit.

Kdo se ještě s tímto žánrem nesetkal nebo mu neholduje, toho kniha ho podrobí zkoušce hned od prvních řádků. Odehrává se to celé jen v jakési virtuální realitě? Je to výplod choré mysli autora, který jen vrší jednu bizarnost na druhou s jediným cílem – na každé stránce šokovat čtenáře ještě o něco víc? Anebo máme na dosah dokonale promyšlený cizí svět, zatím přesahující naši představivost? Tuto stránku vyvažuje, ba možná často i převyšuje emotivní linka příběhu. Ta je naprosto jednoduchá a funguje v každém příběhu napříč žánry. Dětská touha po lásce a bezpečné náruči rodičů. Tento motiv lehce zapříčiní, že se čtenář přenese přes nejednu šílenost či nechutnost, protože bez rozuzlení by nemohl klidně spát.

Je dost pravděpodobné, že Carlton Mellick III nebude v ničem tak dobrý jako v žánru bizarro. To ale neznamená, že by nedokázal krotit své zvrácené fantazie tak, aby byly stravitelné i pro mladší čtenáře. Přesto kniha Dům na tekutých píscích není knihou pro malé děti. Je to koktejl sci-fi, postapo, hororu a mysteriózního dramatu pro dospívající a dospělé, kteří snesou nevybíravé popisy otevřených zlomenin, krve nebo hlenů. Na druhou stranu sexuálnímu obsahu se autor zcela vyhnul.

Atmosféra příběhu je ponurá, až bezútěšná. Ale stejně jako zářící klec naplněná vesmírnými tělesy si drží i světlo naděje. Především ti, kteří už jsou rodiči, v knize ale spíš než horor mohou vidět příběh protkaný emocemi na pozadí nevšedního světa. Bylo by škoda nechat se od románu Dům na tekutých píscích odradit předsudky.

Ukázka

Vydala: Carcosa, 2021
Překlad: Milan Žáček
Obálka: Ed Mironiuk
Vazba: brožovaná
288 stran / 319 Kč