Zymovrat – sociální dramata a vyplňující se proroctví

Pokud jste unaveni tradiční produkcí fantastických knih a toužíte po něčem neotřelém, co tu dlouho nebylo, Andrew Caldecott je váš autor. Jen se připravte na to, že to bude možná natolik výjimečný zážitek, že budete na konci lehce zmatení.

Jonáš Oblong už se stal takřka plnohodnotným obyvatelem Opskurna – ačkoliv si občas klade otázku, zda je vlastně vůbec o co stát. Události z předchozí knihy ho změnily, stejně jako celou řadu jeho (ne)přátel, a nutno podotknout, že ne vždy je to změna k lepšímu. Navíc se postupně objevují vodítka k tomu, že se blíží naplnění dalšího proroctví obávaného Geryona Zymora. A tentokrát nejde o nic menšího než o jeho návrat, který podle všeho připadne na zimní slunovrat. Možná to nakonec nebude slunovrat, ale Zymovrat…

Hned ze začátku pro vás mám doporučení: alespoň zběžně si připomeňte děj a postavy Opskurna, protože autor rozhodně neztrácí čas a pokračuje rovnou tam, kde minule skončil. Sice na začátku milosrdně některé události ve zkratce připomene, ale na rychlé zorientování to opravdu není. Obzvlášť když vezmeme v potaz, že od vydání prvního dílu v češtině uplynuly dva roky.

Pokud jste četli Opskurno, není tím pádem potřeba vás upozorňovat na to, že se jedná o svérázné čtivo. Ztřeštěná rozmarnost první knihy zůstala beze zbytku zachována a navíc Zymovrat obsahuje celou řadu dalších podivností a ujetostí. Andrew Caldecott odhalí nové střípky opskurenské historie, díky nimž zapadne zase pár dílků mozaiky na své místo. Pořád však velká část celkového obrazu zůstává před čtenáři skryta a vyvstává otázka, zda vůbec celkový obraz existuje. S přibývajícími stránkami vás ale autor bude – stejně jako v předchozí knize – postupně ujišťovat, že se vším má skutečně větší záměr. To, co zpočátku vypadalo jako náhodný slepenec nevěrohodných a absurdních událostí, začne postupně dávat smysl. V tom tkví kouzlo Caldecottova způsobu vyprávění. I když čtete jen o podivínských lidech a v jejich činech často nespatřujete smysl, všechno se nakonec začne propojovat a na konci se budete divit, jak je možné, že jste zpočátku pochybovali o tom, zda to bude držet pohromadě.

Oproti Opskurnu se v Zymovratu odehrává víc sociálních dramat – vztahy mezi postavami krystalizují, mění se dynamika přátelství i uzavřených spojenectví. Projevuje se naplno síla a jedinečnost charakterů jednotlivých postav. Pravda, také se naplno projevuje Caldecottova představivost, kterou rozhodně nedrží na uzdě.

Zymovrat patří do velice specifické škatulky – často už se pohybuje v kategorii nonsensové literatury –, z níž toho u nás nebývá moc k vidění. Dílo Andrewa Caldecotta to tak činí výjimečným v mnoha dalších ohledech. Tato jedinečnost jeho romány výrazně odlišuje od zbytku fantastické produkce u nás. Možná ale právě proto je opskurenská trilogie počinem, který si cestu ke čtenářům bude hledat poměrně obtížně.

Vydal: Host, 2020
Překlad: Petra Johana Polcarová
Vazba: vázaná
Počet stran: 496
Cena: 399 Kč