Nestvůrné dámy na cestách – napříč Evropou ve vybrané společnosti

Theodora Gossová ve druhé knize o podivných, neohrožených hrdinkách přichází se zbrusu novým dobrodružstvím a záhadami, které čekají na to, až je odhalí bystrá mysl členek Athénina klubu.

Mary Jekyllová a její společnice se vydávají na cestu za vysvobozením nebohé Lucindy van Helsingové. Tato cesta se ale kříží s plány záhadné Společnosti alchymistů, která stojí i za tím, že jsou nestvůrné dámy tím, kým jsou. Čerstvě zformovaný Athénin klub tak musí čelit nejen nebezpečenstvím cestování daleko od domova, ale také nepřátelským úkladům. Se Společností alchymistů je nicméně třeba se vypořádat, protože jakmile jednou nestvůrné dámy odhalili, už jim nedají pokoj.

Kniha je opět plná fiktivních postav – některé si autorka sama vymyslela, jiné si vypůjčila – i těch historicky doložených. Jejich úlohy se mohou často poněkud lišit od toho, na co jsou čtenáři zvyklí z jiných knih či co znají z hodin ve škole. Vše je ale do příběhu zakomponováno šikovně a nijak to neuráží – ať už literární předlohy či zásluhy různých odborníků a umělců, kteří se v knize vyskytují.

Příběh jako takový není v jádru ničím originálním – představuje klasickou dobrodružnou šablonu o záchraně člověka v nouzi a o boji s tajnou zločineckou organizací (samozřejmě plnou privilegovaných a vzdělaných lidí). Na originálnosti jí přidávají vypůjčené postavy a skutečnosti, s nimiž si Theodora Gossová vyhrála a pospojovala je v působivý celek. Nejvíc však Nestvůrné dámy na cestách – stejně jako předchozí Případ alchymistovy dcery – vynikají svým zpracováním. Nemusíte se bát, že by to byl případ knihy, kdy forma vítězí nad obsahem, ale rozhodně je tu patrný jistý umělecký záměr. Kromě toho se autorce podařilo hned několik pomyslných zářezů v rámci literárního řemesla.

Theodora Gossová zvládla skvěle vystihnout atmosféru doby. A to nejen tím, jak popisuje hrdinky a prostředí, v němž se pohybují, ale také samotným jazykem, jímž je kniha napsaná. Při čtení budete mít pocit, že opravdu držíte v rukou román napsaný na přelomu devatenáctého a dvacátého století. Nejen co se týče jazykových prostředků, ale také samotného stylu. Je skvělé sledovat, jak postavy mluví v různých situacích rozdílně, jak se přizpůsobují rolím, které mají zrovna sehrát. Zároveň je v dobrém slova smyslu hezké pozorovat, jak se někdo pohoršuje nad jejich slovníkem, na němž současný čtenář neshledá nejspíš vůbec nic špatného. Nicméně autorčin věrný „dobový styl“ s sebou nese i jisté úskalí – a sice rozvláčnost. V duchu doby je sice zachováno kladení důrazu na detaily každodenního života a důkladné popisy všeho, co si jen vzpomenete, zároveň se s tím ale snižuje dynamika vyprávění. Když už dojde na akčnější pasáže, autorka vše popisuje stále stejně a tempo příběhu se zásadním způsobem nemění. Čtenáři se tak mohou přistihnout, že přečetli sto stran textu – krásně napsaného, hladce plynoucího a všeobecně velice příjemného –, ve kterém se ale vlastně nestalo nic důležitého.

Theodora Gossová se netají tím, že skrze své postavy v knihách propaguje feminismus. Její hrdinky se snaží o emancipaci, mají novátorské myšlení a na svou dobu jsou hodně pokrokové (což se ne vždy setkává s kladným přijetím okolí). Oceňuji, že hrdinky jsou stále konfrontovány s epochou, v níž se příběh odehrává, a kniha tak nepůsobí jako feministická utopie. Celkově je téma emancipace v knize hodně výrazné, ale nenásilné – autorka se nebojí občas si sama ze sebe nebo z postav udělat legraci, čímž paradoxně dává této rovině příběhu větší sílu, než kdyby feminismus čtenářům předestírala se vší vážností.

Poslední, čím kniha značně vyniká, je skvěle odvedená práce při „boření čtvrté stěny“. Theodora Gossová totiž překážky mezi čtenáři a protagonisty bourá hned několika způsoby. Prvním z nich je fakt, že fiktivní autorkou knihy Nestvůrné dámy na cestách je sama jedna z hlavních postav příběhu. Ta se ve svém vyprávění čas od času obrací přímo na čtenáře. A aby toho nebylo málo, v knize se vyskytují průpovídky ostatních hrdinek, které domnělé autorce do jejího psaní kecají. Theodoře Gossové to dává další možnosti, jak příběh ozvláštnit – ať už se jedná o využití prvku „flash forward“, humorné vsuvky nebo uvedení některých detailů na pravou míru.

Všechno jsou to sice prvky, které čtenáři znají už z předchozí knihy, je ale důležité je znovu vyzdvihnout, protože v Nestvůrných dámách na cestách – čítajících bezmála šest set stran – jsou tyto autorské fígly využity bohatou měrou a značně přidávají téhle úctyhodné bichličce na čtivosti.

Theodora Gossová ani napodruhé nezklamala a přinesla čtenářům čtivý, milý příběh, který možná nemusí působit nejoriginálněji, ale je to zatraceně dobře odvedená práce, k níž se budou lidé dozajista rádi vracet.

Vydalo: Argo, 2020
Překlad: Petra Diestlerová
Obálka: Kateřina Bažantová
Vazba: vázaná
Počet stran: 600
Cena: 598 Kč

Žádné komentáře

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Copy Protected by Chetan's WP-Copyprotect.

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

Cookie je krátký textový soubor, který navštívená webová stránka odešle do prohlížeče a následně uloží na váš disk. Ukládají se různé informace a nastavení, určená k lepšímu načítání webu, započítání do číselníků počítadla návštěvnosti, nebo v případě stránek s reklamním obsahem, vyhledá podle jiných již uložených cookies, reklamu přímo pro vás. Jak jste někde hledali novou pračku, vyskočí na vás pračky na každém webu, který si reklamou přivydělává.
Více informací naleznete na odborných stránkách, u tetičky WIKI, nebo strýčka Googla.

S pozdravem
Děti noci

PS: U nás pračky ani jiná zařízení nenaleznete :)

Zavřít