Bram Stoker, Georges Bess: Dracula

Příběh o upírovi z Transylvánie je už přes sto dvacet let oblíbeným námětem ke zpracování a Georges Bess v komiksu ukazuje, že není nutné vzdalovat se od původní předlohy Brama Stokera. Stačí vsadit na působivou kresbu plnou detailů, ke které se čtenář bude rád vracet i po dočtení.

Právník Jonathan Harker se vydal do Transylvánie, aby s tamním hrabětem domluvil koupi několika pozemků v Londýně. Brzy po příjezdu zjišťuje, že je hrabě Dracula nejen výstřední, ale také dost děsivý. Potkává se s ním jen po setmění, nevidí jeho odraz v zrcadle, dokonce sleduje Draculu, jak šplhá po zdech hradu jako ještěrka. Než si Angličan stihne jedno spojit s druhým, zjišťuje, že je v hradě zajatcem, a že odsud už nejspíš nikdy nevyvázne živý.

V Anglii se mezitím o Jonathana Harkera strachuje jeho snoubenka Mina, která pobývá u své přítelkyně Lucy a její nemocné matky. Mina si čekání na milého krátí procházením se po hřbitově, kde poslouchá historky od starých námořníků. Lucy se zase rozhoduje, za koho se provdá. Při nekonečném čekání na Jonathana se začnou dít dost podivné věci. Lucy, trpící náměsíčností, se v noci zatoulá a na krku se jí objeví dvě krvavé ranky, které se ne a ne zahojit. Den ode dne slábne a nikdo neví, čím je její záhadná nemoc způsobena.

Podobně jako v původním díle Brama Stokera i v komiksovém provedení se střídají pohledy jednotlivých postav, ale jen na začátku. Později se totiž objeví vševědoucí vypravěč. Román Dracula je typický vyprávěním skrz deníkové zápisky a dopisy, autor komiksu Georges Bess však nevyužívá ani jednoho. Vyprávění jednotlivých postav jsou sice v první osobě, ale jsou osekaná na to nejpodstatnější. Jinak se komiks víceméně drží své předlohy a po příběhové stránce nepřináší nic nového. Tím, jak věrně kopíruje linii Stokerova románu, dovoluje čtenáři, aby se soustředil především na velkolepé ilustrace.

 

Černobílá kresba francouzského umělce George Besse skvěle podtrhuje děsivou atmosféru příběhu. V obrazech často převládá černá barva, čímž Bess umocňuje temné síly, které jsou všem postavám neustále nablízku. Složitá ilustrace pak přímo vyzývá k tomu, aby se na ni čtenář díval dlouhé minuty a všímal si všech detailů. Umělec se také drží doby, do které je Dracula zasazený. Expresionistické zdůraznění světla a stínů evokuje němý německý film Upír Nosferatu z roku 1922 natočený podle stejného příběhu. Dokonce i jedna podoba hraběte Draculy z komiksu silně připomíná hraběte Orloka ze zmíněného filmu.

Komiksová adaptace obsahuje pár zajímavostí. Tou první je ztvárnění postavy Renfielda, který je zavřený v psychiatrické léčebně. Georges Bess si pro jeho předlohu zvolil kytaristu Keitha Richardse ze skupiny The Rolling Stones. Nedokázala jsem však dohledat, proč tomu tak je. Snad by nám tenhle detail dokázal objasnit fanoušek britského hudebníka. Druhou podivností je poznámka od korektorky. Zapomenutý komentář trochu kazí jednu z nejvypjatějších scén. Je to snad jediná výhrada k českému vydání, které je jinak více než povedené.

Velký formát dovoluje vyniknout ilustracím a pevné desky s parciálním lakem a malou ilustrací elegantně kontrastují rozsáhlým kresbám uvnitř knihy. Komiks vyšel u Arga také v limitované edici.

Vydalo: Argo, 2021
Ilustrace: Georges Bess
Překlad: Richard Podaný
Vazba: vázaná
200 stran / 548 Kč