Dům soli a smutku – strašidelná rodinná sága

Že v young adult literatuře už nelze vymyslet nic nového? Že všechny náměty byly vyčerpány a co se týče retellingů, nelze přijít s ničím novým? Kolik hororových – opravdu hororových – knih jste v téhle škatulce četli?

Annaleigh Thaumasová právě pohřbila čtvrtou ze svých jedenácti sester. Její otec se podruhé oženil, a jak už to tak bývá, nová macecha není o moc starší než vévodovy dcery. A i když se všichni snaží jít dál, Annaleigh se nedokáže zbavit pocitu, že na smrti její poslední sestry je něco podezřelého. Mají snad pravdu vesničané, když tvrdí, že na Thaumasův rod padl hněv samotných bohů, nebo za tím stojí něco jiného? Jak do toho zapadají tajemné plesy, na něž její zbylé sestry chodí každý večer? Tolik záhad a tak málo času na jejich rozluštění.

Dům soli a smutku je kniha, kterou jsem musela chvilku vstřebávat – je totiž značně rozporuplná. Po příběhové stránce je to vcelku tuctová záležitost. Erin A. Craigová vypráví o jedné rodině a o tom, jak se její členové vyrovnávají se zármutkem a se stále se vršícími tragédiemi, které možná jsou – a možná nejsou – náhodami. Několik pubertálních dcer řeší i přes opakovaná úmrtí v rodině své milostné problémy (což je jen tak mimochodem zajímavý prvek, protože ukazuje život takový, jaký je), hlavní hrdinka se snaží vyšetřit smrt starší sestry a k tomu autorka popisuje spoustu dílčích drobností běžného života. Až to skoro vypadá jako rodinná kronika a komorní drama o životě na dalekých ostrovech. Jenže jenom skoro. Ve hře jsou totiž také božstva, hluboká nenávist, pokoutně uzavřené dohody a výjevy, které by autorce mohl závidět kdejaký spisovatel hororů.

Erin A. Craigová vytvořila pozvolna plynoucí příběh plný nádherných detailů a propracovaných postav. Ať se jedná o kteroukoliv z dívek Thaumasova rodu, čtenář bude mít pocit, že jde o skutečné živoucí bytosti – některé jsou milé, jiné protivné a i přes jejich množství se v nich rychle zorientuje. Dům soli a smutku je volně inspirován pohádkou Dvanáct tančících princezen (můžete ji znát také pod názvem Roztrhané střevíce) a dívek v knize vystupuje opravdu dost. Snaha o retelling je tu však víceméně zbytečná, protože původní pohádka nemá pro příběh nijak zásadní význam.

Při hlubším zamyšlení je zápletka jako taková vlastně vedlejší – celé kouzlo knihy totiž spočívá v její atmosféře. Mírně pochmurné, ale do značné míry romantické vyprávění se s každou další stránkou mění, román se stává temnějším, atmosféra houstne a děsivé scény přibývají geometrickou řadou. Rozevláté šaty, ruměnce na tvářích a zářící šperky střídají duchové, červi a přeludy, o nichž se čtenářům možná bude zdát.

Poslední třetina je pak totální psycho. Jiný výraz mě nenapadá. Craigová si naprosto bravurně zvládla pohrát s myslí postav, pokroutila jejich realitu a tím i celé vnímání příběhu. Hrdinové a s nimi ani čtenáři si nemůžou být jisti tím, co je pravda a co iluze, co se skutečně stalo a co byla lež. Tyhle hrátky s myslí jsou skvělé a posouvají Dům soli a smutku o několik příček výš. Z řádků mrazí a člověk jen čeká, s čím se Craigová vzápětí vytasí. A to ani nemluvím o tom, že autorka zvládla obstojně přehazovat podezření o tom, kdo je hlavní zloduch, z jedné postavy na druhou (ačkoliv modří vědí své).

Pokud nyní čekáte nějaké ale, máte pravdu. Problém totiž vyvstává v samotném závěru. Ten představuje zklamání a hrubě nedosahuje kvalit předchozích stránek. Je překombinovaný, uspěchaný (prostě nemůžete tři sta šedesát stran grandiózním způsobem budovat napětí a pak to všechno vyřešit na dvaceti stranách) a především pak Erin A. Craigová přijde s víceméně novým prvkem, kterým vše objasní. Abych to uvedla na pravou míru: autorka vám řekne, že tam tento prvek byl od samého začátku, přestože o něm padla sotva jedna zmínka, což je z vypravěčského hlediska lajdácké. Bere to čtenářům možnost domýšlet si, co za vším může stát. Autor tu pak figuruje jako ten, kdo podá zázračné vysvětlení, k němuž do té doby nevedla žádná vodítka – a to zamrzí.

Dům soli a smutku není úplně klasickou young adult knihou, na které můžete narazit na každém kroku. A i když po závěru zůstává na patře hořká pachuť, perfektně zvládnutá atmosféra a stupňující se hrůzostrašnost to slušně vyvažují. I kdyby jen kvůli tomu mrazení v zádech stojí za to si román Erin A. Craigové přečíst.

Ukázka

Vydal: Yoli, 2020
Překlad: Pavlína Zagolová
Vazba: brožovaná
Počet stran: 400
Cena: 379 Kč