Laurie Forest: Černá čarodějka

Západní říše je plná různorodých bytostí, které spolu nežijí v pražádném souladu a příměří mezi nimi je křehké. Po Říšské válce mají navrch Gardneriáni, národ mágů.

I když se Gardneriáni oslovují mágu a mágyně, magické schopnosti nemají zdaleka všichni, pouze hrstka vyvolených. V této škrobené a přísné společnosti žije Elloren Gardnerová, vnučka poslední Černé čarodějky, velevážené a mocné zachránkyně svého lidu. Elloren vypadá jako ona, je jí až neuvěřitelně podobná, ale žádnou mocí nevládne. Jaké zklamání!

Elloren žije s bratry a strýcem stranou veškerého dění. Její pohled na svět tomu odpovídá – je naivní a důvěřivá. V tomto světě mužů má velké štěstí a dostává se na vyhlášenou univerzitu ke studiu apatykářství. To, co zde vidí a zažívá, pomalu, ale jistě mění ji samotnou a její černobílý pohled na svět. Otevírá se jí neznámé a nepředstavitelně fascinující univerzitní městečko se studenty i pedagogy různých ras – jsou zde nejen mágové, ale i elfové, vlkodlaci, Keltové, Uriskové, ikarilští démoni, fae a mnoho dalších poddruhů i míšenců. Univerzita hraje všemi barvami kůže i šupin, což značí problémy. I když se škola snaží o mezidruhovou integraci, předsudky, diskriminace a šikana hýbou děním. Napětí se stupňuje, zvlášť když ve státě Gardnerie získávají moc fanatici – a v takovém případě vždy platí, že mnohým půjde o život.

Přiznám se, že začátek Černé čarodějky mě vyděsil. Jednak autorka Laurie Forest vypráví v první osobě v přítomném času, jednak nic není jen zelené, ale smaragdově zelené, také ametystové, purpurové, jantarové a nachové. Sedmnáctiletá hrdinka také moc sympatií nevzbuzuje, je tak naivní, až se vám chce křičet, ať už se probere. Nakonec mě však neuvěřitelně zajímavý svět pohltil. Tak magický a barvitý svět jsem ještě v žádné knize nenašla (každá další kniha bude teď pro mě dost šedá…).

Vypadá to jako pohádka, místy jako plnohodnotná romantická literatura – není tu jeden sličný mladík, ale hned několik – jenže nenechte se mýlit, čtení je to hodně drsné, až vhání slzy do očí. Kniha je primárně určena pro mládež, ale její kvalita a přesah napovídají, že si ji užijí i starší čtenáři. Navíc je to pořádná bichle, bez hluchých míst a nabitá dějem. Co víc si může knihomol přát? Snad jen to, aby se dalších dílů v češtině dočkal co nejdříve (druhý s názvem Květ železného stromu už vyšel).

Vydal: King Cool, 2019
Překlad: Lenka Lichtenbergová
Vazba: pevná
480 stran / 399 Kč