Strašáci – občas se hodí mít bubáka zpod postele na své straně

Zanir je poměrně malé nakladatelství, které ale nezanedbatelným způsobem obohacuje český komiksový trh o zajímavé mangy a komiksy a má na kontě už pár slušných pecek. A hned z kraje roku přišel Zanir s krásně vypraveným komiksem Strašáci.

Malý Elliott vídá ve svém pokoji strašidla – psa procházejícího zdí, příšeru schovávající se ve skříni nebo tradičně pod postelí. A i když mu rodiče tvrdí, že žádné příšery nejsou, Elliott ví své. Když pak jednoho večera do jejich domu vtrhne vrah posedlý jiným strašidlem, Elliott sáhne k zoufalému kroku: požádá o pomoc toho nejhoršího bubáka ze všech. A on na jeho volání odpoví.

Strašáci jsou samostatnou knihou složenou ze dvou sešitů francouzského komiksu. Mathieu Salvia v něm představuje brutální a krvežíznivý svět všech možných strašidel, na něž si jen vzpomenete, a výtvarník Djet mu dal temnou a depresivní vizuální podobu.

Příběh jako takový ničím výrazně nepřekvapí – hrdiny jsou malý traumatizovaný chlapec a nestvůra, co se mu z nějakých záhadných důvodů pokouší zachránit život, ačkoliv by měla činit opak. Přesto je na celém vyprávění cosi podmanivého, co čtenáře okouzlí navzdory ponurosti a smutku, který je ze Strašáků cítit na hony daleko. Je to možná ona bezmoc a až dětsky naivní víra, s níž Elliott spoléhá na pomoc obávaného bubáka, který se ho snaží udržet naživu, než se ho ujme policie, co ve čtenářích probudí hluboké emoce. Nebo je to možná lidskost, objevující se i v monstrech.

Svět strašidel je zajímavý a dobře propracovaný – s vlastními pravidly a i jakousi mytologií, kterou čtenáři spolu s Elliottem postupně poznávají. O krev tu není nouze, přesto Strašáci nepůsobí, jako by se Salvia a Djet jen snažili za každou cenu šokovat nechutnostmi a explicitním násilím. I přes ponurost a značnou porci syrovosti – o výtvarné stránce nemluvě – bych však Strašáky neoznačila vyloženě za horor. Dokážou přivodit husí kůži a působí znepokojivě, přesto se domnívám, že není jejich primárním cílem čtenáře vyděsit – spíš zahrát na strunu citům.

Salvia se místy lehce otírá o témata, jako je podstata zla a to, proč mají lidé nutkání provádět hrozné činy. Taky na několika místech nadnese otázku, zda si existencí příšer a strašidel tak trochu neomlouváme vlastní brutalitu. Nikdy se těmito otázkami nezaobírá příliš do hloubky a dlouze nad nimi nefilozofuje a nakonec je pouze na čtenářích, čemu ve výsledku uvěří.

Djetova kresba patřím k těm, které si zapamatujete. Ostré hrany a temné barvy v kontrastu s vhodně používanou sytě červenou skvěle podtrhují atmosféru celého příběhu. Jednotlivé scény jsou ponuré a depresivní, čemuž napomáhají nejen tlumené tóny, ale také celkově umírněný coloring. Djet také dokáže dobře odhadnout, kdy se hodí menší panel a kdy rozmáchlá celostránková ilustrace – a ty jsou vpravdě působivé.

Strašáci jsou komiksem, který sází především na to, že ve čtenářích vyvolá emoce a získá si je hutnou atmosférou i vizuální stránkou. Pokud se nechají nalákat, čeká je hluboký – i když poněkud smutný – zážitek. A ze mě se asi na stará kolena stává citlivka, protože ke konci mi ukápla i slzička.

Vydal: Zanir, 2021
Překlad: Zuzana Lochmanová
Vazba: vázaná
Počet stran: 188
Cena: 599 Kč